Kliknutím zvětšíteV zemi, která patří spolu s Ruskem a Brazílií k trojici nejvíce postižených nemocí COVID- 19 a kterou navíc zmítá vlna rasových nepokojů. Přístup úřadů k dodržování nařízení proti šíření koronaviru je podle ní benevolentní. „Kromě nedávno zavedeného povinného nošení roušek v obchodech ostatní pravidla nikdo nekontroluje,“ tvrdí.
Ačkoliv Kalifornie nepatří k nejvíce postiženým státům, některá opatření, možná i obavy a nejistota dopadly i tam. Jak byste popsala atmosféru mezi lidmi, svými známými, ale i na ulicích?
Atmosféra byla dost smíšená. Většina lidí v mém okolí i v práci má stejně jako já rodinu jinde. Jinde znamená na jiném kontinentu. Část lidí tak řešila dilema, zda tu zůstat, nebo koupit letenky a letět ke svým rodinám. Někteří odjeli, jiní zůstali. Někteří chtěli odjet, ale nemohli – protože jsou v procesu žádosti o zelenou kartu, a kdyby vycestovali na delší dobu, jejich žádost by byla zamítnuta a proces, který trvá minimálně dva roky, nikdo opakovat nechce. To byl jeden problém. Pak se to dělilo na dvě skupiny. Jedna nebezpečí ignorovala s tím, že virus stejně jednou dostanou všichni, tak proč by se omezovali, druhá část mých kolegů a známých byla naopak velmi opatrná a omezovala pohyb venku i kontakt s ostatními.
Která opatření se musela nebo ještě stále musí u vás v San Franciscu dodržovat?
Uzavřené byly a stále ještě jsou všechny obchody a instituce, které nejsou nezbytné. Takže restaurace (kromě takeaway), obchody s oblečením, ale i kadeřnické salony. Otevřené naopak zůstaly podobně jako v ČR potraviny, lékárny, drogerie, obchody s potřebami pro dům (taková obdoba OBI), ale i obchody s elektronikou, prádelny nebo opravny automobilů. Lidé směli jít jen za nezbytnými účely ven na procházku nebo si zaběhat. Možná bych se ale vrátila k vašemu termínu „musí dodržovat“. Kromě nedávno zavedeného povinného nošení roušek v obchodech ostatní pravidla nikdo nekontroluje.
Na to jsem se chtěla právě zeptat, jestli se Američané potýkali s nařízeními…?
Američané nejsou zvyklí poslouchat, takže prosadit takové nařízení jde mnohem hůř. Nepomáhá tomu ani to, že přední představitelé země nejdou zrovna příkladem. San Francisco je v tom spolu s několika dalšími částmi USA spíš trochu odlišné. Je tu velké procento velmi vzdělaných lidí, takže se při vysvětlení důvodů lidé proti nařízením nebouří tak, jak to například vidíme ve zprávách a videích z centrálních států USA.
Takže třeba s rouškami nemají problém?
Obecně mám pocit, že je tu část lidí, kteří to dodržují až extrémně a jdou i prázdnou ulicí s rouškou, a když náhodou někoho potkají, přejdou raději na druhou stranu. Někdy vidíte rodinu, kde mají roušku úplně všichni, včetně malých dětí, a jindy potkáte naopak skupinu starších lidí, kteří roušku nemají vůbec.
Jak se díváte na některé rozporuplné výroky prezidenta Trumpa?
Kalifornie je převážně demokratická, takže tu většina lidí pana Trumpa nevolila a s řadou jeho výroků a postupů nesouhlasí. Lidé si ale na to za dobu jeho prezidentování už zvykli, takže je jeho výroky už tak nerozhodí. Já jsem sledovala tiskovky z Bílého domu od začátku a připadalo mi to komické a smutné zároveň. Některé výroky si opravdu protiřečí nebo nedávají žádný smysl. Těchto příkladů je bezpočet. Naštěstí mají při rozvolňování finální slovo guvernéři daných států.
Koho považujete za autoritu?
Z oficiálních zpráv z Bílého domu je to pan Antony Fauci, který poskytuje informace podle vědeckých zkušeností, případně paní doktorka Deborah Birx, která často mluví o počtu potvrzených případů, trendech a projekcích, jak virus postupuje. Oba dva obdivuji za to, že si umí udržet „poker face“ při některých projevech pana prezidenta (zvláště některých jeho výrocích o tom, jak virus léčit silným UV ozařováním, požíváním dezinfekce nebo hydroxichloroquinem, což není vědecky prokázané). Dalším je guvernér státu New York Andrew Cuomo, který měl velmi detailní projevy k lidem státu New York ohledně situace, jeho doporučení byla velmi srozumitelná i pro lidi, kteří nejsou experty a zároveň podložená vědeckými fakty a daty.
Jaký dopad mají opatření na práci, včetně té vaší?
Pracuji pro společnost Airbnb, která poskytuje platformu pro krátkodobé pronájmy pokojů, bytů nebo víkendových objektů. Airbnb stejně jako spousta dalších technologických společností v Silicon valley a San Franciscu poskytuje luxusní kanceláře včetně jídel a dalších benefitů, takže většina zaměstnanců dochází do kanceláře téměř denně. Ale už asi tři týdny před oficiálními opatřeními mohli lidé pracovat z domova. V půlce března se naše kancelář kompletně uzavřela a začátkem května propustila společnost čtvrtinu zaměstnanců. Mně ani mého týmu se to naštěstí nedotklo, ale způsobilo to velké obavy mezi mými kolegy.
Co vám v těchto dnech pomáhá čelit naprostému vykolejení z běžného života, ale třeba i obavám, nejistotě?
Já osobně mám pocit, že se toho tolik nezměnilo. Pracujeme z domova, ale pořád máme stejnou práci. Cestovat domů do Česka by v současné době bylo komplikovanější, ale pořád to je možné. A to, že nemůžu do restaurace, se přeci dá přežít, ne? Když jsem vyrůstala, rodiče mě a sestru tam vzali jednou, možná dvakrát za rok, na vysvědčení nebo na narozeniny… Někdy jsme byli na letní dovolené v Alpách, ale jindy „jen“ v českém kempu nebo na Slovensku. Myslím, že toto je dost individuální a pro ty, kteří vyrostli s nějakými omezeními a naučili se od rodičů šetřit, když je třeba, nebo si umět něco odepřít, to zase takový problém není. Když jste slyšeli vyprávění prarodičů o druhé světové válce, když vám rodiče vyprávěli o životě v totalitě, jak byla řada potravin nedostupná nebo jen pro vyvolené v Tuzexu, tak vás současná omezení tolik nerozhodí. Samozřejmě mě hodně tížily obavy o mé blízké, hlavně o babičku, ale myslím, že Česko má situaci pod kontrolou.
Drží česká komunita v USA spolu?
Spíše ne než ano. Existuje facebooková skupina Češi a Slováci v Bay Area, ale ani tam obecně není moc aktivity. Na druhou stranu si myslím, že kdyby někdo opravdu něco potřeboval a napsal tam, lidé mu určitě pomůžou.
V Česku se po vypuknutí nouzového stavu objevila velká vlna solidarity. Lidé šili roušky, pomáhali starším lidem. V jedné reportáži z USA jsem slyšela, že tomu tam tak není. Jak to vnímáte vy? Jací jsou Američané v době koronakrize?
Já o několika případech vím, ale nepřekvapuje mě, že je to obecně drasticky méně než v Česku. Američané jsou obecně dost individualistický národ. Ale třeba syn mé kolegyně vyráběl doma na 3D tiskárně takový klip na zaháknutí masky pro zdravotníky, takže je nebudou bolet uši, když musí mít masku nasazenou celý den. Ale většina lidí raději daruje peníze nějaké lokální neziskové organizaci, která poskytuje jídlo lidem v nouzi, nebo zdravotnické potřeby, než aby se sami do nějakých projektů zapojili. Navíc tu má většina firem programy, které motivují zaměstnance přispět neziskovým organizacím tak, že když já přispěji nějaké organizaci, můj zaměstnavatel také přispěje stejnou částkou.
Jak zasáhla San Francisco, kde žijete, masová vlna nepokojů, kterou odstartovalo úmrtí Američana černé pleti George Floyda v důsledku brutálního policejního zásahu? Jak to vnímáte vy osobně?
Pro mě je to samozřejmě trochu šokující, stejně jako šokující pro mě po příjezdu bylo, jak snadno si tu můžete opatřit zbraň. Nejde o první demonstrace a také nejde o první případ. V poslední době bylo takových několik a lidé také protestovali, ale nebylo to tak masivní a především se nic nezměnilo. Myslím, že tenhle poslední případ už byl pro lidi poslední kapkou, a proto jsou protesty tak vytrvalé. U nás v San Franciscu se proběhlo také několik demonstrací, chodí na ně i mí kolegové z práce, ale demonstrace tu jsou pokojné, a k tomu, aby protesty nebyly násilné, stále vyzývá i rodina zavražděného muže. Myslím si, že k tak masivní účasti ale trochu přispěla určitá frustrace z toho, jak byli lidé zavření několik týdnů doma.
Myslíte si, že demonstrace mohou mít i politické konotace, že se v nich může zobrazit i nesouhlas s politikou prezidenta Trumpa?
To si úplně nemyslím, ale za chvíli budou volby a lidé, kteří k volbám půjdou, si budou určitě pamatovat jeho postoje.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
