Nového „parníku“ si začali všímat i bývalí ligoví borci. Nikoho nepřekvapilo, že za chvíli TJ FC Titanic Srch brázdil vody až v krajském přeboru.

Fúze přinesla Titaniku slávu

V devadesátých letech patřil Srch k podprůměrným týmům pardubického okresu. Natrvalo zakotvil v nejnižší, čtvrté třídě a vesměs patřil do spodní poloviny tabulky. První vlaštovkou signalizující zlepšení se ukázala být sezona 1997/1998. Sokol obsadil druhé místo ve skupině Holicko. Postup mu unikl za zvláštních okolností.

„Postup ze druhého místa nám utekl o jediný bod. Bylo to způsobené odstoupením Rapidu Pardubice ze soutěže. Odečetli nám tři body z podzimu. Náš koeficient, tedy poměr bodů a zápasů byl o dvě setiny horší než u druhého ve skupině Přeloučsko. Nepomohlo nám odvolání a neprošel ani návrh na sehrání utkání o přímý postup,“ vzpomíná tehdejší předseda Petr Němec.

Tři významní rozhodčí z České Třebové v akci na hřišti. Uprostřed stojí Zdeněk Vrba, po jeho boku jsou jeho již zesnulí kolegové a kamarádi Václav Dostál (vlevo) a Jiří Jelínek.
VAR neuznávám, netají se devadesátiletý rozhodcovský nestor Vrba

Jeho „podřízení“ si vše vynahradili o rok později. Svoji skupinu vyhráli a mohli se těšit na třetí třídu. V ní se ke své radosti dlouho neohřáli. Po celou sezonu sváděli boje s Újezdem. Na jaře vzájemný duel zvládli, respektive neprohráli.

Ligová jména v Srchu

Martin Svědík (Baník Ostrava, SK Sigma Olomouc, AFK Atlantik Lázně Bohdaneč), Antonín Spěvák (SKP Union Cheb, AFK Atlantik LB), Petr Rydval (Dukla Praha, FC Union Cheb, Bohemians Praha), Michal Šmíd (SK Hradec Králové)

„Hráli jsme doma a na utkání dorazilo pět stovek fanoušků. Doháněli jsme remízu, díky které jsme si udrželi dvoubodový náskok až do konce soutěže,“ vybavuje si.

Šlágr se konal v sobotu 20. května 2000. V tu dobu už bylo dva měsíce jisté, že jedna historie skončí a druhá začne.

„V březnu jsme se dohodli s Titanikem Pardubice, že spojíme oba kluby. Do fúze jsme šli s cílem vytvořit silnější fotbalové mužstvo a rovněž rozložit financování na více subjektů,“ říká Němec.

Ivo Ulich (uprostřed).
Tady se zrodila hvězda: Ulich, šikula z Bohuslavic

Srch jako daleko starší fotbalový „obyvatel“ okresu si ale zvolil název Titanic.

„Titanic byl pro nás symbolem něčeho obrovského, neporazitelného. Vždyť měl být ve své době nepotopitelný. Chtěli jsme se vézt na vítězné vlně,“ vysvětluje.

Doplul až do krajského přeboru

Všem těm přívlastkům o gigantičnosti Srch dostál. V premiérové sezoně (2000/2001) v okresním přeboru obsadil bronzovou příčku. Stejné umístění zopakoval v té další, přesto postoupil do I. B třídy.

„Stalo se tak v rámci reorganizace soutěží v Pardubickém kraji. Tenkrát šlo nahoru pět týmů. Pohlídali jsme si to,“ podotýká.

S růstem soutěží rostla kvalita kádru. Při pohledu na soupisku se nikdo nemohl divit, že parník Titanic připomínal ledoborec. Vyhrál o patnáct bodů a čekala ho I. A třída.

CENNÉ VÍTĚZSTVÍ. Na přelomu ledna a února 1938 absolvoval Náchod zájezd do Francie.  V utkání s Montpelliere slavně zvítězil 2:0. Oba góly vstřelil Karel Schloger.
Když Náchod válel ligu. Třásla se i Slavia s Bicanem a Pláničkou

O stupínek výše už to zpočátku tak veselé nebylo. V první sezoně až jedenáctá příčka. A jak se traduje, že druhý ročník ve stejné soutěži je těžší, tak Srch třetím místem tvrzení vyvrátil. V dalším byl šestý a v sezoně 2006/2007 přišel o postup až kvůli horším vzájemným zápasům s FK Pardubice B. Titanic si vše vynahradil v příštím roce. S náskokem deseti bodů na druhého v pořadí.

V krajském přeboru setrval Srch tři sezony (9., 12. a poslední 16. místo). Po čtyřech ročnících v I. A třídě (5., 9., 4. a 11. místo) se přihlásil jen do okresního přeboru.

„Na krajské soutěže nám chyběli kvalitní hráči,“ vysvětluje Petr Němec.

Od té doby pendlovaly jeho „ovečky“ mezi nejvyšší okresní třídou a nejnižší krajskou. V současnosti hrají I. B třídu. Na place, na který kdysi nikdo nechtěl a nyní je naopak vyhledávaným v celém okrese.

„Hřiště bylo srovnáno, vytvořeny nové drenáže a doseli jsme trávu. Máme nové kabiny i novou tribunu,“ dodává Němec.