Fotbalově byla kvalita Letohradu znát. Soupeř byl o trochu lepší. My jsme v prvním poločase dělali vzadu zbytečné chyby. Na druhou stranu snažili jsme se hrát, a to se mi líbilo. Kluci jezdili, makali.
Domácí dali pěkný, ale velmi šťastný gól, když Vaniš z 35 metrů trefil trestňák k tyči. Podle mého gusta to Honza (gólman Šťastný – pozn. redakce) mohl chytat a taky jsme si to vyříkali. Domácí ožili a do přestávky měli ještě dva momenty, které zaváněly gólem. Poločas jsme však už dokopali.
O přestávce jsem vytýkal hráčům vzadu, že se nechávají moc dělat jeden na jednoho. Do druhé půle jsme ale nastoupili jako vyměnění, i když v úvodu měl šanci Stejskal. Od té doby jsme se ale zvedali. Vstřelili šťastnou branku a Letohrad, který se teď možná nachází v nějaké krizi, najednou nevěděl, co má na nás hrát.
Ke konci zápasu postavili do útoku stopera, na kterého všechno nakopávali. A to byla naše šance zlobit z brejků. Kdybychom jen měli lepší finálku, tak jsme v Letohradě museli vyhrát. Druhá půle byla od nás hodně kvalitní.