Už neleží ladem, zase to na nich žije. Zelené trávníky po celé zemi se v posledních týdnech znovu po několika měsících zaplnily fotbalisty všech věkových kategorií a Krkonošský deník zajímalo, v jaké kondici se hráči z dlouhé pauzy vraceli.

Osloveni byli dospělí jedinci z řad oddílů napříč všemi soutěžemi, v jakých má region nejvyšších českých hor zastoupení. Dalo se tak očekávat, že například divizní fotbalisté na své kondici i přes hromadu omezení neustále pracovali, kdežto borci z nejnižších okresních tříd pauzu pojali až dovolenkovým stylem.

Kde ale byla pravda a jak to nyní v klubech vypadá? I na tyto otázky jsme nechali odpovědět vybrané hráče z Trutnovska.

Jako první dostal prostor brankář divizního Dvora Králové nad Labem VLADIMÍR MATULA (25), následovat v příštích dnech budou další borci z Podkrkonoší.

Vláďo, ve své fotbalové kariéře, pokud nemluvíme o případných zraněních, jste zažil asi nejdelší nedobrovolnou pauzu. Jak jste snášel život bez fotbalu?

Myslím, že tak od začátku března už mně fotbal chyběl opravdu moc. Ta pauza byla vážně dlouhá. Nejhorší na tom bylo, že si člověk opravdu nemohl skoro s nikým zajít kopnout, nebo dělat cokoliv jiného ve skupině. Maximálně jsem si mohl zajít sám nebo maximálně ve dvou lidech zaběhat, přičemž po dlouhé týdny bez známky světla na konci tunelu. Snad už bude jen líp, znovu bych to zažívat nechtěl.

Udržoval jste se nějak po fyzické stránce a máte přehled, jestli tak činili i vaši spoluhráči?

Zejména v lednu a únoru ano, to jsem chodil běhat snad šestkrát týdně. Jakmile ale začalo být čím dál víc zřejmé, že se soutěž znovu nerozběhne, nadšení postupně upadalo. Ke konci jsem cvičil/běhal sotva dvakrát týdně. Společně se spoluhráči jsme dělali jedenkrát týdně onlajn Tabatu, plus jsme měli mobilní aplikaci se zaznamenáváním běhů, tudíž hrubý přehled o ostatních určitě nějaký byl.

Dotázaní v seriálu „Návrat na trávníky“

Fortuna Divize C – Vladimír Matula (Dvůr Králové n. L. A)
Votrok krajský přebor – Petr Žďárský (Vrchlabí A)
AM Gnol I. A třída – Michal Přívratský (Trutnov B)
JAKO I. B třída – Ondřej Seidel (Úpice), Ondřej Zarebski (FC Vrchlabí B)
Okresní přebor – Pavel Ruml (Mladé Buky), Lukáš Andrle (Vítězná)
Okresní soutěž – Vít Machalík (Svoboda n. Ú.)

Před dvěma týdny jste konečně poprvé od října mohli znovu přijít na stadion. Jak jste se po první tréninkové jednotce cítil? Co bolelo nejvíc?

Asi úplně všechno (směje se). A to hlavně hned druhý den. Při tréninku přece jen únavu potlačilo nadšení z toho, že jsme byli znovu na hřišti.

Prozraďte, v jaké kondici byli vaši spoluhráči a zanechala dlouhá pauza nějakou tu pavučinu v kabinách?

Je pravda, že ty první tréninky nějakých vytrvalostních výkonů moc nenabídly, ke konci necelé dvouhodinovky byli asi všichni K.O. Dle mého už je to ale lepší. Pavučiny jsme v kabině měli asi vždycky, takže tam moc žádná změna nepřišla (usmívá se).

Kdybyste měl z vašeho týmu jmenovat spoluhráče, který na sobě očividně o pauze nejvíc pracoval a naopak největšího lenocha, koho byste prásknul?

Co vím, tak asi nejvíc chodil běhat například David Sojka. Co se lenochů týče, tak sám jsem tomu asi dlouhodoběji mohl dát víc. Práskat nikoho nemůžu, jsme tým, to by pak na mě třeba David Vitebský byl naštvaný, a to samozřejmě nechci.

Krajské i okresní svazy nabízejí klubům červnové turnaje. Plánuje se váš tým zúčastnit? A jak se těšíte na návrat do zápasového režimu?

Doufám, že se zúčastníme, stejně jako loni. Mám dojem, že už to někdo z klubu i potvrzoval, takže si snad zahrajeme. Na zápasy se moc těším, bez nich ani to trénování není ono, není tam taková ta motivace.