A tak ve středu 22.9. jsme se opět sešli na Veselce, v April baru. Přijeli jsme z Prahy, Trutnova, Malých Svatoňovic, Havlovic… Cestou na Veselku jsme se zastavili u bývalého internátu, u vily podnikatele Oberlandera, dnes městského pensionu. I po letech se nám zde ožívají vzpomínky na dobu našeho úpického mládí. Věřte, že i když dnes klopýtáme, přesto nenaříkáme, naopak jsme hrdi na to, že jsme naší Úpici i my v mnohém pomohli. Budovali jsme koupaliště na Podrači, hvězdárnu, letní divadlo, … nestěžujeme si, naopak nás to těší. Však Úpice nám také do života také něco dala.

V rámci setkání v Apríl baru je vždy společná večeře i fotografie u tabla, předání diplomů, či dokonce medailí!
Přemysl Votava, učeň TONAVA 1957 – 1960: Jak jsme poznávali Úpici

I letos přišel mezi nás i náš pan učitel Jiří Hejna, však právě on, nás mnohému naučil, byl náročný, k sobě i k nám. Matematika a fyzika. Byli jsme dokonce, jeho první žáci. Je už tradicí, že mezi nás přichází i zástupce radnice, bylo tomu, tak i letos. Uvítali jsme mezi námi zastupitele Pavla Macha, úpického patriota, ale i velkou osobnost úpického divadla. Součástí našich srazů se stali v minulosti i historik Josef Cabadaj, zastupitel Radim Fryčka, ale i další osobnosti úpického života. Jsme jim za to vděčni. Mnohé jsme se dozvěděli.

Ptáte se kolik se nás sešlo, přišli všichni co mohli, za ty léta naše řady prořídly, z těch 20ti pozvaných stálo u historického tabla 16 absolventů. Ti ostatní se řádně omluvili. Po předání diplomů byla společná večeře i písnička. Jeden z nás, harmonikář Pepa zahrál nám pro radost a my, jak jsme ty písně pěli, až hory a lesy na Kvíčale se zelenaly. Dokonce i paní hostinská se s pivem roztančila…. Loučili jsme se, se slovy, „tak chlapci, za rok zase v Úpici nashledanou “.

 

Přemysl Votava (učeň TONAVA 1957-1960)