Před více než týdnem jsem se rozloučil s rodinou, která se o mě v době, kdy jsem nemohl pokračovat v cestě, starala. Obul jsem boty s pořadovým číslem dva a vyrazil znovu na cestu. Hned v prvních dnech jsem se u městečka Scapoli napojil na trasu E1, po které bych měl dojít až do Norska.

Nejspíše jsem ale tělo po čtyřicetidenní pauze příliš namáhal a začala mě celkem nepříjemně bolet Achillova šlacha. Na nohách se objevily první puchýře, což je další problém, který jsem do té doby nemusel řešit. Zvolnil jsem tedy tempo a očekával jsem zlepšení. Nyní mě skutečně Achillova šlacha téměř přestala bolet, puchýře se ale pořád zhoršují.

Velice se také změnilo počasí. Přes den bývá opravdu horko a málokdy zaprší. Přístup lidí je mě se ale vrací k normálu a opět jsem byl už několikrát pohoštěn. Jsem již téměř na na úrovni Říma. V Itálii mě čeká ještě něco přes tisíc kilometrů, už teď jsem si jí ale oblíbil natolik, že se sem určitě někdy vrátím. Úžasní lidé, dobré jidlo a krásná hornatá příroda. Velice se těším na další zážitky z cesty, protože každý den jich prožívám spoustu.

Ivan Mitrus