Kliknutím zvětšíte
Ač je tento titul často potěšující, tentokrát zkušenému borci nijakou radost nepřináší. Znamená totiž jeden nepříjemný fakt: Trutnov letos přestal střílet góly, v první polovině sezony jich má na svém kontě pouze 12, přičemž loni jich za celý ročník nastřádal 57!
Michale, asi je zbytečné, ptát se, zda jste v týmu spokojeni s podzimní částí.
Samozřejmě nejsme, bodově nám to nevyšlo, herně některé zápasy také ne, takže spokojenost v kabině není.
Co vám nejvíc chybělo k tomu, aby bylo umístění a bodové konto lepší?
Největší problém byl na začátku soutěže, kde jsme ztratili několik zápasů, v nichž jsme mohlo bodovat víc. Navíc nás zlobila produktivita, neproměňovali jsme i ty největší šance.
Loni jste stříleli jeden gól za druhým, letos jich máte o polovinu méně. Čím to je?
Hlavně skončili hráči, kteří pro nás znamenali kvalitu ve hře dopředu. Ať už Míra Hejna, Petr Kuneš či Péťa Jiroušek… Mužstvo se předělávalo a dopředu nám to nejde tak, jako před tím. Cesta k brance je složitější.
Na první podzimní výhru jste čekali devět kol. Souviselo to s psychikou, která se zápas co zápas horšila?
Určitě, bylo to špatný. Moc jsme už chtěli bodovat, ale když jsme k tomu měli blízko, dostali jsme gól v závěru utkání. V tom se vše lámalo. Místo čtyř bodů jsme v úvodu mohli mít devět a byl by klid. Chyběla sebedůvěra, člověk si méně dovolil…
Proč se ty situace v závěrech zápasů opakovaly?
To kdybychom věděli, připravili bychom se na to (usmívá se). Byli jsme prostě pod tlakem, scházela zkušenost, nedařilo se podržet míč dál od branky. Zlomový byl duel v Novém Bydžově, kde jsme v 90. minutě vyrovnali a ještě stihli inkasovat na 2:3.
Jste každopádně teprve v polovině sezony. Bodové odstupy nejsou katastrofální, věříte, že se tým na jaře zvedne?
Uvidíme, co se bude v trutnovském klubu dít. Pokud přijdou někteří hráči, tak počkáme, jak si to sedne. Důležitý bude začátek jara a hlavně kvalitní zimní příprava.
Několik let dělal dvojku exligovému mazákovi Martinu Tomkovi, nyní již ale obsadil pozici týmové jedničky. Dvacetiletý VILIAM ULRYCH se v divizní brance slušně zabydlel a kvalitními výkony se odvděčil trenéru Dvořákovi za podzimní důvěru.
Vildo, jak lze stručně zhodnotit první polovinu sezony z pohledu vašeho mužstva?
Jestliže to vezmu z pohledu postavení v tabulce, kde jsme čtvrtí, pak to je velice dobré. Když si ale na druhou stranu uvědomím, kolik zbytečných bodů jsme ztratili doma, tak je to tak padesát na padesát.
Podzim byl ze strany Dvora jako na houpačce, proč si tým nedokázal udržet stabilní výkonnost?
Ze začátku soutěže jsme se pěkně rozjeli, vycházelo nám takřka všechno, každý hráč splňoval na hřišti to, co měl, a tak jsme se dostali na vítěznou vlnu. Potom jsme zbytečně chybovali v domácích zápasech a nějak jsme se nemohli dostat do optimální formy.
Jak říkáte, zklamáním byly výkony v některých duelech doma. Často jste ale předváděli vynikající ofenzivní partie. Kde se to v týmu vzalo?
Je to hodně i o soupeři, proti kterému hrajeme. Jestliže přijede tým, který má narostlé hráče a hrají styl hry „nakopávání míčů na útočníky“, tak tato hra nám vůbec nesvědčí. Na druhou stranu přijede-li tým, který je ofenzivní a chce kombinovat, pak to je pro nás mnohem lepší. Týmu navíc prospěl příchod dvou velice kvalitních ofenzivních hráčů Radka Gorola a Honzy Čecha. Když k nim přičtu Fandu Fejka a Kristiana Samlera, tak díky nim se kvalita hry dopředu velice zvedla.
Které utkání bylo z vašeho pohledu pro tým i gólmana na podzim nejvydařenější, které naopak nejméně?
No, začnu tím méně. Bylo to v utkáni proti Náchodu. Ze začátku jsem pustil laciný gól a ke konci zápasu jsem v souboji o míč fauloval útočníka v pokutovém území. Prohráli jsme 1:2. Nejvydařenější duel byl nejspíš ten ve Velimi, kde jsme vyhráli vysoko 7:0.
Při zranění dlouholeté opory Martina Tomka jsi se dočkal pozice jedničky. Jaký pro Tebe první podzim v této roli byl?
Ze začátku jsem byl velice nervozní, abych dokázal, že divizní soutěž jsem schopen hrát. Musím, ale podotknout, že díky spoluhráčům to bylo snazší. Hodně mi pomohl také Martin Kruliš.
Jak jste dříve vnímal svoji pozici v klubu a co pro vás znamenalo, že tu jste vedle bývalého ligového borce?
To, že jsem byl jeho dvojkou, mi velice pomohlo. Neskočil jsem do soutěže nepřipravený, ale již na trénincích mě Mára učil, co a jak mám dělat. A za to mu moc děkuji.
Ve dvorském B týmu chytá od léta další zkušený mazák Petr Kobos, s nímž trénujete společně. Jak jste si jako gólmanská dvojice sedli?
Padli jsme si do noty. Je s ním velká legrace a má mnoho zkušeností. Radí mi, co dělám špatně a co dobře. Mám od začátku štěstí, že mě učí brankáři, jako Mára a Petr. Výhodou je i kvalitní předzápasová příprava s Jakubem Danielem. Bez těchto kluků bych nebyl tam, kde jsem teď.
Na podzim jste atakovali nejvyšší příčky. Věříš, že byste v jarní části mohli čtvrtou příčku ještě vylepšit, případně bojovat o postup do ČFL?
Jestli se nám i v jarní části budou vyhýbat zranění a vše bude fungovat tak, jak má, pak si myslím, že postup do České fotbalové ligy není nesplnitelný úkol. Nechme se ale překvapit.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
