Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vše vlastně začalo už před startem soutěže. Po losovacím aktivu nečekaně odstoupily Maršovice, a tak se celý ročník musel odehrát pouze s třinácti účastníky.

Postupové ambice pak vyhlásila Horní Branná, která se již v loňském roce umístila na druhém místě. Mezi favority byla pasována ještě Malá Skála, velkou neznámou byly Ruprechtice. Konec sezony však dopadl nečekaně. První místo urvali hráči Harrachova, kteří prožili na výsost skvostné jaro a po spanilé jízdě si připsali titul vítěze krajské I.B třídy východ. Horní Branná vysněný postup bere ale také – za druhé místo.

A proč bláznivý ročník?

Do posledního kola nebylo jasné, kolik a zda vůbec někdo postoupí, nebyl vlastně ani znám postupový klíč. Do následujícího ročníku navíc nezasáhne tradiční klub z Malé Skály, který se nepřihlásil.

JISKRA HARRACHOV (1. místo, 52 bodů)

Třetí místo po podzimu? V Harrachově byli spokojeni, vždyť v předchozí sezoně se zachránili až díky fotografii a následné posezónní kontumaci. Na jaře však tým šlapal jako hodinky. Důkaz? Pouze jediná porážka v derby s Rokytnicí nad Jizerou. „To jsme nemohli skousnout. Zrovna s těmihle experty ze sousedství,v derby. Určitě nás to mrzelo," řekl s úsměvem k jediné jarní porážce hlavní trenér Harrachova Hubert Rieger. Jinak může být společně se svou smečkou spokojený.

„To je jasné. Sice jsme měli několikrát obrovskou ´kliku´, ale byla to krásná sezona. Hlavně na jaře se nám podařila neuvěřitelná jízda," pokračoval Rieger. „Myslím si, že nejlepší zápas jsme sehráli doma s Horní Brannou. Sice z toho byla remíza, ale hrál se fotbal, na který se dalo koukat." Tým si tak vybojoval postup, i přesto, že ho často kosila zranění. Sestava se lepila, lavička často byla liduprázdná, přesto Harrachov zvítězil s náskokem pěti bodů.
S ostrostřelcem Veselým nebo se spolehlivým stoperem Lukášem Halamou dokázal před sezonou nemyslitelné. „Ještě bych k nim přidal druhé útočníka Sedlmajera a skokanského trenéra Kubu Jiroutka, který nám na jaře hodně pomohl," řekl kouč mužstva.

A jaké jsou předběžné vyhlídky před I.A třídou? Snad ani nemohou být jiné, pro Harrachov tradiční. „Chceme se hlavně zachránit." Jestli ale horalé půjdou v podobném tempu, jako v právě skončeném ročníku, má se I.A třída na co těšit.

SOKOL HORNÍ BRANNÁ (2. místo, 47 bodů)

„Postupový cíl, který jsme si dali, jsme splnili, takže určitě spokojenost. I když se na jaře tolik nedařilo." Přesně těmito slovy, které pro Krkonošský deník našel trenér týmu Stanislav Klápště, se dá asi charakterizovat sezona fotbalového Sokola z Horní Branné.

Po podzimu tamní hráči vedli, byli první a zápasy, kterými se prezentovali, dávaly skutečně velkou pravděpodobnost lehkého postupu. Na jaře se ale tým hrozně trápil. V přípravných zápasech ani jednou nevyhrál, v mistrovském dění začal překvapivou remízou v Rovensku a až pak se dočkal. Přesto se diváci mohou těšit na nové protivníky.

„Příprava jarní část opravdu ovlivnila. Ale nakonec to dopadlo. Pro mě nezapomenutelným zůstane určitě zápas s Ruprechticemi, ve kterém padlo třináct branek. Sice jsme 6:7 prohráli, ale bylo to perfektní, oslava útočného fotbalu. Jistě, dalo by se říci, že obrany udělaly hodně chyb, ale útočníci šli za góly a bylo to moc hezké utkání," konstatoval Klápště s tím, že zápas s Harrachovem by řadil na druhou pozici.

Nejlepším střelcem týmu se stal s patnácti góly Nýdrle, na jaře mířil přesně nejvíce krát Lukáš Svoboda. „V obraně nás držel Ota Vašek a ještě bych k nejlepším hráčům přiřadil Kubu Illnera i gólmana Hofmana," dodal Klápště. Tak hodně štěstí do I.A třídy, Horní Branná!

SPARTAK ROKYTNICE NAD JIZEROU (6. místo, 33 bodů)

Na nováčka je šesté místo slušným počinem. Rokytnice se celou sezonu pohybovala v klidném středu tabulky a ačkoliv nový trenér Petr Koucký často vyjadřoval obavy a hleděl k dolním patrům s respektem, jeho tým sezonu zvládl na výbornou.

„Já jsem spokojený. Bylo by dobré, kdybychom na tyto výsledky za rok navázali hlavně doma, proto bych chtěl dát důraz na letní přípravu, která ale bude závislá na časových možnostech hráčů," řekl Koucký, který si tak uvědomuje, že obhajoba vydobytých pozic bývá často těžší.

Na podzim tým získal 16 bodů, v druhé polovině sezony ještě o jeden navíc. „Hlavně doma to byla euforie. Sehráli jsme dobré zápasy s celky z popředí tabulky. A především v Harrachově to bylo super. Na derby se kluci semkli a i když jsme po vyloučení hráli v oslabení, rivala jsme porazili," byl spokojen hlavní trenér Rokytnice.

A co vidí kouč Koucký jako klíč k úspěšné sezoně? „Hlavně kolektiv. Skutečně se o výsledky staral celý tým. Vždycky jsme hráli s nasazením a i když se nedařilo, tak se v těch chlapech vždycky něco probudilo a bojovností dokázali utkání zvrátit. Za všechny pak zmíním gólmana Sedláčka, který byl velkou oporou."

SOKOL ROVENSKO POD TROSKAMI (11. místo, 23 bodů)

Opět o záchranu. V Rovensku se ale poměrně stabilizovala sestava, nebyly takové problémy jako v loňském roce, a tak si tým zachoval příslušnost i pro další ročník.

„Já jsem hrozně rád, že jsme nespadli. Na zápasy začali chodit lidi, za což jsem rád. V mužstvu jsem cítil takovou náladu, že i kdyby se spadlo, že bychom se ihned pokusili o návrat. Ta bojovná atmosféra mě hodně potěšila a jsem proto šťastný, že jsme se udrželi," řekl k sezoně hrající předseda klubu Marek Náhlovský.

Jarní část byla pro Rovenské tradičně lepší, než podzimní. „Kluci začali chodit, kupodivu jsme začali vyhrávat spíše venku, než doma a dařilo se nám více i proti týmům, které hrály ve vyšších patrech," řekl předseda.

V Rovensku se možná blýská na lepší časy. „Přicházejí dorostenci, pokud kádr doplníme a udržíme kluky, kteří byli na hostování, tak bychom příští rok mohli hrát ve středu tabulky," věří předseda. A bez jakých spoluhráčů by si hru týmu nedovedl představit? „David a Lukáš Malí, stejně jako brankář Vrabec – to jsou tradiční tahouni." Úkol byl pro letošek splněn, nastane nová éra rovenského fotbalu? Uvidíme…

FC VÍCHOVÁ NAD JIZEROU (12. místo, 23 bodů)

Poslední kolo měli ve Víchové kvůli Maršovicím volno a byli smířeni s tím, že Lučany na Malé Skále vyhrají a v tabulce je přeskočí. Nakonec se tak ale nestalo, navíc ani Lučany nesestoupily. „Už jsme se záchranou vůbec nepočítali. Nevěřili jsme, že bychom nekončili poslední a smířili jsme se s tím. Dopadlo to ale jinak, takže jsme se dohodli, že to v B třídě ještě zkusíme," řekl trenér týmu Miroslav Kobr.

Týmu výsledkově vyšel zejména závěr soutěže. „Ukázalo se, že když se sejdeme v plné síle, tak to funguje. Předtím muselo hodně lidí zaskakovat a hlavně středeční termíny byly hodně tragické."

Sestupovaly jen Maršovice, Víchová získala nakonec 12. místo, ale oproti loňském roku nastřádala o 8 bodů méně. Za měsíc se však nikdo ptát nebude, tým je prostě zachráněn. „Máme mužstvo, které nemá opory. Na všech místech se vystřídala řada lidí, museli vypomáhat kluci z béčka. Je to takový kompakt, někteří do áčka patří víc, ale i hráči z rezervy jsou schopni pomoci a plnohodnotně někdy zaskočit," zakončil hodnocení uplynulé sezony trenér Kobr.