Turnovský srdcař plnil funkce trenérů A i B týmu, v „áčku" vykonával dál roli kapitána a na hřišti vypomohl i rezervě. A to všechno přes nepříjemné vlekoucí zdravotní problémy. Právě on s Krkonošským deníkem hodnotil uplynulý podzim v divizi.
Byl jste v nezvyklé roli. Jako hráč jste měl mužstvo najednou vést z lavičky. Jaké jste měl představy o svém trénování?
Věděl jsem, že naše mužstvo má potenciál hrát do pátého místa. Výrazně se neobměnilo, zůstali i klíčoví hráči. Na začátku sezony jsme ale pod tlakem neúspěšných zápasů byli ve špatném psychickém stavu a vyvrcholením byl tragický zápas s Letohradem.
Problémy jsem viděl a navíc jsme jeli do Ústí. Nemohli jsme ztratit. Stavěli jsme na poctivosti, bojovnosti, snažili se situaci zlehčit, protože je to přece jen stále pouze fotbal, i když je to samozřejmě na hřišti pro všechny důležitá věc. V Ústí nad Orlicí jsme vyhráli na penalty a další utkání s Pardubicemi nás nakoplo. Ale že to bude takováhle bomba, to jsem samozřejmě netušil.
V čem byl problém v úvodu? Proč v Turnově neuspěl Pavel Jícha?
Myslím, že výraznější problém v atmosféře nebyl. Trenér nám chtěl vtisknout herní styl, který je ovšem těžký a tým ho nedokázal akceptovat. Ve stylu Barcelony může v divizi hrát možná jen Dobrovice. Nám to nesedlo vůbec.
Výsledkově jste na tom byli hodně špatně. Ale ani herně se vám příliš nevedlo.
Hrozně nás srazilo hned druhé kolo v Jablonečku. Vedli jsme 2:0, hráli jsme 75 minut skvělý fotbal, určitě jeden z nejlepších. Ale pak přišla patnáctiminutovka, která skóre otočila. Psychika byla nalomená, nenakoplo nás ani vítězství se Dvorem a už jsme se vezli.
Co jste s Jiřím Šteffanem změnili?
Začali jsme hrát jednodušeji, namísto postupného útoku. A myslím, že to neslo ovoce. Produktivita se zvýšila a nepřicházely už laciné chyby, které proti nám soupeři trestali. Jen mě mrzí, že jsme ani jednou neudrželi čisté konto.
Vrcholem zlepšení bylo utkání proti České Třebové. Nemýlím se, že?
To, co kluci předvedli, byl vrchol. Prohrávali jsme 0:2, dostali červenou kartu. Ale náš výkon? To bylo neuvěřitelné. Měli jsme obrovské množství gólovek, mohli jsme i v oslabení vyhrát víc. Myslím, že to byl pro všechny neskutečný zážitek. Něco podobného si nepamatuji.
Je někdo, koho byste vyzdvihl za výkony?
Každý v týmu má svoji roli. Pokud si kluci budou plnit svou roli, budeme dál vyhrávat. Od střelců Bernáta či Papouška až po Novotného důležité zákroky v obraně. Všichni jsou na hřišti důležití.
Celkem za Turnov na podzim nastoupilo 43 hráčů. Co o tomto počtu soudíte?
Je to velké číslo. Na farmu už ale nechodilo tolik hráčů najednou, hodně se však točili. Jsem rád, že mám oproti Pavlu Jíchovi výhodu, že většinu kluků z Liberce znám. Věděl jsem, co od koho mohu čekat a vybíral jsem si hráče na post, na jaký potřebuji. V tomto ohledu patří velký dík trenérům Slovanu Vavruškovi a Slovákovi. Spolupráce byla bezvadná.
Podzim byl rozdělený na dvě půlky. Souhlasíte, že je to hlavní rys turnovského půlroku?
Určitě. Ale je vždycky lepší špatně začít a úspěšně skončit. Ale vnímáme to všichni pozitivně. Jak ze strany vedení, tak z mé panuje spokojenost. Máme na co navazovat. Jak u béčka, tak u áčka bychom tato umístění chtěli udržet. I když A tým má určitě větší potenciál.
A závěrečná otázka se jen nabízí. Budete jako trenér v Turnově pokračovat?
Ještě nejsem a nejsme rozhodnutí. Béčko nepustím určitě, to si piplám už dlouho, stálo mě to hodně úsilí a neslevím z nastolené cesty. Odcházelo by se mi od něho opravdu hodně těžko. Ale i spolupráce s Jirkou Šteffanem byla výborná. Na lavici jsme byli jako rovnoprávná dvojice a celkové zlepšení výsledků je i jeho velká zásluha. Už jenom jeho přítomnost je pro kluky důležitá. On pro fotbal v Turnově odvedl spoustu práce, strašně ho to drží, žije jím a myslím, že jeho příchod na lavičku byl velmi dobrý krok. Hráči viděli, že vedení mužstvo zajímá.
