Jak trutnovský kanonýr Petr Holubec (30), tak i jeho kolega ze Dvora Králové nad Labem František Fejk (29) však momentálně „nemají do čeho kopnout“. Jejich Fortuna Divize C byla jako všechny další soutěže přerušena a od úterního odpoledne už se ví, že znovu se výkonnostní soutěže rozjedou nejdřívě v lednu příštího roku. A jestli vůbec.

Volný čas místo tréninků a zápasů tak mohli střelci desítky divizních branek využít k odpovědím na otázky Krkonošského deníku. I přes absenci výsledků a statistik z posledních dvou týdnů se rozhodně bylo nač ptát a jako první přinášíme reakce královédvorského špílmachra.

Františku, první otázka nemůže znít jinak: Jak se vám žije bez fotbalu?

Za mě žádná sláva. Fotbal a s ním vše spojené přirozeně chybí. Chybí předzápasové napětí a očekávání, chybí sociální kontakt se spoluhráči, hlavně ale postrádám pocit sounáležitosti, který fotbal jakožto týmový sport nabízí. Ne snad, že bych se tím nechal trápit. V této divné době mi přijde jako malichernost si stěžovat, že někdo někomu zakázal kopat do balónu. Pro spoustu lidí možná nastaly nebo nastanou těžké časy, takže zábava musí jít prostě na čas stranou. Člověk ale i přesto může být stále aktivní. Dokud nenastane totální „lockdown“, snažím se sportovat každý den.

Mistrovský zápas jste naposledy odehrál v sobotu 10. října. Tušil jste už tehdy, že o fotbal na čas přijdete?

Když jsme se v ten den vrátili z pokaženého mistrovského utkání v Horkách nad Jizerou, spoluhráč ze Srbska Strahinja Lukič, kterému končilo v následujících dnech tříměsíční vízum, se na nás obrátil s otázkou, zda bude možné se po plánované dvoutýdenní sportovní odmlce vrátit, a ještě na podzim si prodloužit působení v našem klubu. Po jarní zkušenosti s covidem byly reakce skeptické, tušil jsem, že stopka nepotrvá jen týdny, ale spíše měsíce.

Jak říkáte, nemůžete v kolektivu ani trénovat. Jakým způsobem jste tedy v kontaktu se spoluhráči?

Momentálně nijak. Nebo velmi omezeně. Společně glosovat aktuální dění ve sportu či společnosti zbývá snad jen na sociálních sítích, což jde mimo mě. Myslím, že pokud chce být člověk nápomocen zlepšení epidemiologické situace v naší zemi – a doufám, že takových je mezi námi většina – měl by dodržovat stokrát omílané preventivní opatření. Spíše tedy vnímám aktuální stav jako závažný, než bych se účastnil protirouškových demonstrací. Takže jdu ráno do práce, po práci možná do parku, je-li potřeba nakoupit a domů. A snad do Vánoc budu moct přidat i spojení: restaurační zařízení – posezení s přáteli (usmívá se).

Situace se vlastně opakuje. To samé jste zažili na jaře, kdy vás COVID-19 připravil o takřka celou jarní část. Hádám, že jste už před úterním rozhodnutím FAČR počítál s tím, že si na podzim nezahrajete.

Bohužel, vše tomu nasvědčovalo. Už před týdnem se navíc ke mně dostala informace, že MSFL, moravské divize a soutěže dorostu a žáků se již letos nerozeběhnou. Šlo o očekávaný, smutný scénář, který brzy platil také v Čechách.

Překvapilo vás, že vláda opět kompletně zastavila sportovní dění nebo jste čekai, že třeba nejvyšší soutěže budou při přísných podmínkách pokračovat?

Rozumím zastavení amatérského sportu, profesionální bych nechal pokračovat za zpřísněných podmínek, tedy bez diváků. Kluby z nejvyšších soutěží dodržovaly striktní pravidla, hráči podstupovali testy na koronavirus – někdy i vícekrát za týden, aby se soutěž nemusela přerušit. Z dostupných informací vyšlo najevo, že v uplynulé době byla většina týmů 'promořena', tudíž se hráči s virem setkali. A jelikož fungují na bázi uzavřené 'bubliny', která již byla nakažena, tak se vir nemá kam dále rozšiřovat. Alespoň tak nějak se to snažím chápat. Nevím, co víc by profesionální kluby měly učinit, aby se ještě více snížil potenciál přenosu. Rozhodnutí zmrazit veškeré sportovní dění mi tedy přijde dost nešťastné.

O co je váš život nyní bohatší? Kde doháníte resty, případně je někdo, kdo má z absence vašich fotbalových aktivit radost?

Život nyní rozhodně bohatší není, sociální izolace člověka ubíjí. Kupříkladu moje oblíbená hudební kapela nedávno vydala po čtyřech letech nové album a já bych tak rád zašel na koncert. Kulturní neštěstí v době covidové.

Pryč od viru. Určitě jste zaznamenal aféru Romana Berbra a řady dalších členů FAČR. Co říkáte na jeho zadržení i následnou rezignaci?

Bojím se, že síť funkcionářů, rozhodčích a dalších fotbalových činovníků spadajících pod patronaci pana Berbra, je tak rozsáhlá, že nepůjde jen tak lehce zvenčí rozbít. Konečně se ale široká veřejnost oficiálně dozvěděla to, co už ta fotbalová ví dlouhé roky.

Hrajete divizi. Jaký máte názor na dění v ní samotné? Zažil jste zápasy, kdy vám rozhodování sudích nepřišlo zrovna ideální? Bylo takových případů víc?

Kauza pana Berbra prokázala ovlivňování výsledků utkání nižších soutěží, divize nevyjímaje. O tom, že rozhodčí v této soutěži řídí utkání často tendenčně, nikdo nepochybuje. Zda stojí za tímto zájmem sázky, ješitnost majitelů klubů, snaha o postup či záchranu soutěže, a nebo jiné skutečnosti, lze jen spekulovat. Jako hráči mi nezbývá, než se při zápase soustředit jen na vlastní výkon a nesnažit se ovlivňovat to, co ovlivnit nejde.

Myslíte, že aktuální situace v českém fotbale může být tou ideální příležitostí, kdy se fotbal může očistit?

Určitě. Bude však jistě třeba rozsáhlé personální obměny výkonného výboru. Líbilo by se mi, kdyby pana Malíka na pozici předsedy FAČR nahradil Ivan Hašek nebo člověk jemu typologicky podobný. Moc bych si přál, aby se český fotbal podařilo postupně revitalizovat. Doufejme tedy společně v lepší zítřky.