Není fotbalového fanouška, který by nezaznamenal kauzu Romana Berbra, kvůli které byl tento činovník zatčen a v současné době je stíhán na svobodě. Druhý místopředseda FAČR, který si s oblibou nechal říkat „Náčelník“, byl faktickým vládcem českého fotbalu. I když on i jeho partnerka, Dagmar Damková, rezignovali na všechny funkce v asociaci, na všech důležitých postech jsou stále jeho lidé. Platí to i o krajských a okresních fotbalových svazech, které mu při volebních valných hromadách dodávaly tolik potřebné hlasy. Mohl počítat i s těmi z Královéhradeckého kraje a jeho okresů. To by však už nemuselo platit.

Kluby v okresech napříč celou republikou sestavují své kandidátky na blížící se volební valné hromady. OFS Jičín čeká 26. února a mezi novými kandidáty na člena výkonného výboru je také Oldřich Velich. Bývalý skvělý hráč, funkcionář a trenér - mimo jiné i mládežnických výběrů OFS Jičín. Proč se rozhodl kandidovat, přibližuje v rozhovoru pro Deník.

Co bylo impulsem pro vaše rozhodnutí kandidovat na post ve výkonném výboru OFS Jičín?
Hlavním podnětem byla žádost mých přátel, bývalých spoluhráčů z dlouholetého působení v SK Jičín, kteří jako jediní v našem okrese přišli s konkrétní iniciativou na změnu v pohledu na fotbal jako takový. Jedná se hlavně o Petra Krykorku, Petra Beneše a Daniela Malého. Ať chceme, nebo ne, to, čeho jsme byli svědky za „vlády“ pana Berbra, vedlo k totální destrukci především výkonnostního fotbalu. Fotbal je naše životní láska a proto nechceme, aby ho někdo zneužíval ve svůj osobní prospěch.

Zmínil jste jména některých svých bývalých spoluhráčů. Kandiduje také někdo z nich společně s vámi?
Ano, kandiduje, což byly impuls a záruka, abych podal kandidaturu. Daniel Malý kandiduje na post předsedy výkonného výboru. Dále to je Pavel Obermajer, kterého znám dlouhá léta spíše jako protihráče a který nyní je nějaký čas trenérem SK Jičín. Nesmím zapomenout také na Františka Skřivánka, který pro fotbal v okrese Jičín pracoval na klubové úrovni mnoho let a jehož doménou je mládež. Obecně si velice vážím i většiny lidí, kteří pracují pro současný jičínský OFS.

Věříte, že kluby po celé republice budou dostatečně aktivní a podaří se jim společnými silami dosáhnout změn ve vedení okresů a krajů, které český fotbal potřebuje?
Samozřejmě věřím, ale bude to velice těžké. Kdybych však nevěřil, tak bych se do této snahy o změnu nezapojil. Při mém osobním a pracovním vytížení to nebude lehké, nicméně, kdy jindy bychom měli začít s „očištěním“ fotbalu, když ne teď? Bez zdravého výkonnostního fotbalu by za nějaký čas nebyl ani ten profesionální. Nejdůležitější však je, aby fotbal v očích veřejnosti opět nabyl ztracený kredit, aby se rodiče nebáli své potomky přivézt do klubů, aby i v malých klubech byl fotbal především zábavou. Celá struktura vychází z jednotlivých okresů. To je prostě základní stavební kámen, který musí být pevný a čistý. Myslím, že ve všech okresech a krajích je v současné době stále spousta poctivých lidí oddaných fotbalu, kteří s činností pana Berbra a jeho posluhovačů neměli nic společného. Mnohé v Královéhradeckém kraji a především v okrese Jičín znám osobně.

Kromě toho, že jste byl dlouholetým aktivním hráčem, jste působil také jako funkcionář a trenér. Máte tedy o fotbale na Jičínsku přehled. Co mu podle vás chybí?
Za dobu, kdy jsem se aktivně věnoval fotbalu, ať už jako hráč nebo později trenér, jsem poznal většinu lidí od fotbalu v okrese Jičín i v celém kraji. Spousta z nich jsou výborní lidé, kteří skvěle pracují ve svých klubech. A co mu chybí? Na to je těžké stručně odpovědět. Problémy ve všech okresech jsou více méně podobné. Z mé zkušenosti jsem vnímal pozici OFS a KFS při různých rozhodnutích často tak, že svazy tu nejsou pro nás kluby a hráče, ale my jsme tu pro ně. Bez hráčů a klubů by ale nebyly žádné svazy! Dalším společným problémem je, jak správně zaujmout a přivést k fotbalu děti a jejich rodiče. To je pro mě zásadní problém. Měli bychom si nyní všichni uvědomit, že v této situaci vůbec nejde o nás, ale o budoucí generace fotbalistů a těm je potřeba zajistit rovné prostředí.

Co na vaše rozhodnutí kandidovat do výkonného výboru říkala rodina?
V manželce mám velkou oporu, ale samozřejmě z toho nebyla úplně nadšená. Stará se o nás tři sportovce, mě, syna a dceru, jak jen může. A vzhledem k tomu, že podnikám, tak společný čas je pro nás velice cenný a vzácný.

A jak reagoval váš syn Oliver, který to z Lázní Bělohrad dotáhl až do nejvyšší soutěže a momentálně je členem A-mužstva FK Jablonec?
Oliver mě také podpořil. Fotbal spolu stále probíráme a díky němu mám možnost nakouknout blíže do toho vrcholového. V současné době je kvůli většímu hernímu vytížení na hostování ve Varnsdorfu. Viděl také, že z našeho malého klubu při našem společném působení odešlo do dorosteneckých ligových týmů celkem 11 fotbalistů (5 do FK Jablonec, 4 do FC Hradec Králové, 2 do FK Mladá Boleslav). A že je nutné práci především s mládeží na okrese co nejvíce podporovat.

Je šance, že v blízké budoucnosti budou tyto hráče následovat z jičínského okresu další?
Já si myslím, že určitě ano. Je to práce náročná, je to běh na dlouhou trať, ale pro okresy nesmírně důležitá činnost. Bez podpory svazů je v dnešní době vše složité. Nadšených tatínků ubývá. Na příkladu svých dětí, Olivera a dceři Charlotte, která trénuje s prvním týmem basketbalových hradeckých Lvic, jsem měl možnost z blízka vidět, jak je těžké se dostat z malého města, jako jsou Lázně Bělohrad, do vrcholového sportu a splnit si tak svůj dětský sen. Vím, že to jde a jsem přesvědčený, že úspěšní v tom budou i další fotbalisté z našeho okresu. Musíme jim v tom ale maximálně pomoci.