Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bojují o každou korunu. Fotbalové kluby na nejnižších úrovních skládají rozpočty z drobného sponzorství, z hráčských příspěvků a především díky podpoře radnic. Finanční injekce na běžnou činnost od Fotbalové asociace ČR většinou neznají. A tak zůstávají klidné.

Třeba ve Rtyni v Podkrkonoší dají ročně jen 130 tisíc korun za údržbu trávníku. „A to jsme při zemi a nepočítáme do toho třeba zapískování, které děláme každé dva roky. Tahle dodavatelská cena je takový průměr za údržbu hřiště," poukazuje Vladimír Vasiljev, místopředseda TJ Baník Rtyně. Je jedním z lidí, kteří stojí za chodem oddílu. Patří k typickým srdcařům, dýchajícím za oddíly. Muži tu hrají okresní přebor, oddíl má i širokou základnu dětí.

ČINNOST ZA VLASTNÍ

Že by však Vasiljev pro svůj „Baníček" viděl někdy od Fotbalové asociace České republiky grant na běžnou činnost, nepamatuje. „Jsme závislí na penězích od města. Kdybychom je neměli, těžko přežijeme. Od fotbalové asociace dostáváme pravidelně jen zpětné dotace za každého člena, za něhož ji ale předtím pošleme příspěvek," vysvětluje. „O nějakých jednorázových penězích si můžeme zatím nechat zdát," smutní.

Právě přitom sedí nad žádostí o dotaci na sportovní aktivity. Fotbalovou asociaci ve Rtyni tentokrát nevyužili, zažádali přímo státní správu.

„Žádali jsme ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o peníze na přestavbu kabin, které potřebujeme nutně zrekonstruovat. V obrovském množství žádostí nás ale nevybrali a ministryně nakonec po anabázi s panem Peltou a náměstkyní Kratochvílovou tento program zrušila s tím, že vyhlásí nový, dvouletý s větším objemem financí. Poté však sama náhle rezignovala," lituje Vladimír Vasiljev ze Rtyně. „Zprávy o tom, že původně úspěšné žádosti měly i politickou podporu, nejsou tajností," zlobí se nad ztraceným časem.

NOVÉ ZAVLAŽOVÁNÍ

Rtyňský fotbal v minulosti peníze pro své fungování získal. Před 20 lety tu ještě Českomoravský fotbalový svaz pomohl s budováním travnatého hřiště, před pěti roky pak FAČR se zavlažováním. „Darem jsme na zavlažování dostali 113 tisíc korun," vzpomíná Vasiljev.

Pro kluby na úrovni Rtyně jsou rozhodující spolupráce s radnicemi. Kde mají movitějšího sponzora, mají výhodu.

„Náklady spojené s pouhým chodem oddílu jdou do desetitisíců korun a výše. Pořizují se výstroj a sportovní pomůcky. Nezbytné je i zajištění praní dresů, pronájmů sportovišť, úhrady za rozhodčí a další externí služby. Okresní svaz každý rok vypomáhá alespoň darem míčů pro nejmenší. Dospělí si většinou zabezpečují dresy a míče sami nebo sponzorsky od drobných podnikatelů. My ve Rtyni nejsme výjimkou." upozorňuje Vasiljev.

Fotbalová Rtyně společně s přidruženou Úpicí vychovává na sedm desítek dětí ve věku do 15 let. V obou městech pak fungují samostatné oddíly dospělých.

Místopředseda TJ Baník Rtyně říká, že bez podpory měst či obcí by už kluby na nejnižší úrovni dávno zanikaly. „My máme za sebou podporu města, to je klíčové a ohromně si toho ceníme. Jestli byli někde závislí na pomoci pana Pelty, jsem zvědavý, jak se s tím vypořádají. Ukáže se to. Ale na okresní úrovni to takhle nefunguje. My na toku peněz z FAČR rozhodně závislí nejsme," říká Vasiljev.

Provozní náklady fotbalových klubů se liší

Hospodaření fotbalových oddílů je závislé na mnoha faktorech. Záleží třeba na počtu mládežnických kolektivů a na úrovni soutěží, v nichž se pohybují muži i mládež. Největší náklady mají kluby pochopitelně s cestováním. Dospělí v současné době už nejčastěji cestují vlastními vozy. „U mládeže často přemlouváme rodiče, aby se střídali," říká Vladimír Vasiljev ze Rtyně. Ruku v ruce s počtem členů jde třeba i starost o trávník. A tak zatímco v Křovicích na Rychnovsku stačí na údržbu hřiště 10 tisíc korun a ve Valdicích se pohybují v rozmezí 35 – 40 tisíc, ve Rtyni v Podkrkonoší vydají za práce externí firmy až 130 tisíc korun.