Konečně se dočkal. Po čtyřech sezonách strávených ve druhé lize, kterou očividně výkonnostně převyšoval, se zase posune mezi fotbalovou elitu. „Těším se moc,“ netají se Adam Vlkanova. V šestadvaceti letech má nejvyšší čas ukázat, co v něm je.

Má za sebou zvláštní čtyři roky. Na hřišti zářil, každý půlrok kolem něho svištěla lasa z první ligy, Jablonec, Zlín, Slovácko… Ale stále zůstával. Naposledy loni na podzim ho lákal Baník Ostrava, nabízel tři miliony korun, jenže vedení hradeckého klubu řeklo ne, to je málo. „Tohle mě mrzelo asi nejvíc,“ přiznává.

Nakonec jeho příběh v Hradci měl sladkou tečku. Jako kapitán dovedl mužstvo k postupu a s páskou na rukávu teď Votroky povede do ligových bojů.

Po čtyřech letech jste se dočkal – konečně si zase zahrajete ligu. Ptát se, jak moc se těšíte, je zbytečné, viďte?
Já se těším hodně. Konečně se to stalo skutečností. Je to o to hezčí, že jsme si postup vybojovali. Těším se moc a věřím našemu týmu, že to z naší strany bude dobré. Doufám, že nebudeme hrát úplný spodek tabulky. Už se známe, nějakou dobu spolu hrajeme, tak by to mohlo být znát i v lize. I teď v přátelácích s Bohemkou, nebo i s Příbramí jsme si ukázali, že sílu máme a že bychom nemuseli hrát jen o ten spodek.

První ligová trefa na Spartě

V lize vsítil Adam Vlkanova dosud jediný gól. V sezoně 2016/17 se 20. května trefil v předposledním 29. kole do sítě Sparty v jejím letenském chrámu, a to hlavou po centru Milana Černého. Tímto gólem v první minutě nastavení tehdy dvaadvacetiletý záložník korigoval porážku 2:3. Prohra rozhodla o tom, že Hradečtí po roční epizodě mezi elitou sestoupí do druhé ligy. Ze současného kádru Votroků zápas pamatuje i obránce František Čech.

I. liga – sezona 2016/17, 29. kolo: Sparta Praha – Hradec Králové 3:2 (2:0). Branky: 24. V. Kadlec, 31. Josef Šural, 56. Lafata – 70. Šípek, 90. (+1) Vlkanova. Sparta: Bičík – Zahustel, Karavajev, Mario Holek, Hybš – Vácha, Sáček – V. Kadlec (73. Juliš), Lafata, Vatajelu (90. Čermák) – Josef Šural (86. M. Frýdek). Hradec: Ottmar – Plašil, Bederka, Čech, Mudra(81. Vlkanova) – Janoušek (46. Trubač) – Malinský, Schwarz, M. Černý, Martan – Pázler (46. Šípek).

V čem spatřujete největší přednosti týmu?
Hlavně v týmovosti. Dále určitě v agresivitě, běhavosti a v tom, že budeme pro každého soupeře hodně nepříjemní.

Nechci říkat, že jste se ve druhé lize vyloženě trápil, ale soutěž jste herně převyšoval. Chodily vám nabídky z ligy, ale žádná nedopadla. Jak zpětně vnímáte tohle období?
Když se zpětně ohlédnu, tak jsem do té ligy chtěl jít. Prostě každý chce hrát první ligu a ne druhou. Ale když se na to teď dívám, tak si myslím, že to nakonec byla hezká léta. Mohl jsem být jako kapitán u postupu z druhé ligy, což bylo také super. Teď už to moc neřeším. Jsem rád, že liga je tady v Hradci a uvidíme, co bude dál.

Asi nejlukrativnější nabídka ze všech byla ta od Baníku Ostrava loni na podzim…
To mě mrzelo asi nejvíc ze všech těch přestupů, které se řešily. Můj odchod do Ostravy byl asi nejblíž. Mluvil jsem s vedením klubu i s trenéry, všechno bylo domluvené. Naštěstí v té době se nám narodila malá, takže se mi to líp přecházelo. Věděl jsem, že i moje žena to bude mít jednodušší, když tady bude mít kolemsebe rodinu a nebudeme sami v Ostravě.

Přinesly vám ty čtyři roky nějaké zkušenosti, myslím třeba i životní?
Určitě mě to naučilo trpělivosti (úsměv), protože každý půlrok se řešilo, jestli někam odejdu a nikdy to nedopadlo. Ale v Hradci jsem spokojený. Mám tady rodinu, máme malou dcerku, takže babičky můžou hlídat, pomáhat nám, takže v tomhle je to velké plus pro mě, že jsem zůstal tady a neodešel někam pryč.

Ve druhé lize jste si vždycky před sezonou dával osobní cíle v počtu gólů a nahrávek. Máte nějakou normu i pro ligu?
Zatím jsem si žádný počet nedal (úsměv). Jen jsem si stanovil týmový cíl. Dal jsem si desáté místo, tak doufám, že to dopadne. Svůj osobní zatím nemám, ale určitě bych alespoň pět gólů mohl dát a na stejný počet i nahrát.

V lize jste zatím naskočil do sedmnácti zápasů a na kontě máte jeden gól Spartě. Na to se nezapomíná, že?
Na to nejde zapomenout (úsměv). Bylo to na Spartě a ještě k tomu hlavou. Pro mě netradičně. Doufám, že svoji bilanci rozšířím. Už jsem starší a zkušenější a věřím, že i náš tým je dobrý.

Tým povedete jako kapitán. Cítíte větší odpovědnost? Určitě je výhodou, že tam jsou další zkušení hráči jako Pavel Dvořák.
Odpovědnost za tým cítím a určitě chci týmu co nejvíc pomoci. Ale v útoku už to není jenom o mých gólech a o mojí produktivitě, ale už teď na jaře ve druhé půlce sezony jsme viděli, že tam máme Vášu (Daniel Vašulín) s Dvořkou (Pavel Dvořák), kteří góly dokážou dávat a na tom musíme stavět. My jim musíme připravit tolik šancí, aby ty góly mohli dávat.

Zkraje sezony 2016/17 Hradec tehdy odehrál čtyři zápasy v Mladé Boleslavi a dva z nich vyhrál. Vy si to pamatujete. Teď tam strávíte celou sezonu. Vyrovná se s tím tým?
Minule to hendikep úplně nebyl. Tam jsme udělali pomalu víc bodů, než co jsme se potom vrátili na zbytek zápasů domů. Také bylo příjemné, že tam přijeli pouze lidé, kteří nám chtěli fandit. Nepřijel tam nikdo, kdo by chtěl jen nadávat. I z tohoto důvodu tam byla dobrá atmosféra a také tím, že tam jsou tribuny blízko hřiště. Myslím si, že když budou lidé na naše zápasy do Boleslavi jezdit, věnují nám svůj čas a podpoří nás, tak věřím, že to může být dobré. A neviděl bych v tom minus.