Byl to pro mne tábor povinný, který jsme měli za povinnost absolvoval jako studenti učitelství na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Z tábora jsme si museli psát deník s dokumentací a skládat si fotografie, za který jsme získali po 1. ročníku povinný zápočet.
Tábor vedla paní Ludmila Balatková se svým synem. Už na prvý pohled to byla pravá Sokolka, ale táborovou náplň dokázala naroubovat na tehdejší pionýrské tradice obdobných letních táborů. Byla k nám náročná, stejně jako její syn, který byl velmi vynalézavý v hledání činností pro malé účastníky – Pionýry. Já bych dnes napsal, že činnosti na táboře byla přírodně-sportovní.
Centrem areálu tábora v Mladých Bukách byla chata s jídelnou a všechny spojovala společenská místnost. Před ní bylo velké koupaliště. Děti byly ubytovány v chatkách a stanech na louce nad areálem. V činnostech s dětmi se hodně chodilo na výlety po horách, hlavně do málo navštěvované části Krkonoš – Rýchorských hor. Plnily se různé úkoly, jako stezka odvahy, nejrůznější dovednosti.
Děti mohly účastnit se mnoha sportovních činností. Ve volném čase si vybíraly podle chuti nejrůznější zájmové kroužky. Mně bylo přiděleno vedení kroužku fotografického. Na chatě byla slušně vybavená fotokomora, kde jsem se zájemci trávil hodně času a vznikaly zde pestré fotografie ze života v táboře.
V táboře bylo několik sportovních hřišť, a tak se téměř stovka malých táborníků od 7 do 15 let rozhodně nenudila. Během prázdnin se tu pokaždé uskutečnily 3 běhy tohoto vpravdě klasického a pro tehdejší časy hodně typického tábora.
Oldřich Suchoradský z Hradce Králové
