Svoji jedenáctku v řádném termínu představil i Krkonošský deník a nyní přišel čas si všechny nominované představit. Borci se o to postarali sami. Každý obdržel osm shodných otázek týkajících se jejich bohaté kariéry. Jako druhý Deníku odpovídal PETR HOLUBEC (31), letitý kanonýr divizního MFK Trutnov.

V kolika letech jste začal hrát fotbal a pamatujete si na svůj první gól (v jakém klubu a popište ho)?
Fotbal jsem začal hrát, jak jen to šlo, říká můj táta (usmívá se). Ve čtyřech letech jsem absolvoval svůj první fotbalový trénink. Na první gól už si ale opravdu nepamatuji. Byl však určitě v dresu Trutnova, protože jsem v žádném jiném klubu nikdy nehrál.

Na co jste ve své kariéře nejvíc hrdý?
Když jsem začal hrát za chlapy, hned druhý rok jsme postoupili do divize. To jsem bral jako velký úspěch. Hned rok poté jsme hráli pohár proti prvoligové Mladé Boleslavi, což byl sám o sobě pro mě velký zážitek. O to víc mě těšilo, že jsem vstřelil branku, tehdy jednomu z nejlepších brankářů v lize Miroslavu Millerovi. V posledních letech byl pro mě největším úspěchem postup na EURO amatérů s výběrem Královéhradeckého kraje. Hrálo se v Německu, kde jsme odehráli zápasy proti výběrům ze Španělska, Polska a Ruska.

S jakým známým hráčem jste si zahrál, nebo nastoupil proti němu v jiném dresu?
Ve zmiňovaném utkání proti Mladé Boleslavi jsem nastoupil proti Marku Kuličovi nebo Adrianu Rolkovi. Také jsme hráli dvě přátelská utkání proti pražské Slavii, kde bylo známých jmen samozřejmě dost.

Fotbal přináší i nevšední situace. Co vás nejvíc na trávníku pobavilo?
Nějak si teď na nic nemohu vzpomenout. Úsměvných okamžiků na hřišti byla ale spousta. Napadá mě situace při zápase, kdy zbývalo dvacet minut do konce a spustil se silný liják. Hráli jsme spíš vodní pólo, ale rozhodčí nechtěl zápas přerušit a chtěl to za každou cenu dohrát. Byla to komedie a tam jsem se nasmál hodně.

Loni na podzim začala zatčením místopředsedy FAČR Romana Berbra fotbalová evoluce. Měl jste v nějakém zápase pocit, že je ovlivněný a věříte, že se fotbal očistí?
Toto téma jsem již rozebíral v minulém rozhovoru pro Deník. Myslím si, že všechny zápasy nebyly čisté a doufám, že se změnou fotbalového vedení se fotbal očistí.

Nyní se nehraje kvůli covidu. Jak se udržujete v kondici?
V zimě jsem rád jezdil na běžky, kam se jen dalo. Teď se jdu proběhnout, ale žádné závratné tempo to není (směje se). Jak se trochu oteplilo, byli jsme si s klukama zahrát aspoň tenis.

Přibral jste nějaká kila od posledního mistrovského zápasu?
Nerad to přiznávám, ale přibral. Od října čtyři kila.

Jaké máte další ambice coby hráč a hodláte se po kariéře věnovat roli trenéra či funkcionáře?
V jednatřiceti letech a se dvěma dětmi už žádný další fotbalové ambice nemám (úsměv). Snad ještě pár let budu platný v divizi za trutnovský A tým. No a až nastane správný čas, tak se plynule přesunu do B týmu. Trenéra ani funkcionáře v plánu dělat nemám.