Tedy jsme se vydali v pátek 30. září odpoledne na 400 km dlouhou cestuu na východ. Zvládli jsme to přes Náchod po polských dálnicích. Ve večerních hodinách jsme byli ubytováni organizátory v hotelu na předměstí Krakova. V sobotu jsme čas před odpolední zkouškou a večerním doprovodem mše a následným koncertem vyplnili prohlídkou centra tohoto krásného historického města s množstvím památek, kostelů, gotickou tržnicí Sukienice, Jagelonskou universitou se starobylým orlojem a navštívili královský hrad Wawel tyčící se nad obloukem Wisly s renesančním královským palácem a sídelní katedrálou krakovských arcibiskupů, z nichž jedním bvl i pozdější papež Jan Pavel II. Staré město na nás dýchlo koloritem středověkých ulic. Ač tak daleko, stále jsme byli kulturně ve střední Evropě obdobně jako v Praze.

Odpoledne pak následovala zkouška, doprovod mše a následný koncert, při kterém jsme se pod vedením Víta Havlíčka s našimi sólisty Andreou Zaorálkovou a Jakubem Rojkem střídali s varhanními skladbami v podání profesorky Varhanické školy v Gliwicích paní Mariolou Brzoskou. Svůj stabilní letošní repertoár jsme na přání pořadatelů doplnili o skladbu z pera polského skladatele Juliusza Łuciuka - hymnus „Radošč Evangelii“, u které nás při sólu doprovodila zdejší sopranistka Joanna Soczek.

Klášterní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie nás překvapil výtečnou akustikou a varhanami - starším sourozencem našich královédvorských od krnovské firmy Rieger, které jsou po celkovém restaurování ve výborném stavu. To byla radost koncertovat a s výsledkem jsme byli my sami i naše publikum spokojeni. Po koncertu jsme pak přijali pozvání na „setkání s umělci“ s pohoštěním, kde jsme vyslechli pochvalná slova o předané radosti z hudby. Porozprávěli jsme i se členem komunity Karmelitánů slovenské národnosti, který zde v Krakově studuje. Obě strany měly radost, že si dobře rozumí, jako za bývalé federace.

Ani po tak náročném programu jsme následující neděli před odjezdem domů nezaháleli. Ráno jsme si prohlédli židovskou čtvrť Kazimierz s množstvím památek a proslavenou Stevenem Spielbergem v oscarovém filmu Schindlerův seznam.

S Krakovem jsme se rozloučili výstupem na mohylu „Kopiec Kraka“ odkud je nádherný výhled na město a široké okolí. Cestu zpět jsme podle svých cestovatelských zájmů spojili někteří s návštěvou Schindlerovy továrny na výrobu emailového nádobí, jiní s návštěvou koncentračních táborů Osvětim a Březinka. Tak jsem se vrátili se zážitky nejen hudebními, ale i silně emočně lidskými. Znovu jsme si tímto v pořadí již třetím letošním zahraničním zájezdem potvrdili, že patříme do Evropy kulturně i historicky, kde nesmíme již dále připustit pošlapávání žádných lidských hodnot ve jménu falešných ideologií o nadřazenosti jedněch nad druhými.

 Josef Pojezdný