V závěru ročníku ale výrazně zamíchal postupovými kartami. Roztoky nejdříve vyhrály na hřišti vedoucího Stružince a málem tak místní klub připravily o titul. Hned v dalším kole ale srazily i druhou Bělou, a tak trumfy pomyslně do rukou obhájce vrátily. Samy nakonec dokončily letošní ročník na šesté příčce.
„Ale ano, asi jsme spokojeni. Po suprovém podzimu, kdy jsme soutěž měli rozjetou poměrně dobře, to sice na jaře mohlo být lepší, ale i šesté místo bereme. Je to dobré," řekl Martin Hornig, stoper týmu, který byl v projektu Kopeme za fotbal označen za červnového hráče měsíce.
Body sbíral jeho tým hlavně doma, při venkovních výjezdech uspěl jen čtyřikrát. Stoper s kapitánskou páskou, který do Roztok přišel po skončení dorosteneckého věku z Jilemnice, si také tamní prostředí velmi pochvaluje.
„Fanoušci chodí v Roztokách ve velkém. Sice to není možná až tak bouřlivá atmosféra jako v Mříčné nebo Bělé, ale aby jich bylo někdy málo, to jsem tu nezažil. Vždycky jich přijde na sto padesát a kulisu umí také vytvořit hezkou," chválí diváky Hornig.
Ke svým výkonům na hřišti je však kapitán poněkud kritický. „Mám zodpovědnost hlavně za inkasované góly. No… Málokdy se nám poštěstilo, že jsme nedostali žádnou branku nebo třeba jen jednu. Takže určitě je co zlepšovat," směje se student ČVUT, který sám za velké opory mužstva označil oba brankáře jak Petra Hujera, tak Luboše Dlabolu. „My jsme teď na jaře byli jako Robin Hood, Jánošík nebo někdo takový. Prostě jsme slabým týmům rozdávali a těm silným brali. Byli jsme schopni prohrát třeba s Víchovou, která brousí zadek tabulky, pak jsme ale vyhráli nad kandidáty na titul. Ale byli jsme féroví. Jak Stružinci, tak Bělé jsme vzali stejně."
Nejvíce na formu v závěru sezony paradoxně doplatil trenér týmu Jiří Polák. Kvůli sázce totiž přišel o dlouholetou vzrostlou kštici.
„Vsadili jsme se, že když získáme z posledních čtyř zápasů alespoň devět bodů, ostříhá vlasy. A hned potom jsme třikrát za sebou vyhráli. Nad Vysokým a pak nad dvojičkou hrající o titul. Trenér se snad jedenáct let nestříhal, takže bylo veselo. Ale možná jsme se měli vsadit už na začátku jara, abychom začali vyhrávat dříve," říká s nadhledem Hornig. „Nejlepší utkání jsme ale odehráli ve Stružinci. Vyhrát na hřišti lídra a nejlepšího týmu soutěže, to se jen tak nepovede. Ale měli jsme i štěstí, že měl soupeř vykartovaného třeba nejlepšího střelce Votočka," těší ho.
Do příští sezony Roztoky vstoupí s novým trenérským vedením. Stanislav Klápště se Zdeňkem Otmarem dříve stáli třeba za úspěchy Horní Branné, a tak se mají diváci nač těšit. „Chceme to trochu uživit, vnést novou motivaci. Chtěli bychom zlepšit tréninkovou morálku, celkově hru oživit a pokusit se okres vyhrát. A když se to poštěstí, zkusil bych v Roztokách i kraj. Řekl bych, že na to máme," věří Hornig.
Tak uvidíme. Třeba se ze Semilska do I. B třídy přece jen někdo v nejbližší době podívá.
