Mariáne, jaké byly vaše fotbalové začátky?
Přestěhoval jsem se v nějakých jedenácti letech do Hlučína a žil jsem tady asi sedm let. S fotbalem jsem začínal v hlučínské mládeži, pak jsem putoval do Kravař, odkud si mě vytáhl trenér Milan Duhan do Frýdku-Místku, který ještě tehdy hrál druhou ligu. Mám tady byt, takže jsem ani nechtěl odcházet nikam daleko.

Zmínil jste Kravaře, jak na tamní angažmá vzpomínáte?
Byla to má první mužská štace, byl jsem tam spokojený. Všechno, na čem jsme byli domluveni, bylo dodrženo. Vedl nás tenkrát Lukáš Černín, který teď trénuje opavské béčko, a mělo to úroveň.

Josef Hušbauer s bratrem Janem
Bratr slávisty Hušbauera skončil v nemocnici. Ranou pěstí ho tam poslal soupeř

Prošel jste mimo jiné Vítkovicemi, Frýdkem-Místkem, nebo Prostějovem. Kde se vám nejvíce dařilo?
Mé nejúspěšnější angažmá bylo určitě to ve Vítkovicích. Přišel jsem tam, když klub postupoval z krajského přeboru do divize. Cílem byla stabilizace klubu a nakonec se nám podařilo postoupit z druhého místa do MSFL a z té jsme hned postoupili do druhé ligy. Dával jsem hodně branek, dařilo se celému týmu, takže tam to bylo asi nejlepší.

V roce 2016 jste v dresu Karviné nakoukl do ligy, natrvalo jste se v ní ale neusadil…
Před Karvinou se mi dařilo jak herně, tak střelecky. Dlouho jsem jejich nabídku zvažoval, ale přece jen nabídka z ligy se neodmítá. Nastoupil jsem do jednoho ligového a jednoho pohárového zápasu a potom mě trenér Weber posílal hrát do juniorky. Od té doby už jsme spolu ani nekomunikovali. Asi ode mne byla trošku jiná očekávání…

Vloni jste půl roku hrál druhou slovenskou ligu, jakou úroveň soutěž měla?
Mnozí říkají, že druhá slovenská liga má úroveň třetí české, já osobně si to však nemyslím. Přišel jsem tehdy do o záchranu bojujícího FK Pohronie a nakonec jsme se udrželi. Za jaro jsem dal zhruba pět branek. Není to sice moc, ale po herní stránce to špatné nebylo. Kromě jednoho zápasu jsem hrával od začátku, takže jsem byl spokojený. Některé týmy by se ve druhé české lize rozhodně neztratily, úroveň soutěže není vůbec špatná.

Proč jste tedy na Slovensku nepokračoval?
Byl jsem tam domluvený na určité finanční částce, která se měla navyšovat. Sedli jsme si s vedením a bylo mi řečeno, že se chtějí vydat cestou mladých kluků, protože peněz v klubu moc nebylo. Mají tam pár hráčů, které platí, a zbytek postaví okolo hladových mladíků. Očividně jim to funguje, protože aktuálně druhou ligu vedou. Bylo mi to líto, ale jiná možnost nebyla.

Ondřej Páv (ve žlutém) uniká klíčanskému Tomáši Petříčkovi.
Sedm gólů v krajském přeboru! Páv se může nosit vážně hrdě

Na jaro jste přišel do Bruntálu, jak se vám zatím v klubu líbí?
Zatím je to tady fajn. Byl jsem v kontaktu s trenérem Murou, protože v Prostějově jsem rozvazoval smlouvu. Poslední dva roky se mi příliš nedařilo střelecky, takže jsem se chtěl někde chytnout. S trenérem jsme si volali každý den, takže jsem se rozhodl pro Bruntál.

Považujete Bruntál za odrazový můstek k návratu do profesionálního fotbalu?
Doufám, že tomu tak bude. Uvidíme, jak se mi v následujícím půl roce bude dařit, a jak bude šlapat mužstvo. Když to půjde celému mančaftu, tak v útoku může hrát kdokoliv. Snad budeme hrát nahoře a po sezoně se uvidí. Pokud se někdo ozve, tak se můžeme pobavit, ale když nikdo nezavolá, tak třeba budu pokračovat v Bruntále.

Na vedoucí béčko Opavy ztrácíte šest bodů, máte ambice poprat se o postup?
Byl to jeden z důvodů, proč jsem sem přišel. Chtěl jsem o něco hrát, což Bruntál splňoval. Bohužel nám nevyšlo první kolo v Heřmanicích, byla to trošku divočina. Nechci se nějak vymlouvat, ale aby rozhodčí udělal z faulu půl metru před šestnáctkou penaltu, to jsem nezažil. Budeme se chtít nastartovat, abychom Opavu stáhli a rvali se s nimi do posledního kola o postup. Můj cíl je hrát do třetího místa.

Tomáš Chalupa

Fotbalista Jan Šohaj vyměnil Beskydy za Ještědský hřbet.
Z Kozlovic až do ligového Jablonce. Je tu trošku větší zima, poznává Šohaj