Tak jako v předchozích ročnících, ani tentokrát nemohl při finálovém utkání PENZION Poříčí Okresního poháru mužů chybět šéf Okresního fotbalového svazu Trutnov Marek Pilný (49). Celý zápas v roli delegáta bedlivě sledoval, stihl navštívit i náborový stánek pro zájemce o funkci rozhodčího a po skončení utkání předal oběma soupeřům trofeje, medaile i finanční odměny.

Pro Krkonošský deník pak svazový předseda a bývalý prvoligový rozhodčí zhodnotil jak úroveň samotného finále, tak výkon trojice arbitrů, kteří při nervózním průběhu zápasu neměli jednoduchou úlohu. Jak ale sám Pilný zhodnotil, svoji roli zvládli dobře a také oni přispěli ke kvalitnímu průběhu celého finálového odpoledne.
O fotbalové úrovni pohárového finále a výkonu obou mužstev
„Finále PENZION Poříčí okresního poháru mužů mělo průběh, který se dal částečně očekávat. Lídr okresního přeboru z Hajnice měl po většinu času míč v držení, hráči Žacléře vystavěli obranou hráz, spoléhali na své protiútoky a na svého brankáře.
Předání ceny brankáři Davidu VolhejnoviTakový byl průběh místy tvrdého utkání a když se už pomalu očekával penaltový rozstřel o držitele poháru, přišlo rozhodnutí v 87. minutě. Asi jsem už tento rok viděl líbivější utkání na okrese, ale prostě se hrálo o trofej – a ať si říká kdo chce co chce, třeba že jde ‚jen‘ o okresní pohár, tak touha vyhrát byla patrná na všech a někdy nervozita svazovala hráčům nohy. A po utkání? Tak, jak to ve výsledkově vyrovnaných utkáních bývá, na jedné straně euforie, na straně druhé obrovské zklamání a viděl jsem i slzičky zklamání…“
O kulise, jakou duel hraný v Trutnově měl
„V hledišti byla patrná převaha fanoušků Baníku a při jejich šancích to hodně slušně hučelo. I hráči Spartaku měli přítomný svůj tradiční fanklub a tak bylo o atmosféru postaráno. Oba tábory se párkrát dostaly do slovních rozepří o rozhodnutích rozhodčích nebo dění na hřišti, ale vše se vždy v normálu urovnalo. Přesto si neodpustím poznámku – tohle střetnutí jsme svěřili ‚klukům z plakátu‘, nebo-li našim krajským rozhodčím z náborového banneru na okresní rozhodčí, tedy mladým nadějím Petru Dorotíkovi s Jirkou Turkem a zkušenému Romanu Nývltovi.
O rozhodčích a kritice z tribuny
Rozhodčí (chcete-li hlavní rozhodčí) Petr Dorotík zápas zvládl s nadhledem, utkání nebylo vůbec jednoduché a vždy se najdou okamžiky, kdy se rozhodnutí nemusí líbit jedné či druhé straně. Přesto všechny okamžiky se svými asistenty utkání zvládl, snad jen karta v sedmé minutě nastavení mohla být výraznější barvy.
Náborový stánek rozhodčích Bylo to ale hodně na hraně tak či tak. V hledišti někdy padaly i nesmyslné poznámky směrem k rozhodčím (tak jak to bývá), ale možnosti využít přítomného náborového manažera rozhodčích KFS a vyzkoušet svoje znalosti pravidel u promítaných videí v přítomném náborovém stánku rozhodčích nikdo z těchto ‚odborníků‘ nevyužil. To je však realita čecháčské malosti, chytrosti a všehoznalosti. Bohužel… Ono totiž rozhodování utkání není jen o jednotlivých situacích, ale je to komplex dovedností, vnímání a osobní rozhodnosti. Jeden příklad: trenér Kováč určitě nebyl nadšený z hrubky brankáře Nity (Pardubice) nebo trenér Havlík také nechválil brankáře Kobose po hrubce ve finále poháru, ale byli brankáři pro trenéry ihned ‚čů…, hov… a deb…‘? Nebyli! U rozhodčích stačí první domnělé zaváhání (v devíti z deseti případů ještě nemá kritik ani pravdu) a už na nich nezůstává nit suchá…“
Předseda OFS Trutnov po finále ocenil trojici rozhodčích v sestavě (zleva) Jiří Turek, Petr Dorotík, Roman Nývlt.
O rozhodnutí vrátit okresnímu poháru povinnou účast mužstev
„Kvalita poháru se vlivem účasti všech družstev v okrese rapidně zvýšila a chceme v povinné účasti nadále pokračovat. Setkávají se, hlavně v prvních kolech, družstva, která by na sebe normálně nenarazila a rozmanitost těm utkáním mnohdy prospívá. Benefitem je finanční odměna nejlepším celkům a také utkání na umělém trávníku před začátkem jara.“

O dramatickém průběhu sezony v okresním přeboru
„Okresní přebor je na čele velmi vyrovnaný a sám jsem v očekávání, kdo nakonec sebere vavříny vítěze – ať to bude Hajnice, Kocbeře nebo Bílá Třemešná, určitě to bude boj až do konce. Nechme se překvapit!“
Načítám tabulku …