Nelitoval jsem, Úpice mně i mým spolužákům, přirostla k srdci, vracíme se, dokonce si užíváme i „svého internátu“, dnes Městského penzionu. Omlouvám se Úpickým za tuto mou zpověď. Před 65 lety tatínek mě poslal z Prahy do učení vahařem. Tehdy on, ani já jsme nevěděli, kde ta Úpice leží, za ty roky učení mě k srdci přilnula.

Mnozí z cestovatelů si tohoto městečka na cestě do hor nepovšimnou, ono je až příliš ukryté uprostřed kopečků v údolí krkonošské Úpy. Autem, nebo vlakem? Vlakem od Prahy do Malých Svatoňovic, do Úpice je to potom již kousek. Je to město, nebo městečko? Městečko Úpici více sluší, nazývali ji tak před staletími proto, že se nikdy nepovyšovala. Městečko je takové důvěrnější k pohlazení, lidé tam mají k sobě blíže. 

Začnu tím největším překvapením pro každého z turistů, středověkou Dřevěnkou. Bývalý hostinec, patrové roubené stavení, jedno z nejstarších v Čechách. Dočetl jsem se, že památkáři určili dle rozboru dřeva, její vznik do roku 1610. Považte, ještě do roku 1990 se zde čepovalo pivo, v patře bydlel pan hostinský. Tu slavnou dobu hostince ještě pamatuji, to pivo i vuřty s cibulí, jak mě chutnaly. Ke cti Úpickým patří, že před 10lety lety Dřevěnce vrátili její středověkou krásu, je dokladem života našich předků. Památka první velikosti. V Praze by na ni stály fronty. V Americe by nestačilo parkoviště pro desítky autobusů.

Těm přespolním historii Úpice trošičku přiblížím, datuje se od 11.století. Strážní osada ležela na významné obchodní Kladské stezce, která vedla z Kladska přes Úpici, dále do Čech. Dějiny Úpici nešetřily, zasáhly ji husitské války, třicetiletá válka, dvě prusko-rakouské, ale i ty poslední světové války. Mnichovským diktátem v září 1938 se Úpice dostala až na hranici se Sudety, tedy s Říší. Za Úpicí byla celnice, po březnu 1939 zde začínal Protektorát. Přišly zlé časy. V Úpici se z nové školy na Lánech stalo učiliště pro jednotky SS. V době okupace byly popraveny desítky občanů. Úpice to nevzdávala, byla dokonce jedna z prvních, která v květnu 1945 povstala.

 K Úpici patří rodina Čapků. Nad náměstím je škola Blahovka, zde těmi nejznámějšími školáky byly děti úpického lékaře dr. Antonína Čapka. Ten se do Úpice přestěhoval z nedalekých Malých Svatoňovic, tedy z rodiště Karla Čapka (1890). Jeho sourozenci Josef a Helena se narodili ještě v Hronově. Rodina Čapků bydlela v Úpici 17let a významně ovlivnila život v Úpici, také muzeum je spjato s rodinou Čapků, byli u jeho zrodu. On celý ten podkrkonošský kraj kolem Úpice je rodištěm dalších významných českých písmáků. Boženy Němcové v Ratibořicích, Aloise Jiráska, Josefa Čapka v Hronově, …

Lidé zde žili z práce, tkalci, horníci, řemeslníci, průmyslový rozvoj městečka nastal již koncem 19.století, ale zejména v době první republiky. Úpice se stala centrem textilního průmyslu, vedle textilních továren, vrostla zde i vyhlášená továrna na výrobu vah. Vedle továren svou krásu dostaly honosné vily úpických továrníků i prvorepublikové restaurace, hotely, nové školy, z doby první republiky je i úpické divadlo. Úpice prožívala tehdy svá zlatá léta, žila z nich až do počátku 90let minulého století. Rozsáhlé sídliště na Veselce je toho dokladem… Žili zde vždy pilní lidé.

Co může Úpice, turistům nabídnout dnes ? Může se stát tím základním táborem pro putování celým Podkrkonoším. Z Úpice je to kousek přes Jestřebí hory do Broumova, Hronova, Náchoda, nedaleko je Česká Skalice, Rtyně i Nové Město nad Metují. Každé místo má zde svou krásu i historii. Počasí když přeje, výlety se vydaří. A pokud nás ještě nohy ponesou, vyšlápněme si na Krétu ke hvězdárně, nebo na kopec Kvíčalu, uvidíte Krkonoše. Můžete jít i procházkou podle Úpy do nedalekých Suchovršic, kde přes Úpu jsou kryté dřevěné lávky z 19.století, nebo opačně po proudu Úpy do Havlovic a dále k hradu Vízmburk, uvidíte hrad, který byl vykopán ze země….

Úpice nabízí ubytování přímo stylové, prvorepublikovou vilu textilního továrníka Oberlandera, dnes Městský penzion. Nádherný interiér na vás dýchnete prvorepublikovou dobou, zde si užívala prvorepublikového luxusu i slavná herečka Adina Mandlová. I dnešní Úpice je pilná, v této uspěchané době, úpičtí občané uvedli na jevišti zdejšího Jiráskova divadla, Smetanovu Prodanou nevěstu, pochlubili se s ní i v Praze na Vyšehradě. Místní divadelní spolek působí v Úpici od roku 1824. Skro 200let. K píli Úpických patří i moderní hvězdárna nad Úpicí od roku 1959. Ze zájmového kroužku nadšenců se dostala mezi přední světové hvězdárny věnující se výzkumu Slunce. 

V infocentru vás vyzbrojí mapkou k putování po Úpici. Lze začít na náměstí TGM u Staré radnice, dnes městského muzea. Radniční hodiny patří k nejstarším v Čechách (1665). Na náměstí je barokní kostel sv. Jakuba Většího s obrazem Petra Brandla z roku 1730, mariánský sloup na náměstí z roku 1724, kousek pod náměstím již ta vzpomenutá středověká Dřevěnka. Historie je zde na každém kousky tohoto místa… Víte proč se Úpickým říká Úpičtí rytíři? Podle pověsti v době tatarských válek vyzráli na nepřítele, podtrhli falešný most nad rozvodněnou Úpou i s Tatary na koních….

Přemysl Votava