V obou táborech ale mají jasno: k sestupovým pozicím už tradičně není daleko a o zimní pauze není radno usnout na vavřínech.

Při pohledu do hráčských statistik si nelze nevšimnout, že střelecké tabulce vévodí kanonýr Trutnova JAKUB MATĚJKA. Právě s ním jsme se ohlédli za výkony jeho týmu a vyhlídkami do zbytku sezony.

Podzim jste dokončili na 10. místě. Berete toto umístění a počet 22 nasbíraných bodů jako dobrý základ pro jarní boje?
Podle mě jsme těch bodů mohli mít mnohem víc. Máme tým, který by se mohl prát o lepší příčky, ale před posledními třemi koly jsme měli pouhých 13 bodů a vypadalo to hodně špatně. Takže nakonec to umístění musíme brát a na jaře se pokusit těch bodů přidat více.

Dvanáct bodů jste posbírali doma, deset venku. Čím si vysvětlujete, že se vám na hřištích soupeřů tak dařilo?
Venku hrajeme trošku jinak než doma. Zdržujeme se spíše v obraně a snažíme se vyjíždět do rychlých brejků, což našemu mladému týmu svědčí. Doma nechceme hrát „zanďoura“, chceme hrát hezký fotbal pro lidi a občas to je bohužel na úkor bodů.

Vy jste před sezonou trénoval v prvoligovém klubu a byla tu možnost zajímavého přestupu. Co rozhodlo o vašem setrvání v Trutnově?
Ano, byl jsem v Příbrami a myslím, že se mi tam příprava povedla na výbornou. Hrál jsem v Budějovicích a Táborsku celý zápas. Pak jsem si sedl s trenérem Csaplárem, vyložili jsme karty na stůl a naše názory se lišily. Přesto věřím, že by se se mnou mohl někdy zase spojit.

V každém případě je vaše pokračování pro mužstvo klíčové. Nastřílel jste za podzim 12 branek a jste nejlepším střelcem divize. Cítil jste se být ve formě?
Neřekl bych, že mé setrvání v Trutnově bylo pro tým klíčové. Je jedno, kdo ty góly dává, já si jen slízávám tu smetánku. Kdybych si před sezonou řekl, že dám za podzim dvanáct gólů, tak budu rád, ale reálně jsem jich měl mít určitě dvacet. Ve formě jsem se cítil, ale góly jsem uměl dávat vždycky. Proto je pro mě asi lepší, že jsem se vysunul do útoku a mam tu branku o kousek blíže (úsměv).

Jedením gólem jste pomohl k bodovému zisku také v derby se Dvorem. Jak jste před měsícem viděl tento zápas, ve kterém se poprvé v historii body dělily?
Derby je vždycky něco extra a my jsme do toho posledního vstoupili tragicky. Celý první poločas jsme tahali za kratší konec provazu a dalo by se říct, že jsme vyrovnali i se štěstím. Bod byl proto pro nás úspěchem. Škoda jen, že jsme nepřidali další, penalty nám na podzim vůbec nešly.

Ještě povedenějším z vaší strany byl závěrečný zápas proti Velkým Hamrům. Hattrick! Udělal vám velkou radost? Jak dlouho jste na tři góly v utkání čekal?
Zase tak dlouho ne, naposledy jsem dal hattrick na jaře v Živanicích. Ale na tenhle zápas s Velkými Hamry budu určitě vzpomínat rád. Všem se nám povedl, já dal tři góly a pak jsme šli rovnou na poslední výkop. Celý den byl parádní.

Váš tým se pyšní asi největším počtem odchovanců v soutěži. Odráží se to na dobré atmosféře v kabině? Vidíte právě v tomhle největší sílu mužstva?
Už dlouho jsme v kabině jedna parta, vždycky přibyde maximálně jeden, dva hráči. Někdo nás zase opustí, ale ta osa kabiny se stálé drží. Navíc v téhle sezoně k nám přišel Cirda (Petr Zieris – pozn. aut.), jenž dělal dlouho kapitána ve druhé lize a ví, jak tu kabinu povzbudit, když se nedaří. On, Láďa Marks, Mako a Šťása (Petr Makovský a gólman Jan Šťastný – pozn. aut.) se snaží tu kabinu stmelit a myslím si, že se jim to v celku daří! To se pak samozřejmě odráží na výkonech celého mužstva.

Aby vše fungovalo, je potřeba správný typ člověka na postu trenéra. Jak byste popsal vztah kouče Dvořáka s hráči?
Napadá mě spousta slov (nadstandardní, rodinný, vstřícný, obětavý). Trenér tím prostě žije a dává fotbalu vše. Je kapitán, který drží kormidlo pevně ve svých rukou. Nedokážu si to bez něj v Trutnově představit.

Který soupeř na vás na podzim udělal nejlepší dojem, a slušel by mu postup do ČFL?
Nejlepší dojem na mě udělala rezerva Pardubic, ta si nás doma namazala na chleba. Byli jsme úplně bez šance, ale nemyslím si, že by chtěli postoupit. Jinak mě nikdo výkonem zase tak nezaujal.

Kam budou sahat ambice Trutnova? Máte na víc nebo se spokojíte s příčkami, kterých se nebude týkat boj o záchranu?
Boj o záchranu snad můžeme vyloučit. Chceme se rvát o vyšší příčky. Já hrozně rád vyhrávám, ale když se prohraje, tak si člověk musí uvědomit, že je to pouze sport. Že je v životě spousta věcí, kterých by si lidé měli vážit víc než vítězství ve fotbale.

Poslední otázkou odbočíme od divize. Sledoval jste na podzim výkony české reprezentace? Co říkáte na progres mužstva pod novým trenérem Šilhavým?
Trenéra Šilhavého jsem osobně poznal už v Liberci. V České republice patří k naprosté špičce a přeji mu, aby mu vítězná vlna vydržela. Bylo by přece hezké, kdyby chlapi zase začali chodit do hospody na fotbal a ne tam sedět jenom kvůli hokej (úsměv).

Trutnovský podzim:

Český Brod – Trutnov 5:1
Trutnov – Náchod 3:0
Kratonohy – Trutnov 2:1p
Trutnov – Mšeno 3:2p
Vysoké Mýto – Trutnov 5:2
Kolín – Trutnov 1:2
Trutnov – Pardubice B 0:2
Přepeře – Trutnov 1:2p
Trutnov – Benátky 0:1
Čáslav – Trutnov 2:1p
Trutnov – Dvůr Králové 2:3p
Horky – Trutnov 3:2
Trutnov – Slatiňany 3:2
Turnov – Trutnov 1:4
Trutnov – Velké Hamry 5:2