Svěřenci trenéra Bílka se z Vratislavi přesunuli do Varšavy a od 20.45 zde svedou čtvrtfinálovou bitvu proti vysoce favorizovanému Portugalsku.
Snad v každém městě našeho regionu bychom našli restauraci nebo zahrádku, která se může považovat za místní fanouškovské centrum. V Trutnově je to třeba Sportbar 21, v Horním Starém Městě restaurace na hřišti, ve Dvoře Králové se fotbalisté scházejí „U Laušmanů" či „Za vodou", za úpické fanouškovské centrum se považuje tamní Apríl bar a Vrchlabáky zase najdete fandit v hospůdce přímo na stadionu místního FC. Kdo má rád svůj klid, sleduje podobná utkání doma na gauči, v každém případě ale bude opravdových fanoušků dnes večer spousta.
Nejsou tomu ani dva týdny, co naši fotbalisté podlehli 1:4 Rusům a takřka celý národ ztratil víru v úspěch svých hrdinů. Dnes je ale vše jinak a po výhrách nad Řeky (2:1) a Poláky (1:0) jsou Jiráček a spol. mezi osmi nejlepšími celky starého kontinentu. Kdo by to čekal? Vždyť Češi se ve vybrané společnosti vyskytují s velikány, jako jsou Německo, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Anglie a Francie! Posledním do party jsou pak podceňovaní Mistři Evropy z roku 2004, Řekové.
Dnes navíc česká pohádka může pokračovat a v případě úspěchu si může naše reprezentace zajistit medaile! Na kolik tomu věří fotbalisté, kteří mají do výběru kouče Bílka sice daleko, leč ve svém regionu platili letos za obávané kanonýry krajské I. B třídy? „Osobně tipuji vítězství Portugalců. Jako každý správný Čech bych si ale samozřejmě přál úspěch našich hráčů. Myslím si však, že kvalita na straně soupeře bude dnes patrná," nechal se slyšet útočník trutnovské rezervy Zdeněk Maňuch, jenž ještě na podzim střílel góly za Baník Žacléř, aby na jaře jeho branky pomáhaly právě Trutnovu.
Portugalci dnes večer opravdu budou velkými favority a všeobecně se českým hráčům mnoho šancí nedává. Mezi českými fanoušky jsou ale i optimisté, což dokazují slova Leoše Wintera, jehož střelecké umění letos dotáhlo úpickou Spartu k postupu do I. A třídy. „Čekám, že na nás Portugalci budou chtít vlétnout a co nejrychleji nám vstřelit branku, aby měli klid. Já ale věřím, že se jim to nepovede. Naši budou zodpovědně bránit, do toho se jim podaří i nebezpečně útočit. Pak doufám, že náš soupeř znervózní, my dáme gól a nakonec 1:0 vyhrajeme. Budu fandit a věřit, že to dneska vyjde," dokazuje pozitivní Leoš Winter.
Pravdou je, že optimismus vrátil českým příznivcům hlavně druhý poločas zápasu proti Polsku. Otázkou ale je, zda takový výkon bude stačit na o dost kvalitnějšího protivníka. „Večer budu držet palce a věřit, že zopakujeme právě výkon proti Polákům. Portugalci jsou ale hodně silní a před utkáním s nimi jsem pesimista. Vidím to na porážku 1:3," tipnul si obávaný kanonýr Mostku Radek Hendrych.
Ať už to dnes večer dopadne jakkoliv, užijme si společně velký svátek, za který samotnou účast ve čtvrtfinále mistrovství Evropy my Češi prostě brát musíme. S ohledem na týmy, které letos již „naši" nechali za sebou, je to přece obrovský úspěch!
GLOSA TOMÁŠE OTRADOVSKÉHO: Vždycky věřím české reprezentaci
Patřím k asi největším optimistům ve svém okolí, ať už jde o letošní fotbalový šampionát, nedávné Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku a Finsku anebo předchozí akce. Na takto velkých kláních se prostě fandit musí. Letošní sportovní vrcholy jsou ale něčím zvláštní. Po pravdě, víc negativních komentářů ze strany fanoušků k výkonům našich fotbalistů a hokejistů jsem asi dosud na žádném ze šampionátů nezažil. Někdy mi přijde, že si po nedávných úspěších na obou kolbištích přestáváme podobných akcí, byť jen průměrných výsledků vážit. Hokejisté získali na světovém mistrovství bronz, ale namísto oslav cenného kovu se jen nadávalo na to, že „naši" nezvládli semifinálový boj proti Slovensku a ani v předchozích duelech toho herně moc nepředvedli. Přitom se Česká republika může pyšnit největším počtem medailí za posledních dvacet let!
Nechme ale hokej hokejem, narazil jsem na tento sport jen pro srovnání s fotbalem, v němž máme negativní výstřelky „fanoušků" čerstvější. Kritici samozřejmě mají pravdu, parta trenéra Michala Bílka nepředvádí nijak světoborný fotbal. Jenže bychom také měli myslet na to, v jakých podmínkách se u nás kopaná hraje, a na to, že s vyspělými zeměmi nemůžeme být stále jen úspěšní. Však se podívejte, v jaké vybrané společnosti jsme se ve čtvrtfinále šampionátu objevili. Najdete vyjma Řeků stát, jemuž se ve fotbale neříká gigant?
Dnes náš nároďák čeká nejtěžší duel za poslední dobu. Určitě nejsem jediný, kdo si vzpomene na rok 1996, kdy jsme ve stejné fázi turnaje narazili právě na Portugalce. Tehdy Čechům také nikdo nevěřil, a jak to dopadlo? Když jsem viděl v neděli, jak Ronaldo a spol. zametli s Holanďany, říkal jsem si, že asi moc velkou šanci mít nebudeme. Naděje ale umírá poslední a když vidím, s jakou vervou se perou Jiráček, Pilař, Hübschman či Limberský, dávám našemu týmu velkou šanci. Šestnáct let starý duch semifinále může dnes ožít!
