Junior, co sype góly za dospělé. V sezoně jich stihl dvaatřicet, naposledy čtyři

Naposledy se to na Trutnovsku povedlo hned dvěma borcům. V dresu Rudníku pálil do sítě Bílé Třemešné čtyřikrát Filip Čáp, podobnou parádu předvedl Mirza Huremovic v utkání Černého Dolu s Lamperticemi (5:1).

Rudník zacvičil s lídrem tabulky, do čela přeboru se definitivně posouvá Volanov

Kanonýrem deníku však týden co týden může být jen jeden a jelikož každý z jmenovaných hraje jinou třídu, dostal přednost Filip Čáp (18) působící v kvalitnější soutěži. Navíc skóroval v pátém utkání po sobě a v sezoně nastřílel dohromady 32 branek!

Filipe, v pěti zápasech v řadě minimálně jedna trefa, teď do sítě Bílé Třemešné hned čtyři! Tomu se říká střelecká forma jako hrom, souhlasíte? Jaké jsou to pocity?

Tak určitě souhlasím. Ale není to jen o mně, ale taky o mých spoluhráčích, díky nimž mám hodně šancí, které se mi zatím daří proměňovat. Pocity jsou to skvělé takhle se radovat na domácím hřišti před našimi fanoušky.

V předchozím utkání s Hostinným vás trenér nasadil pouze na dvacet minut. Chtěl vás myslíte šetřit na šlágr proti lídrovi tabulky nebo měla lavička jiný důvod?

Tak lavička měla důvod takový, že jsem si ze zápasu z Mladých Buků přivezl svalové zranění, které mi neumožnilo začít tohle utkání od začátku. Mrzelo mě to hodně, protože šlo o derby právě s Tatranem Hostinné. Ale nakonec jsem byl rád, že jsem do zápasu zasáhl alespoň na chvíli a ke všemu dokázal rozhodnout o vítězství v náš prospěch.

Vy jste věkem stále starší dorostenec. Nemrzí vás trochu, že v Rudníku momentálně dorostenecké mužstvo není?

Mrzí mě to hlavně kvůli budoucnosti fotbalu v Rudníku. Nevychováváme tolik dětí jako dřív, čímž přicházíme o nové naděje rudnického fotbalu. Ale i přes to máme teď mladý tým, který by potřeboval ještě o pár hráčů doplnit.

Ještě před čtyřmi lety jste hrál za starší žáky. Jste rád, že v Rudníku mládež dostává v dospělé kategorii příležitost? Jakou cítíte od trenérů důvěru?

No uběhlo to hodně rychle (směje se). Určitě jsem rád, že u nás dostává mládež příležitost. Je to krok do budoucna a aspoň se od starších hráčů něco přiučíme a dá nám to zkušenosti do příštích sezon. Ale bylo by lepší, kdybychom měli opravdu více mládeže, ze které by pak šlo více lidí do A týmu.

Za áčko dospělých jste přitom nastoupil už v patnácti letech (31. 3. 2019 proti Lánovu). Vzpomínáte si na ten zápas? Jaký to byl pocit? Odehrál jste tehdy 54 minut.

Abych pravdu řekl, tak si na ten zápas nevzpomínám. Ale vzpomínám si na utkání, tuším v poháru proti Volanovu, kde jsem dokázal vstřelit svou první branku v A týmu hned po tom, co jsem nastoupil na hřiště. Byl to gól zpoza vápna, kdy na mě náš kapitán řval „nestřílej“, ale potom, co viděl, že míč padá do branky, tak mě pochválil a řekl, že když to budu takhle dávat pořád, tak mu to vadit nebude (usmívá se).

Mimochodem, vzpomenete si, kdy jste čtyři góly nastřílel naposledy? Já to totiž vím (bylo to na podzim ještě za béčko v Prosečném).

Na tenhle zápas asi nikdy nezapomenu. Už v 15. minutě jsme totiž na horké půdě v Prosečném prohrávali 0:4 za doprovodu jejich velkého počtu fanoušků, kteří svůj tým hlasitě podporovali. A i přesto, se náš tým vzchopil a dokázal vyhrát 6:5.

Pojďe už ale k sobotnímu utkání. Jak se vlastně rodila výhra nad Bílou Třemešnou? Asi jste sami nečekali, že lídra tabulky vyprášíte sedmi góly.

To jsme určitě nečekali. Ale šli jsme do toho s tím, že je na domácím hřišti prostě porazíme, protože do Rudníku se pro body nejezdí. Celkově jsme už od začátku nastavili vcelku vysoké tempo a dařilo se nám Třemešnou točit. Za zmínku stojí výkon Jakuba Frýby, který mohl v zápase nastřílet klidně šest branek.

V sezoně jste přitom od soupeře schytali tři porážky, z toho dvě poměrně vysoké. Měli jste o to větší motivaci rivala konečně porazit?

Je to přesně tak. Motivace tam byla už kvůli tomu, jak nás naposledy doma porazili gólem v úplném závěru z penalty. Stejně tak i kvůli našemu výpadku ve druhém poločase u nich v Bílé Třemešné. Proto jsem jen rád, že jsme nad nimi dokázali vyhrát. Myslím si, že i spousta diváků byla spokojena s naší hrou a hlavně vítězstvím po dlouhé době nad tímto soupeřem.

Ptám se kanonýrů každý týden. Která ze čtyř tref byla nejpovedenější? Jak byste všechny své góly popsal?

Nevím, to je těžké posoudit. Každá trefa měla něco do sebe. Ale popsal bych je tak, že mě pokaždé dokázal někdo ze spoluhráčů najít a mně už stačilo pouze trefit branku. I když kolikrát je právě tohle tím nejtěžším (usmívá se).

Máte v sestavě Rudníku spoluhráče, s nímž si na hřišti rozumíte nejvíc a který vám třeba nejčastěji přihrává na góly?

Když bych měl vyzdvihnout jednoho, tak určitě už od nižších kategorií to je Adam Kaprál. S ním si rozumím jak na hřišti, tak v osobním životě. Ale jinak jsme si všichni sedli jako skvělá parta a užíváme si společné hraní fotbalu.

Ve střelecké tabulce okresního přeboru máte nyní 21 branek. V jarní části teď 13, což je nejvíc ze všech. Třeba takový Martin Jakoubek se ale trefil osmadvacetkrát. Pokusíte se jej ještě dohnat?

Pokusím se, ale už je to velký rozdíl, který se dá těžce dohnat. I tak je to pro mě úspěch, že jsem dokázal být mezi top střelci a konkurovat těm, co už mají o pár let a hlavně zkušeností víc. Nejvíc mě však potěší, když skončíme první v soutěži.

Jenže Rudník je teď v tabulce třetí, i když pouhé tři body za vedoucím Volanovem. Věříte, že lídr ještě zaváhá a vy soutěž vyhrajete?

Věříme a věřit budeme do posledního kola, protože stát se může cokoliv. Hlavně jsme všem ukázali, že dokážeme vyhrávat nad týmy ze špičky naší soutěže. Akorát nás mrzí ztráta v Dolní Branné se Strážným a nedávno v Mladých Bukách, kde se nám zápas příliš nepodařil a soupeř nás trestal ze všeho, co jsme mu nabídli.

Do Havlovic na HAPO plné fotbalu. Nebo i na horolezeckou stěnu či ohnivou show

Lákal by vás postup do I. B třídy? A měl by o něj Rudník zájem třeba i v případě, že vítěz soutěže krajskou soutěž odmítne?

Já osobně bych to zkusit chtěl, jelikož jsme mladý tým a nechci, aby se v Rudníku hrál pořád jen okres. I když na to třeba ještě nemáme, tak bych to určitě chtěl zkusit. Záleží však samozřejmě na více lidech. Třeba ještě soutěž vyhrajeme a rozhodneme se, že to příští rok zkusíme.

Není tajemstvím, že sportem číslo jedna pro vás je florbal. Jak se vám v něm daří a kam byste to chtěl dotáhnout?

Tak pořád je v čem se zlepšovat, ale osobně si myslím, že mi dala hodně zkušeností moje první sezona v mužské kategorii v náchodském A týmu. Z ní vlastně čerpám i ve fotbale. Chtěl bych si jednou zahrát v Superlize, tedy nejvyšší soutěži, ale to je spíš takový sen, který bych si moc rád splnil.

Máte i ve fotbale nějaké kariérní cíle a mety?

Přál bych si, aby Rudník patřil mezi stabilní týmy I. B třídy, protože zázemí i hřiště jsou tu ve skvělém stavu a zasloužili bychom si hrát lepší soutěž. Jinak asi vyloženě nějaké cíle ve fotbale nemám, jelikož mám fotbal fakt jen ve zbytku času, kdy mám volno.