Na konci letošního srpna přinesl Deník.cz článek o samoživitelce Heleně Přibylové. Po odchodu od partnera, který ji bil, skončila s pěti dětmi na ulici. Z úplného dna ji vytáhla ostravská pobočka Armády spásy. Zajistila jí byt 3+1 ve starém cihlovém domě v Ostravě-Porubě. Sehnali jí peníze od nadací, které pokryly na několik měsíců nájem, a pomohli vyjednávat s úřady.

Po zveřejnění jejího příběhu se zvedla obrovská vlna solidarity mezi čtenáři, kteří nabízeli svou pomoc. Deník.cz nyní vyrazil za paní Přibylovou, aby zjistil, co se dělo dál.

Helena po opuštění agresivního partnera odešla ze společné domácnosti a skončila na ulici. Její děti tak musely načas do dětského domova.
Samoživitelka pečuje o pět dětí, prádlo pere v ruce. Na dávky přesto stále čeká

Když Armáda spásy v Ostravě dostala všechny přeposlané emaily, rozhodla se pro ženu založit sbírku na Darujme.cz. Vybralo se tu úctyhodných 37 tisíc korun. Sociální pracovníci nyní rodině nakoupili postele, peřiny, povlečení a uhradili také „hodinového manžela“, který vše v bytě smontuje. „Doteď totiž spali na nafukovačkách a jen pod dekami,“ vysvětlil sociální pracovník Armády spásy Richard Chmelík, jenž ženě pomáhá udržet se nad vodou.

Pračka a lednička chybí

„Předně bych chtěla čtenářům Deníku hrozně moc poděkovat za jejich pomoc. Jsem jim za ni nesmírně vděčná, vím, že bez ní by nic z toho nebylo,“ říká Helena Přibylová. Díky článku, který se mezi lidmi rychle šířil, dostala od lidí i oblečení na své děti a sadu hrnců. Stále jí však chybí pračka i lednička. Ty měla žena přislíbené, proto je sociální pracovníci nezahrnuli do věcí, jež pro paní ze sbírky pořídili. Nyní však koupě těchto elektrospotřebičů ztroskotala, a tak Armáda spásy bude znovu hledat dárce, případně nějakou levnou možnost nákupu. „Ono bez pračky a ledničky je to poměrně náročné. Nemůžu koupit žádné jídlo do zásoby, protože si ho nemám kde uschovat,“ popisuje žena.

Srpnový článek Deníku končil nadějně: Armáda spásy pomohla ženě v červnu vyplnit na Úřadě práce v Porubě žádosti o přídavky na děti a o příspěvek na bydlení za uplynulý kvartál. Žena doufala, že se její situace tímto začne obracet k lepšímu. Jenže když ani v září neměla na účtu peníze, zašla se sociálním pracovníkem na úřad znovu. „Na úřadě jsme tehdy zastihli jinou úřednici a ta nám sdělila, že paní vůbec nemají v systému, takže jí dávky nemohou vyplatit. Bohužel jsme neměli v ruce žádný důkaz o našem podání žádostí. Nyní již požadujeme zápis o jednání,“ popisuje Richard Chmelík. „Takže jsme patrně na úřadu v červnu vůbec nebyli a ty dvě hodiny nevyplňovali stohy dokumentů,“ usmívá se hořce matka pěti dětí.

Senioři nad 65 let, kteří žijí sami, patří k druhé nejčastější skupině, která má problém vyjít s penězi
Nemáte nárok, slýchává důchodkyně. Z penze zbývá minimum, o příspěvky žádá marně

To, že celou záležitost urgovali, mělo aspoň jeden pozitivní výsledek. Podařilo se jim zachránit alespoň jednorázový příspěvek pět tisíc korun na jedno dítě, tedy v tomto případě dvacet pět tisíc. Protože automaticky ho dostávali pouze ti, kdo pobírají přídavky na děti. „Jelikož paní Přibylovou nezadali do systému, mohla přijít i o tyto peníze. Naštěstí jsme se zajímali,“ upozorňuje sociální pracovník. „Jak funguje náš sociální systém, to je mi doteď záhadou. Potřebujete pomoc hned, ale oni mají na vše času dost. K tomu ještě třikrát změní rozhodnutí, takže člověk neví, na čem je,“ konstatuje smutně žena.

Prohlášení tiskové mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové 

Úřad práce ČR se nemůže z důvodu povinnosti mlčenlivosti vyjadřovat k případům konkrétních klientů. Zákonem stanovená lhůta pro zpracování žádosti (o dávky) je 30 dní od doručení místně příslušnému pracovišti ÚP ČR. V případě, že klient doloží všechny potřebné podklady a správně vyplní žádost, může být zpracování i kratší. Pokud úřad musí vyzývat klienta, aby doručil chybějící podklady, nebo se jedná o složitější případy, kdy je třeba čekat na potvrzení z dalších institucí, může se doba protáhnout až na 60 dnů.

V případě potřeby je zaměstnanci úřadu zkontaktují a provedou doplnění či úpravu dodaných informací a podkladů. Je ale důležité, aby klienti spolupracovali a reagovali na výzvy k doplnění, tedy zvedali telefony obvyklé začínající číslicí 950 a reagovali na e-maily.

Úřad práce ČR všechny podané stížnosti důkladně prošetřuje a v případě zjištění pochybení okamžitě přijímá opatření vedoucí k nápravě.

Helena Přibylová pracuje jako uklízečka ve Fakultní nemocnici Ostrava, každý den od čtyř od rána do jedné odpoledne. Její nejstarší, patnáctiletá dcera vypraví jedenáctiletého a dvanáctiletého bratra do školy, odvede dvě malé sestřičky do školky a sama pak zamíří do své školy. Matka si vydělá 16 tisíc, jenže nájem za její 3+1 ve starém domě ji přijde na 13 tisíc. K tomu má z minulosti dluhy.

Žije v podstatě ze dne na den, jednorázové větší výdaje pro ni znamenají problém. Třeba zářijový začátek školy. Zaplatila pomůcky, tedy prý až na výtvarnou výchovu, kde „si toho vždycky hrozně navymýšlí“, rodičovské příspěvky ve škole, do toho každý měsíc musí zaplatit tři tisíce korun školkovného za dcery. Ty v rámci projektu Obědy do škol dostávají obědy zdarma, to samé se bohužel nepodařilo vyjednat pro syny ve škole.

Důchodci se často stydí požáda o sociální dávky. Ze zákona na ně přitom mají nárok.
Drahota trápí důchodce, žádat o dávky se stydí. Přečtěte si, co jim nabízí stát

Když pomyslí na budoucnost, přemítá: „Na zimu ještě nejsme vybavení, nemáme zatím nikdo zimní boty. A topení? Nyní mi zvedli zálohy, 1500 korun za elektřinu, pět stovek za plyn. Že se blíží Vánoce, je pro mě také hrozná představa. Domnívala jsem se, že do té doby si stihnu všechny dávky vyřídit, ale začínáme nestíhat. No ale stromeček máme umělý, nějaké ozdobičky tam také jsou, tak co.“

Pak se na chvíli odmlčí a dodá: „Nejlepší by bylo, kdyby to vše byl jen zlý sen, z něhož se probudím a bude vše v pohodě.“