Spíkr, moderátor, hlasatel, komentátor. Ve východních Čechách patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější a nejznámější. Když se řekne Bohumil Lemfeld, většina fotbalových a hokejových fanoušků z regionu hned ví. Málokdo však tuší, že se k téhle branži dostal poměrně náhodně.

„Bylo to na konci osmdesátých let. Tehdejší sekretář fotbalových Votroků mě požádal, jestli bych do mikrofonu nepřečetl sestavy při jednom přáteláku áčka. No a už mi to zůstalo,“ vzpomíná s úsměvem. „Začínal jsem tedy na fotbale v Hradci Králové. Tohle byl bezvýznamný přátelák, ale hned pak o víkendu byl už mistrák se Spartou,“ dodává.

To ještě netušil, jaký spád jeho hlasatelská a moderátorská kariéra nabere. „Potom jsem se dostal i k hokeji v Hradci. Když později spadl z extraligy, tak mě oslovily hokejové Pardubice. Tam jsem dělal nějakých šestnáct let všechno, vedle extraligy i zápasy nároďáku. Zároveň jsem byl také v Lázních Bohdaneč, kde jsem jako hlasatel s tamním fotbalovým klubem postupoval až do ligy,“ vypráví Lemfeld svůj rozlet s mikrofonem v ruce.

V Bohdanči ale musel skončit. Proč? „V nejvyšší soutěži byl i Hradec, tak jsme se dohodli, abych nebyl u dvou ligových mančaftů najednou,“ vysvětluje konec nezapomenutelné štace.

„V Hradci se mi k tomu přidaly ještě mládežnické záležitosti - všechny dorosty, sem tam žáci a všechny halové turnaje. Přes kamarády a různé spolupracovníky přišly také akce jako třeba vítání Romana Šebrleho na náměstí v Rychnově nad Kněžnou po vítězství na olympiádě plus komentování různých věcí kolem sportu, různá vyhlašování, ankety a podobně,“ říká zkušený spíkr.

Kdo si však myslí, že tím výčet jeho hlasatelských anabází končí, je na omylu. „Spolupracoval jsem i s Olympií, se Dvorem Králové, komentoval jsem poháry v Rychnově nad Kněžnou a zaskakoval v Týništi nad Orlicí. Takže moje náplň během kariéry s mikrofonem je vcelku pestrá. Trvá od roku 1988 doteď, čili už přes třicet let. To to letí. A to mi bude za dva měsíce 68 let,“ usměje se.

Rozhodně nemá v plánu končit, na to ani nepomýšlí, přestože říká, že moc starších hlasatelů už snad ani nemůže být. Co všechno dělá nyní? „Teď už jsem jen výhradně u fotbalu v FC Hradec - áčko, béčko, všechny dorosty a žáci. Jedná se o mistráky, ale když je potřeba, tak pomůžu i na přáteláky. Úzce spolupracuji také s Královéhradeckým krajským fotbalovým svazem a Okresním fotbalovým svazem Hradec Králové,“ uvádí současné aktivity.

Je jasné, že za ta léta má hromadu vzpomínek a zážitků. „Ano, je toho opravdu dost. Při moderování jsem se setkával s různými osobnostmi. Když jsem byl například v Lázních Bohdaneč, tak byl majitelem klubu pan Novák. No a občas tam byli jeho kamarádi jako například Krampol či Bohdalová. Vedle fotbalu jsem tam moderoval i různé společenské akce. Potkával jsem se tedy se širokou škálou různých osobností nejen ze světa sportu. Nezapomenutelné bylo pro mě vítání Šebrleho. To bylo úplně něco jiného, neboť člověk se přece jen potkával většinou s fotbalisty a hokejisty,“ líčí své vzpomínky.

Velmi interesantní byla pro něho zkušenost z posledního léta. „Moderoval jsem běh na kolečkových lyžích, kde jsem se setkal s Kateřinou Smutnou, Stanislavem Řezáčem a dalšími laufaři. To byla úplně jiná společnost. Jde o úplně jinou sortu lidí, mají odlišné starosti, neboť tyhle sporty jsou ekonomicky někde jinde,“ poukazuje na rozdílnou skutečnost.

Jak už to tak mezi hlasateli bývá, ani Bohumil Lemfeld se nevyhnul některým přeřekům. Jeden si hned vybaví. „Když za hradecké Votroky hrát fotbal Michal Šmarda, hlásil jsem sestavy a u jeho čísla jsem řekl Michal Šmajda. Blbé to bylo v tom, že zrovna na tribuně seděl starej Šmarda a hned vedle jeho manželka,“ zasměje se.

A to by nebyl hlasatel, kdyby nepoužíval některé stejné výrazy či věty stále dokola. „Hezký a příjemný podvečer, vážené dámy, vážení pánové, vítám vás na dnešním utkání pětadvacátého kola extraligy ledního hokeje, v němž se střetává ten a ten. Ve fotbale je to podobné. Obligátní je také věta, aby se fanoušci vyvarovali všech nepřístojností a vhazování jakýchkoliv předmětů na ledovou plochu. Mám i jednu svoji oblíbenou, kterou jsem kdysi převzal na hokeji v Pardubicích a používám ji stále. Zpráva pro přítomné novináře a zástupce sdělovacích prostředků, dnešnímu utkání přihlíží tolik a tolik diváků,“ říká velký sportovní znalec Bohumil Lemfeld.