Svoji jedenáctku v řádném termínu představil i Krkonošský deník a nyní přišel čas si všechny nominované představit. Borci se o to postarali sami. Každý obdržel osm shodných otázek týkajících se jejich bohaté kariéry. Jako osmý Deníku odpovídal DUŠAN BRÁT (48), dlouholetá opora TJ Baník Rtyně v Podkrkonoší, účastníka okresního přeboru Trutnovska.

Dušane, v kolika letech jste začal hrát fotbal a pamatujete si na svůj první gól?
Fotbal jsem začal hrát v šesti letech za Rtyni, na takové věci se vzpomíná pěkně. Na svůj první gól si ale opravdu nepamatuji. Pravděpodobně jsem jej vstřelil v mladších žácích samozřejmě v dresu Baníku.

Na co jste ve své kariéře nejvíc hrdý?
Určitě pro nás Rtyňáky památný postupový zápas do I. B třídy v Horním Starém Městě. Byl to poslední zápas sezony 1996/1997. Nám k postupu stačila remíza, domácí k postupu potřebovali vyhrát. Tenkrát byla jasná obava, že tam s námi rozhodčí zatočí a domácí si postup pohlídají. Pan Hruška z okresního fotbalové svazu zajistil rozhodčího Milana Fryše, jenž tehdy působil ve druhé lize a od následujícího ročníku dostal nominaci do první ligy! Ten naše utkání odpískal naprosto skvěle a po remíze 0:0 jsme slavili postup. Po příjezdu autobusem do Rtyně se objelo sídliště, pak se udělalo i několik okruhů na rtyňské škváře. Byl to pro nás všechny velký den.

S jakým známým hráčem jste si zahrál, nebo nastoupil proti němu v jiném dresu?
Ve Rtyni jsem si zahrál proti staré gardě FC Hradec Králové, tam bylo dost známých hráčů. Například Pavel Černý, Milan Frýda a další. V největší slávě Havlovického poháru jezdilo na turnaj také hodně známých hráčů. Vzpomínám na zápas, v němž proti nám nastoupili Pavel Kuka, Karel Jarolím a jeho synové. V soutěžních utkání to pak byl Radovan Hromádko, který kopal za Janské Lázně.

Fotbal přináší i nevšední situace. Co vás nejvíc na trávníku pobavilo?
Tak těch historek by bylo určitě hodně, ale s úsměvem vzpomínám třeba na zápas ve Starém Rokytníku. Vedli jsme tam se Rtyní 2:1 a v 90. minutě domácí zahrávali rohový kop. Do vápna šel i jejich brankář, nám se podařilo získat míč a náš útočník běžel od půlky na úplně prázdnou branku. Když už byl v jejich šestnáctce a chtěl zakončit, tak rozhodčí odpískal konec (směje se).

Dušan Brát patří k ikonám rtyňského klubu. Na hřišti nosí i kapitánskou pásku.Zdroj: ArchivLoni na podzim začala zatčením místopředsedy FAČR Romana Berbra fotbalová evoluce. Měl jste v nějakém zápase pocit, že je ovlivněný a věříte, že se fotbal očistí?
Když jsme hráli ve Rtyni ještě na škváře I. B třídu, byli jsme vždy nasazeni do takzvané „hradecké skupiny“. A věřte mi, že tam většinou ti rozhodčí moc dobře věděli, kdo je domácí. Kolikrát nám i na rovinu řekli, co bychom jako čekali, že tam k nám do hor (a ještě na škváru) nikdo jezdit nechce. Úplně maximální zářez jsem však zažil z pozice diváka. Když syn chytal za hradecké béčko, hráli na podzim roku 2019 v Ústí nad Orlicí. Tam jsem se opravdu nestačil divit, co si rozhodčí vůbec na fotbale dovolí. Bohužel si myslím, že úplně fotbal očistit ani nejde. Pořád tu budou kluby, které budou chtít postupovat nebo za každou cenu nesestoupit. Proto si myslím, že se občas nějaká nabídka nebo poptávka od klubů nebo rozhodčích najde.

Nyní se nehraje kvůli covidu. Jak se udržujete v kondici?
Chodíme s partou kluků dvakrát, někdy i třikrát týdně „sportovat“. Samozřejmě dle platných vládních nařízení (usmívá se).

Přibral jste nějaká kila od posledního mistrovského zápasu?
Váhu si v mém věku hlídám pravidelně, takže jak by se váha zvyšovala, tak přijdou příslušná opatření spojená s životosprávou. Jsem na tom plus, mínus jedno kilo pořád stejně.

Jaké máte další ambice coby hráč a hodláte se po kariéře věnovat roli trenéra či funkcionáře?
Ambicí je hrát, dokud to zdraví dovolí. Nemám zatím žádnou představu, jak dlouhá doba to ještě bude, myslím si ale, že ten náš okres se dá ještě i v tomto věku chvilku hrát (směje se). Trénování se víceméně věnuji jako hrající trenér, protože ve Rtyni trenér dlouhodobě žádný není. Jestli se budu věnovat trénování i do budoucna, to ale nevím. Členem výboru fotbalového oddílu i členem celé TJ Baník jsem již řadu let.