Letos je tomu právě 800 let od chvíle, kdy svatý František z Assisi, zakladatel františkánského řádu, při půlnoční mši roku 1223 v italském Grecciu názorně připomněl mystérium Ježíšova narození. František v jeskyni nad městem postavil chlév s jeslemi a připravenou scénu doplnil živými lidskými postavami. Tak inspiroval další tvůrce k zobrazování výjevu narození Krista a později i ke vzniku samostatného výtvarného oboru - betlemářství. Františkáni a především jezuité šířili zvyk stavení jesliček po celé Evropě. Ke zlidovění betlémů však vedla ještě dlouhá cesta.

Vyřezávání betlémových figurek z lipového a smrkového dřeva a jejich instalace do krajinných celků v prosklených skříňkách má v Hostinném a jeho okolí dlouholetou tradici.

Ve druhé polovině 18. století probíhal čilý obchodní ruch s plátnem mezi dodavateli z Krkonoš a jejich četnými odběrateli v Itálii. Jedním z nich byl i Jan František baron Theer (1766 - 1815), obchodník z Hostinného, který své plátno vyvážel do Benátek a Boloně. A byl to právě baron Theer, kdo ze svých obchodních cest přivezl z Itálie do Hostinného první benátský skříňkový betlém. Ten byl pak vždy o Vánocích vystavován v prostorách zámku na Nových Zámcích u Hostinného k potěšení místní vrchnosti.

Rozvoji betlémářství v Hostinném výrazně přispěl zákaz císaře Josefa II. stavět betlémy v kostelích. To přimělo řadu místních zručných řezbářů k výrobě malých betlémů, které si jejich majitelé stavěli sami ve svých chalupách či měšťanských domech. Připomínali si tak o Vánocích okamžik narození Ježíše Krista. Betlémy se postupně doplňovaly, rozšiřovaly a stávaly se chloubou rodiny. Dědily se z generace na generaci.

Jedním z nich byl betlém rodiny Johnovy ze Školní ulice v Hostinném. Svojí rozlohou zabíral polovinu světnice. Jednotlivé figurky, kterých bylo více než sto, byly vyřezány z lipového dřeva a dosahovaly výšky 20 cm. Střed betlému tvořily obrovské zlacené jesličky ve tvaru jeskyně. Vznikal postupně v letech 1864 - 1901. Na jeho vzniku se společně podíleli stavitel betlémů Anton John a řezbář Franz Russ z Kocléřova. Panorama (dálinu) tvořil motiv města Hostinného. Betlém byl v roce 1945 převezen do Vídně. Anton John byl autorem i desítek jiných betlémů. Otec Antona Johna byl také vášnivým tvůrcem betlémů v Prosečném. Dalším významným řezbářem a stavitelem betlémů z Hostinného byl pan Kupski, z jehož dílny se ještě dnes nachází krásný betlém v Diecézním muzeu ve Vídni. Nezapomenutelné jsou také betlémy z dílny řezbáře a soustružníka dřeva Georga Fritsche z Hostinného č.p. 191 s figurkami, které jsou typické svými bílými „podkolenkami“.

Ze sousední Čermné pocházel slavný řezbář betlémů Johann Russ (1839 - 1876). Své řezbářské umění předal i několika dalším pokolením svého rodu a díky tomu vznikla celá řada umělecky cenných betlémů. Později rodina přesídlila do Pilníkova a jejich styl řezby figurek je označován jako „pilníkovský typ“. Z řezbářské dílny rodiny Russů pocházejí betlémy jak domácí, tak i kostelní. Dokladem toho je například mimořádně citlivě vypracovaný skříňkový betlém pro děkanský chrám Nejsvětější Trojice v Hostinném z konce 19. století, s překrásně provedenou krajinou, architekturou a desítkami figur. Stejně tak i stavěcí betlém od Heinricha Russe z roku 1901, který byl vyroben pro nemocnici v Hostinném.

V Debrném pracovalo ještě v roce 1904 pět osob pro továrnu zabývající se výrobou nábytku, jejichž hlavním zaměstnáním bylo řezbářství. Všichni se mimo výroby ozdobných prvků na nábytek čile věnovali i vyřezávání betlémových figurek a sestavování betlémů.

Jeden z nejkrásnějších betlémů se nacházel v kostele Svatého Jakuba v Dolní Olešnici. Pocházel z roku 1900 a jeho autory byli bratři Franz a Karl Staffovi z Mostku. Na jeho pořízení se složili sami věřící z obce a mezi sebou vybrali přes 1000 zlatých. Betlém se skládal ze svaté rodiny, jedenácti pastýřů a darovníků vysokých 45 cm, 25 ovcí vysokých 15 cm, anděla Gloria, dvou postranních andělů a šesti hlaviček andělů nad jesličkami. Betlém dále doplňovaly postavy tří králů s velbloudem, slonem a koněm a jejich doprovodem.

Období mezi světovými válkami se stalo časem hromadné výroby a prodeje figurek takzvaného „králického typu“. S těmi se obchodovalo o vánočních jarmarcích i v okolí Hostinného od Trutnova až po Vrchlabí. Místní německé etnikum je rádo kupovalo a s potěšením si z nich doma sestavovalo vlastní vánoční jesličky. Množství betlémů tohoto typu se dochovalo po domácnostech dodnes.

Betlémářskou tradici Hostinného a okolí připomene každoroční výstava betlémů pořádaná ve vánočním čase ve františkánském klášteře, která prezentuje na tři desítky historických betlémů pocházejících převážně z oblastí českého pohraničí. Výstava představí historické betlémy z období od konce 18. století až do 40. let 20. století, například Krkonošské skříňkové betlémy z Hostinného, Čermné a Horní Olešnice z konce 19. století.

K vidění budou i ručně vyřezávané betlémové figurky z Králicka. Výstavu doplní snímky a figurky Josefa Schwarzera (1907 - 1985), posledního řezbáře králických figurek, který po roce 1945 v tradici pokračoval. Vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 3. prosince od 15 hodin. Expozice bude veřejnosti otevřená do 3. února 2024.

V prosinci bude otevřeno od úterý do soboty v časech 10.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00, v neděli 13.00 - 17.00. Zavřeno bude 24., 25. prosince a 1. ledna. V lednu bude otevřeno od úterý do soboty 10.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00.

Návštěvu výstavy betlémů lze spojit i s vánočním jarmarkem, který se ve Františkánském klášteře v Hostinném koná v sobotu 9. prosince od 9 do 15 hodin. Návštěvníci můžou obdivovat či zakoupit výrobky regionálních řemeslníků. Připraveny budou také dílničky pro děti.

Tomáš Anděl