Pokud lze v kádru patnáctého celku soutěže hledat hráče, kterým se přesto herně vcelku dařilo, pak mezi nimi rozhodně musí být ofenzivní štírek JAKUB MATĚJKA. Jediným gólem se zasloužil na výhře nad Čáslaví, střelecky se podílel i na dalších třech tříbodových ziscích a s pěti trefami ovládl klubové statistiky.

Jakube, Trutnovu se podzim absolutně nepovedl. Čím si vysvětlujete tak evidentní změnu oproti předchozím dvěma sezonám, kdy jste vždy zimovali na třetím místě?
Absolutně jsme prospali začátek sezony. Naše výkony, docházka na tréninky ani atmosféra v kabině nebyly vůbec dobré a trvalo deset zápasů, než se to zlepšilo. Přesto to pořád není ono, naše výkony jsou jako na houpačce. V tom bych asi viděl největší rozdíl oproti minulým ročníkům, kdy jsme dokázali podávat stabilní výkony a výsledky po celou sezonu.

Vám, se v úvodu sezony nedařilo hlavně střelecky. Pět branek za osm kol, to je hodně slabé. Čím to?
Tím, že jsme dostávali spoustu gólu, tak se trenér snažil různě točit sestavu a většinou posílit defenzívu. Hráli jsme na jednoho útočníka a snažili se být nebezpeční z brejků. Po polovině sezoně musíme uznat, že nám to vůbec nefungovalo a po vysunutí medvěda (Martin Kejzlar – pozn. aut.) se to zlepšilo. Věřím, že na jaře bude těch gólu ještě více.

Pak přišel domácí zápas s Přední Kopaninou a vítězství 4:0. Věřili jste, že vás tento výsledek nakopne?
Ano. Všichni si mysleli, že to bude impuls, který to celé otočí. Bohužel se tak nestalo, hned další kolo jsme dostali tři banány v Ostré, a zase bylo naše sebevědomí na bodě mrazu.

Dokonce přišly další tři porážky. Jak se hráčům nastupuje k zápasům s vědomím, že už „musíte" zabrat, jinak budete dál poslední?
Určitě to není nic příjemného. Každý hraje fotbal kvůli tomu, aby z něj měl radost. Poslouchat všude, že jsme hrozný, kam ten trutnovský fotbal směřuje, že se na to nedá koukat, že jsme poslední a podobně, to se nikomu nelíbilo. Věřím, že nikdo z nás v kabině z toho nemá radost a na jaře se semkneme a budeme se tím zase bavit.

Přece jen jste si polepšili v úplném finiši sezony, kdy jste vyhráli dokonce dvě utkání za sebou. Byly právě duely proti Dvoru a Chrastavě tím nejlepším, co jste na podzim předvedli?
Myslím, že v utkání se Dvorem to mělo ty nejlepší parametry, Každý jezdil po zadku a bylo na nás všech vidět, jak moc chceme vyhrát. Všichni, co v zápase nastoupili, odevzdali sto procent. Tak by to mělo být pořád! V Chrastavě jsme výborně začali, byli jsme povzbuzení výhrou z derby a první poločas jsme měli doslova křídla. Vše se nám povedlo, až na jeden inkasovaný gól. I když zápas skončil 4:2 pro nás, což může vypadat dost jednoznačně, tak druhý poločas už zase tak dobrý nebyl. Proto si myslím, že nejlepší výkon jsme předvedli doma proti Dvoru.

Ať už bodové konto vypadá jakkoliv bídně, na nesestupové pozice ztrácíte jen šest bodů. Co bude potřeba udělat v zimě, aby na jaře přišlo zmrtvýchvstání a záchrana?
Nejdůležitější bude, abychom věci z tréninku dokázali přenést i do zápasu. Máme mužstvo plné mladých talentovaných fotbalistů, takže by chtělo zapracovat na hlavě, abychom se na hřišti nebáli a chtěli vyhrávat. O kondiční přípravu vůbec strach nemám. Trenér nás vytáhne někam do kopců, kde nám dá zabrat. To on umí (úsměv). A poslední věc. I když se nám nebude dařit, musíme bojovat a věřit do posledního kola. Já udělám vše, co bude v mých silách, aby tu divize byla i za rok.