Vedle této rostliny lze léčebně využívat i některé příbuzné druhy, které jsou však zpravidla jednoleté, jako například třapatka úzkolistá a některé další, obyčejně kvetoucí žlutě.

Rostlina je využívána celá. Podle dosavadních výzkumů i praktických zkušeností se nejúčinnější drogou jeví kořen, potom květ a nakonec list. Kořen sbíráme přednostně na podzim, po odkvětu rostliny, květ a list během květu.

Léčivé účinky jsou rozmanité. Při zevní aplikaci droga účinně hojí rány a zranění. Její hlavní poslání však lze spatřovat v tom, že poměrně výrazně zvyšuje imunitu, vykazuje i značnou aktivitu antibiotickou, a to nejen proti bakteriím, ale i proti některým virům. Osvědčila se i při žilní nedostatečnosti hemeroidech, křečových žilách, bércovém vředu, kde je ovšem třeba ji aplikovat vnitřně i zevně.

Nejvhodnější formou je tinktura, případně lihovodný roztok z ní připravený. Na trhu je dostatek přípravků z rudbeckie, bohužel však mají jedno společné vysokou cenu.

Jak na to?

Vezmeme 100 gramů kořenů nebo 115 gramů květu nebo 125 gramů listů a přelijeme je asi 500 ml lihu o koncentraci 50 60 %. Surovina má být čerstvá příprava výtažku ze sušené byliny poskytuje výrobek, který vykazuje menší účinnost. Vše louhujeme při pokojové teplotě a za občasného protřepávání 10 až 14 dní. Patnáctý den necháme ustát a pak přefiltrujeme.

V prevenci užíváme jednou denně, ráno nalačno, 1 čajovou lžičku. V ohrožení, tedy v době, kdy kolem nás zuří například chřipková epidemie, bereme stejnou dávku také večer. Pokud však onemocníme užíváme 1 čajovou lžičku každé tři hodiny.

Autor: Petr Kumšta Foto: archiv Deníku