Ředitel UFFA Libor Kasík malíře představuje těmito slovy: „S obrazy Jiřího Hauschky se dostáváme do prostředí konfrontace, nebo snad symbiózy člověka s krajinou.“ Někteří malíři to tak vnímají už dlouho, zvláště tam, kde je té přírody více, tedy v severních končinách s lesy, jezery a zurčícími bystřinami, či naopak v jižních, s džunglemi, vodopády a vřeštícími opicemi. Děje spjaté s člověkem jsou v přírodě jaksi syrovější, opravdovější, jdou víc na kůži.

Jiří Hauschka se obrací k tomu typu malířství, pro které jsou důležité barvy a symbolické konotace. Realita se proměňuje v malířské naraci na vrstevnaté vyprávění, kde se mísí umělecká paměť s novými zážitky, pohledy, touhami, citovými zjitřeními.

Ani v zimních měsících se lidé nemusejí vzdávat houbaření. Na snímku je bolcovitka bezová, jedlá.
Zimní dobroty pro houbaře. Jidášovo ucho v čokoládě, špízy či řízky z hlívy

Autor malířovy monografie a známý český kurátor Martin Dostál říká: „V případě Jiřího Hauschky se ocitáme v divočině, v divočině malířské nostalgie, kde hledáme člověka, a v urbánní civilizaci, v té civilizaci, která je na pokraji svých možností, a kde tak cítíme a vidíme barvy divočiny. Můžeme mít koneckonců oprávněný dojem, že nic není takové, jak na první i na druhý pohled vypadá.“

Výstava bude otevřena od 18. ledna do 27. února 2022.

Zuzana Jindrová