Připomněl oslavy při otevření Hankova domu dne 27. září 1874 i významné návštěvníky z řad kulturních i politických osobností, kteří byli přítomni u položení základního kamene této budovy. Zmínil také operní představení, která se za dobu existence Hankova domu v jeho zdech odehrály. Oznámil také interprety zahajovacího koncertu nadcházející sezóny Kruhu přátel hudby, kterými budou 26. září 2024 Plzeňská filharmonie a japonský dirigent Chuhei Iwasaki, kteří ve Dvoře Králové provedou Smetanovu Mou vlast.

Slezské divadlo Opava tak nyní přineslo do tohoto historického prostředí slavnou operu, čímž podtrhlo kulturní dědictví regionu. Již při vstupu do divadla byli diváci přivítáni tradičním chlebem se solí, což vytvořilo příjemnou atmosféru a spojení s tradičními hodnotami české kultury. Přítomnost stánku s preclíky a pivem dodala jedinečný charakter a přispěla k celkovému pohodlí a zážitku diváků.

Samotné představení, zasazené do prostředí oslav dvojího významného jubilea, bylo provedeno v klasickém duchu, v souladu s první verzí Smetanovy Prodané nevěsty. Tato verze má, oproti častěji uváděným pozdějším verzím, dvě jednání a je proložena mluvenými dialogy. To umožňuje divákům lépe vnímat humor, ironii a někdy až cynické vtipy, stejně jako něžné a radostné scény, tedy emoce, které souzní s naturelem českého diváctva. Tato „národní opera“, která byla v Hankově domě uvedena již několikrát, tentokrát pobavila okolo 400 diváků v hledišti.

Záměrem režiséra Lubora Cukra bylo zachovat autenticitu a ducha Smetanovy opery bez větších oprav a modernizací. Toto rozhodnutí bylo vizuálně podpořeno použitím krojů jak pro zpěváky, tak pro hudebníky, což dodalo představení autentičnost a historický rámec. Režisérovi se podařilo udržet pozornost diváků prostřednictvím pečlivého vedení inscenace. Díky respektu k původní verzi se posluchači setkali operou, která je jak bavila svým humorem, tak dojímala, v tempu udržovaném střídáním mluvených scén a zpěvu. Orchestr, balet a sbor Slezského divadla v Opavě, spolu s dětmi z operního studia, přispěli k výjimečnosti představení.

Orchestr, vedený dirigentem Josefem Štefanem, podal kvalitní a citlivé provedení, které přispělo k celkovému dojmu z představení opery Prodaná nevěsta. Nejvíce diváky bavila postava Vaška v podání Rudolfa Medňanského. Díky jeho výbornému dodržení, především rytmicky náročného, partu a nepřehnaným gestům, zachoval charakter postavy a neudělal z něj karikaturu, jak se to někdy stává. Kvalitní byl i výkon Michaela Kubečky v roli Kecala. Jako Mařenka zazářila sopranistka Nikola Uramová v krásném souznění se sólistou opavské opery Jurajem Nociarem v roli Jeníka. Všeobecně lze říct, že všichni zpěváci prokázali vynikající technické dovednosti a interpretační schopnosti, čímž přinesli do představení vysoký umělecký standard.

Atmosféra představení byla velmi příjemná a diváci se bavili. Pro mnohé z nich to bylo první setkání s operou, a přestože se jedná často o náročný žánr, představení pro ně bylo stravitelné, pochopitelné a zaujalo je.

Celkově lze tedy říci, že představení Prodané nevěsty v Hankově domě bylo úspěšným a příjemným zážitkem, který přinesl divákům nejen kvalitní zábavu, ale také pohled do bohatého dědictví české kultury a připomenutí významných výročí spojených s Hankovým domem i Bedřichem Smetanou.

Dana Humlová