Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Je to nová výzva. Tak na své angažmá v druholigovém týmu Bohemians 1905 nahlíží trenér PAVEL HOFTYCH. „Chci dotáhnout Bohemku zpět do ligy,“ říká odhodlaně kouč, který do Ďolíčku přišel začátkem června ze Zlína. „Cítil jsem se tam už opotřebený,“ uvedl Hoftych v rozhovoru pro náš Deník důvody svého odchodu z klubu, kde strávil téměř celou svou dosavadní, trenérskou kariéru.

Strávili jste týden na Smejkalově boudě v Krkonoších. Jak se vám zamlouvalo zdejší prostředí?

Z mého pohledu vynikající. Pan Smejkal dělá maximum proto, aby zde byly vytvořeny podmínky pro možnost skloubit takové to kondiční soustředění s herními prvky. A pak ta příroda v Krkonoších. Prostě nádhera. Dlouho jsem se sem nepodíval, naposledy snad někdy, kdy mi bylo čtrnáct roků. Pročistí to hlavu. Maximální spokojenost.

Klokani v Krkonoších. To ale nejde moc dohromady.

(smích) Máte tady teplo, takže je to v pohodě.

Byl to váš nápad, vyrazit na soustředění právě sem?

Ne. Už to bylo naplánované. Mám informace, že kluci jsou zde už asi počtvrté. Já jsem to sem jel obhlédnout před čtrnácti dny s rodinou, jak to tady vypadá a zjistit možnosti. Proti předchozím soustředěním je akorát letošní skladba trochu jiná. Předtím byli kluci většinou jen v areálu, teď měli možnost vyjíždět do fantastické krajiny.

Co všechno jste dělali?

Střídali jsme výběhy, kola a herní záležitosti. Tak, aby to za prvé splňovalo momentální požadavky na nabírání fyzické kondice, a zároveň, aby to kluky bavilo. Maximálně jsme se snažili využít zdejší prostředí, odpor přírody, sklon sjezdovky. To, co v Praze nemáme. Kopce. Ze Zlína jsem měl stejnou zkušenost s ježděním do Beskyd. Model toho soustředění je velmi podobný.

Je to nutnost absolvovat tuto část přípravy, někde mimo vlastní zázemí klubu?

Příprava trvá sedm týdnů a vzhledem k tomu, že je fyzicky náročná a snažíte se tam dostat hodně věcí, začne se časem projevovat určitá monotónnost z jednoho prostředí. Pořád jste na hřišti, každý den jdete do stereotypu. Změna prostředí vám prospěje.

Soustředění také slouží k poznání hráčů z jiné strany, což vám, jako novému trenérovi, přijde jistě vhod.

Určitě. Kluky tak, jak je vidíte na soustředění, kde máte možnost být s nimi v kontaktu šest, sedm hodin denně, nepoznáte tak, jako při trénincích, kdy na ně tolik času nemáte. Vytváříte si ucelený obraz na partu i různé skupinky.

Co jste v Krkonoších vypozoroval?

Moje poznatky jsou takové, že parta v Bohemce je na velmi slušné úrovni. Nejsou tady žádní mistři světa. Kluci jsou pracovití, skromní, cílevědomí. S tím jsem velmi spokojený, i když jsem to dávno věděl zvenku. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem do Bohemky šel.

Takže, jaký bude mít Bohemka tým ve druhé lize?

Hlavně je potřeba říct, že nás čeká těžká druhá liga. O postup se bude chtít rvát tak šest, sedm mužstev. Náš tým je pracovitý, řekl bych i slušně vyvážený. Samozřejmě teď je potřeba ho doladit, a pokud bychom viděli, že nás někde tlačí bota, museli bychom zareagovat.Vzal jsem si nějaký čas na poznání mužstva, aby všichni hráči ode mě dostali šanci. Potom se případně začneme bavit o posilách.

Je to pár dnů, co fotbalovou kariéru ukončil Karel Rada. Nemrzí to, že vám odešel z týmu?

Hráči, kteří patřili do základu, nám odešli tři. Rada, Šmarda a Ordoš. Karel Rada jednou skončit musel, do padesáti hrát nebude. Bavili jsme se o tom spolu a on už cítil, že nastal jeho čas. Šmarda dostal nabídku dělat asistenta v Hradci a Ordoš přestoupil do Olomouce, poté, i co klub dostal velmi slušnou nabídku. Takový je fotbalový život. Hráči odcházejí, jiní přicházejí. Odešla nám zkušenost, šanci teď dostanou další.

Z jakého důvodu si myslíte, že Bohemka v loňské sezoně nejvyšší domácí soutěž opustila?

Nemohu to hodnotit z vnitřku klubu, proč sestoupila, jelikož jsem tady nebyl. Celkově ale, jak jsem vnímal já Bohemku, šlo o poctivé mužstvo, které doplatilo na to, že v určitých chvílích až moc chtělo dopředu a zapomínalo na zpětná vrátka. Byla tam taková určitá nevyváženost mezi obranou – útokem a také složením starší – mladší hráči. Znovu však říkám, že neznám poměry ze vnitř. Každopádně je to ale škoda, protože liga přišla o mužstvo, kde chodí v průměru šest tisíc diváků na zápas. Budeme se tam snažit vrátit.

Bude to rychlý návrat?

Samozřejmě. Vzhledem k tomu, jak široká je fanouškovská obec Bohemky, tak si nemůžeme dovolit mluvit o ničem jiném, než o postupu. To ale bude říkat i dalších šest mužstev.

Vaše jméno je léta spjaté s fotbalem ve Zlíně. Proč jste se rozhodl pro odchod?

Měl jsem tam sice ještě smlouvu na dva roky, ale řekněme, že jsem se už začínal cítit trochu opotřebený prostředím. V klubu jsem působil od roku 2000. Všechno jsem měl přečtené, i mužstvo, které bylo prakticky stále stejné s minimem obměn. Vycítil jsem, že tým potřebuje nový impuls, proto ta změna.

A proč Bohemka? Kam jste měl další nabídky?

Mohl jsem jít do slovenské ligy, nebo také jinam do naší druhé ligy. Když však přišla nabídka Bohemky, tak mě oslovila právě vzhledem k tomu, co ve Zlíně není, a to je divácké zázemí. Seriózní jednání Bohemky mě přesvědčilo a tak nějak jsem začal cítit, že já a Bohemka bychom k sobě mohli patřit.

To, že jste si „pohoršil“ z první ligy do druhé, vám asi nevadí, že?

Samozřejmě, že já i Bohemka chceme hrát první ligu. Je to pro mě výzva, dotáhnout Bohemku do ligy.

Takže nám ještě na závěr vyjmenujte vaše největší konkurenty v boji o postup?

Jihlava, Slovácko, Opava, Fulnek, Hradec Králové.

Z pohledu východočeského regionu bude čtenáře asi nejvíce zajímat váš názor na „votroky“. Co si myslíte o týmu, který vede také nový kouč Oldřich Machala?

Co mám informace, tak Hradec chce do ligy. Buduje nový stadion. Lidé jsou hladoví po fotbale, liga se tam dlouho nehrála. Hradec byl vždy dost fotbalové město, bohužel s ošklivým stadionem, který lidi do ochozů moc nelákal. Teď se to třeba změní. Určitě se bude chtít o ligu poprat. My ovšem také! Příští rok se tady potkáme jako prvoligoví. (usmívá se)