Doba vánoční trvá v křesťanských církvích od prvních nešpor svátku Narození Páně, od 25. prosince do svátku Křtu Páně ( slaví se po svátku Zjevení Páně, to je po 6.lednu). Křesťanské Vánoce se slaví od 4. století a navazují na předkřesťanské oslavy zimního slunovratu.

Doba vánoční v západní liturgii zahrnuje Boží hod vánoční (den Narození Páně, 25. prosinec); svátek sv. Štěpána (26. prosinec); den sv. Jana Evangelisty (27. prosinec); den Mláďátek (též betlémských Neviňátek, 28. prosinec); den sv. Silvestra (31.12.); svátek Matky Boží Panny Marie (l. leden); slavnost Zjevení Páně – dříve Tří králů (6. leden). - Vánocům předchází advent (tj. příchod) od začátku prosince, tedy od začátku církevního roku. Pro křesťany dvojí příchod, tzn. Narození syna Božího v Betlémě a zároveň příchod Posledního soudu. -- Z křesťanské tradice je možno o Vánocích v našich chrámech i domácnostech zhlédnout betlémy a jesličky, jež jsou staršího data než zdobení vánočních stromků.

Připomeňme si nyní některé tradice stručně.Betlém -V hebrejštině slovo bét lechem znamená dům chleba, ale také dům (boha) Lachama. Od nepaměti se tak jmenovala judská vesnice (dnešní město obývané hlavně Palestinci) ležící necelých 12 km od Jeruzaléma. Narodil se zde starozákonní král David i Ježíš Kristus. O vánočních svátcích se Betlém, ležící při silnici z Jeruzaléma do Hebronu, stává nejdůležitějším poutním místem křesťanů. Dodnes je tu zachována jeskyně, v níž se podle svědectví podaného v raně apokryfní Knize Jakubově narodil Ježíš. Je 12,4m dlouhá, 3,9m široká a 3m vysoká. Nad jeskyní stojí pětilodní bazilika Narození Páně. Stěny jsou obloženy leštěným červeným mramorem a místo, kde se narodil Ježíš, je označeno čtrnácticípou stříbrnou hvězdou vsazenou do obložení. Bohoslužby všech křesťanských církví tu končí líbáním kamenné desky s hvězdou, na níž je nápis: Maria Jesus Christus natus est (Zde se Panně Marii narodil Ježíš Kristus). Když jsme s mou paní a dalšími poutníky z královéhradecké diecéze s panem arcibiskupem mons. Dr. Karlem Otčenáškem navštívili v listopadu 1998 mj. také toto posvátné místo v Izraeli, resp. Palestině, povšimli jsme si, že ve výklenku je mramorový oltář v podobě jesliček.

Jesličky (též betlém) poprvé zřídil známý světec František z Assisi (1182-1226), zakladatel proslulé františkánské řehole, založené na mravní čistotě, prostotě a chudobě. V Čechách první kostelní jesličky postavili jezuité v 16. století, kdy už v roce 1560 byly vystaveny v jezuitském kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském. Tehdy se už dalo se zdejšími figurkami volně pohybovat. Většinou byly vyřezávané ze dřeva nebo modelované z vosku. Z kostelů se masově pak šířily do venkovských chalup a nevymýtily je ani josefinské zákazy. Naopak našly velkou oblibu v českých zemích v průběhu 18. a 19. století v lidovém prostředí.

Jaroměřsko
Také chloubou Jaroměře je v posledních letech za P. ThLic. J. Zieby důkladně zrenovovaný v roce 2006 chrámový betlém u sv. Mikuláše, přístupný za normálních časů během Vánoc i veřejnosti. Obdivujeme zde dílo řezbáře Bož. Em. Kašparidesa z Poličky s polychromovanými, mnohobarevnými cca 20 dřevěnými antropomorfními figurami osob i pěti zvířat o výšce cca 15 až 45 cm. Betlém je třídílný, na levé straně krajina s pastvinami, střední díl chlév, pravý díl krajina s městem, 4 volně stojící věže a dvě válcové zříceniny. Pozadí malované, horizont město, modrá večerní obloha, vznášející se anděl. - V Josefově v kostele je k vidění betlém řezbáře Břetislava Kafky z roku 1936 s polychromovanými temperou cca 30 figurami. Podobné dílo Kafkovo z roku 1950 je k spatření v kostele sv. Jiří v Jasenné.

 

Rovněž někteří jaroměřští výtvarníci vytvořili několik pozoruhodných betlémů. Tak například akademický malíř Jiří Škopek (1933-2018), organizovaný betlémář, vytvořil také několik desítek pohlednic s betlémskými motivy – s jesličkami, které oživují též jemu blízcí lidé. Je rovněž autorem svého prvního vystřihovacího betlému Český betlém Nové Město nad Metují z roku 1969 až po nadživotní deskový Český betlém Nové Město n.M..po Listopadu 1989. J. Škopek od r. 1969 do r. 2016 namalovala a vydall celkem 24 různých lokálních betlémů.

Další jaroměřský betlémář-řezbář a esperantista František Vácha (*1929), původně nadporučík čsl. armády, vyučený truhlář a tesař, v letech 1989 až 1999 vytvořil celkem 18 menších vyřezaných betlémů a také jeho unikátní tzv. Český betlém má celkem z lipového dřeva vyřezaných 1014 figurek o velikosti do 10 cm a vyřezaných objektů.

Náchodsko – Broumovský výběžek
Na Broumovsku s původně německým etnikem jsou velmi cenné staré betlémy v kostelích. Tak v děkanském chrámu v Broumově je trvale instalováno osm figur v životní velikosti. Zřejmě je to práce profesionálních umělců pod vlivem beuronské benediktinské školy. Typické pro Broumovsko jsou skříňové betlémy a betlémské hory v skleněných poklopech z přelomu 19. a 20. století. Skříňový betlém v Otovicích má 31 figur až 30 centimetrů vysokých.

Na Náchodsku s českým etnikem nejstarší dochovaný betlém je dílo řemeslného řezbáře Františka Hartmanna z doby kolem roku 1800. Zpravidla bývá o Vánocích vystavován v krásném starobylém kostele ve Slavoňově u Nového Města n.M.

Typicky český vyřezávaný betlém poštmistra Františka Petiry v Hořičkách nedaleko České Skalice vznikal uprostřed druhé světové války. Fr. Petira si tehdy koupil celou lípu. Do vyřezávaného rámu, který lemuje stylizovaný vinný list, zasadil betlém 150 centimetrů dlouhý a metr vysoký s figurkami 20 až 25 centimetrů velkými. I zde je ústřední scénou událostnarození Ježíše uprostřed Svaté rodinyi kolem jesliček. Takřka 20 figurek se díky spolupráci s přítelem zámečníkem Jaro pohybuje. V kovárně kove kovář, ve zvoničce zvoní zvonek, v kruhu se pohybují tři muzikanti: kárinetista, basista a dudák. V kruhu se pohybují dva daráci, kteří nesou na tyči mezi sebou jelena, hostinský roznáší pivo, krejčí nese Ježíškovi šatičky. Tento Petirův betlém má malované pozadí, znázorňující pohled na krkonošské panorama z vršků od Slatiny nad Úpou, kde Petira dříve poštmistroval. Nejpůsobivější z celého betléma jsou věrně zobrazené památné stavby z okolí České Skalice: domek Štěpánských, fara, sroubek a kostelík z Boušína, památná studánka v lese s úly, o nichž psal Alois Jirásek v románu „U nás“. Makety podle dr. Vladimíra Vaclíka, našeho erudovaného historika betlémů, jsou pořízeny velmi přesně a mají i dokumentární hodnotu. Podle terénních výzkumů dr. Vl. Vaclíka na Náchodsku jsou i originální betlémy Anny Vítové z Vysokova u Náchoda, která zručně opracovávala špalíky dřeva z lípy a olše. Pozoruhodné jsou i velké betlémské celky výtvarnice Jiřiny Vyčichlové z poloviny 80. let 20. století. K tvorbě betlémských figurek si zvolila slané těsto podobné těstu figurek vizovických. Z nej hněte, suší a „peče“ figurky figurky kromě tradičních postav sv. Rodiny tří králů. Nezapře obdivovatelku díla Josefa Čapka a má smysl pro osobité vidění a smysl pro vtip.

Krkonošské betlémy
V Krkonoších od konce 18. až do počátku 20. století stávaly lidové betlémy takřka v každé chalupě. Dnes už za nimi musíme putovat do muzeích. V oblasti Krkonoš i Jizerských hor vyřezávali pozoruhodné figurky do betlémů šikovní krkonoštší tkalci, ševci a jiní řemeslníci ovládající devatero řemesel. Specifikou krkonošských betlémů je, že byly nejen polychromované, tzn. opatřené vícebarevným nátěrem, tedy barevné, ale především od 19. století mechanické. Zkrátka figurky se díky umnému mechanismu pohybovaly pomocí hodinového stroje s velkými závažími přenášejícími několik set táhel, dřevených koleček a osiček, spřažených konopnými provázky. Měchy dodávaly dech a zvuk nástrojům muzikantů a andělského sboru, což je vlastní nejznámějšímu Metelkově betlému v Krkonošském muzeu v Jilemnici. Jindy hnací silou bývalo ocelové pero, vítr, parní stroj apod.

Metelkův betlém
Od sedmdesátých let 19. století začal Joachym Metelka vyřezávat první ze 350 figurek. Jeho autor , ředitel dívčí měšťanské školy v Jilemnici, se inspiroval betlémy prostých krkonošských řezbářů-samouků. Do svého betlému uložil nejen figurky ilustrující biblický příběh, ale i množství postaviček tkalců, dřevařů, pastevců, darovníků a řemeslníků. Blízko jesliček je tkadlec, který drhne len.Vykonává sedm různých pohybů a překonává tím všechny figurky v betlémě. Je z nich „nejpilnější“. Pilný je i dřevař řezající polena Celkem 142 „oživlých“ postaviček vykonává 350 pohybů. Zobrazuje v tomto pozoruhodném betlému místní lidové zvyky, kroje, architekturu i vánoční obyčeje. Anachronismem vzbuzujícím úsměv je v blízkosti Ježíška malý sokolík točící na hrazdě pro obveselování veletoče. Je to jedna z posledních figurek po první světové válce. Vždyť prý Metelka tvořil svůj betlém asi třicet let. Podle hodnocení našeho nejvýznamnějšího historika betlémů a etnografa dr. Vladimíra Vaclíka (1994): „Metelkovi se podařilo vytvořit pravý krkonošský betlém. Zvěčnil nejen typické jilemnické postavičky, v kulisách zobrazil památné jilemnické budovy a v hudebním doprovodu připomně známé krkonošské koledy. Nezapomněl ani na jilemnickou atrakci – radniční hodiny. Ty mají totiž tři zvony; jeden odbíjí čtvrtě, druhý celé hodiny a ten třetí má jiný tón – dohromady denně odbíjí 1200 úderů.“.

 

Ve vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou je vystaveno několik vysockých betlémů. Nejznámější je sklenařický, jehož autorem je Jan Metelka. Tento betlém je také !chodící“ a figurky rovněž pomocí důmyslného mechanismu se pohybují a „pracují“.Také betlém švece Josefa Nýče se dvanácti přes půl metru vysokými figurami namalovanými na několikavrstvé lepence je svýn způsobem unikátní. Na výstavě betlémů ve švýcarském Luzernu v tamním Historickém muzeu patřil o Vánocích roku 1993 k nejobdivovanějším, jak připomíná Vl. Vaclík.

Braunův žírečský Betlém
Ještě stojí za zmínků Braunův žírečský Betlém na čtyřmetrové pískovcové stěně ve Svatém lese u Kuksu. Bohužel některé pískovcové betlémské výjevy byly při stavbě josefovské pevnosti vandalsky poškozeny. Představovaly zvěstování pastýřů, příjezd a klanění králů. Další tři metry šiiroká pískovcová stěna poskytla materiál pro reliéf Narození Páně a klanění pastýřů – celkem 26 figur Celé betlémské dílo ve Svatém lese vytvořil slavný barokní sochař Mtyáš Bernard Braun (1684-1738) v letech 1713 až 1734..- Zároveň jako by zázrakem se zachovalo jako torzo i jezuitský betlém v kostele sv. Anny Žirči na Královédvorsku, kde přečkal i zhoubný požár roce 1825. Zachráněné figury jsou 60 centimetrů vysoké. Vyřezané hlavy a údy figur jsou spojeny drátem a oděny do textilií. Vcelku jsou vyřezáni dva andělé. Pozoruhodné jsou postavy a obličeje Josefa a Marie. Traduje se, že některé figury jsou portréty představených jezuitského kláštera.

 

Na Novopacku se ještě v první polovině 20. století odhadoval počet rodinných betlémů na dvě stovky. V městě žil po čtyři generace rod řezbářů Suchardů, z nichž Vojtěch Sucharda vyřezal i krásný betlém do Lázní Bělohradu. Městské muzeum v Nové Pace má ve svém sbírkovém fondu rozsáhlý betlém Josefa Mádla, několik skříňových betlémů a množství fragmentů starých lidových betlémů novopacké provenience.

Železný Brod a Jizerské hory
Železný Brod je známý jako město skla a sklářů, a proto nepřekvapí, že zde vytvořili i skleněné betlémy.. Proto se osvědčilo tak zvané tažené sklo probarvené již ve sklovině.. Dá se velmi dobře tvarovat a je mnohem odolnější proti nárazu Známý je tedy například Betlém bratří Hlaváčů, dokončený v roce 1968. Kolem roku 1966 vznikl v železnbrodských sklárnách betlém ze skleněných figur 25 až 30 centimetrů vysokých, s kulisami zimních ojíněných stromů a s četnými žánrovými scénkami. Kolekce nejlepších figur v roce 1967 darovali do Vatikánu a starostovi města Montrealu v Kanadě v době konání Světové výstavy, na níž byl vystavován Třebechovický betlém.

Krkonoše a Trutnovsko
Závěrem lze uvést, že původně na české i německé straně jazykové hranice v Krkonoších byly figurky nejstarších lidových betlémů původně ručně malované na papírové podložce, podlepované na tužší karton, ostrým nožem se jednotlivé figurky vyřízly v obrysech a na rubu se k nim přilepilo dřívko seříznuté směrem k patě figurky do špičky, kterou se pak zabodávaly do měkké podložky, nejčastěji do mechového polštáře, jak připomíná betlémař V. Vaclík (1994). Udajně prý na Žacléřsku se měly v manufakturách vyrábět betlémsklé figurky z porcelánu.. Rovněž kdysi prý kvetoucí živnost majitelů střelnic, kolotočů a pojízdných betlémařů v Pilníkově na Trutnovsku není možné už doložit.

Vyřezávané betlémy německých řezbářů se na Trutnovsku po roce 1945 prakticky nedochovaly., ale občas lze se s nimi setkat na betlémářských výstavách v Německu Velmi známé bylo též betlémářské středisko ve Vrchlabí, kde vystavují v Krkonošském muzeu četné rodinné betlémy i od r. 1986 vzácný betlém hraběte Morzina, jehož cizí původ potvrzují kromě jiného i četné mořské mušle. Podobně se dostaly „cizokrajné“ betlémy na přelomu 19. a 20. století do Hostinného, díky obchodním stykům textilního magnáta Theera z Hostinného s italskými obchodníky v Bologni a v Benátkách, odkud si prý mnoho figurek do svého betléma přivezl.

Fenomén Betlém, připomínající historickou a biblickou událost – narození Ježíše Krista – má tedy rozšíření mezinárodní a nadčasové. 

Vánoční stromeček pronikl do Čech až na počátku 19. století. Poprvé ho prý vystrojil pro své přátele ředitel Stavovského divadla v Praze papá Jan Karel Liebich (1733-1822) snad v roce 1812. Odtud se z měšťanského prostředí rozšířil i na venkov, kde stále dominující postavení si držely betlémy a jesličky připomínající historickou a biblickou událost – narození Ježíše Krista v Betlémě, od níž se odvíjejí naše křesťanské Vánoce.

 

Literatura: Zároveň Vám doporučuji přečíst si knihy Valburgy Vavřincové Malá encyklopedie Vánoc, 2. vyd. Praha, Libri 2001, 288 stránek, a Václava Frolce a kolektivu Vánoce v české kultuře. 1.vyd. Praha, Vyšehrad 1988. 440 stran. Vladimíra Vaclíka Lidové betlémy v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha, Vyšehrad 1988. 128 stran včetně barev. ilustrací a Vladimíra Vaclíka České betlémy.. 1. vyd. Praha, Integra 1994.128 stran. včetně obr.]

 

PhDr. Jiří UHLÍŘ, Jaroměř