Trenére, vaše Jiskra vede po podzimní části sezony tabulku okresního přeboru. Je to pro vás překvapení?
Překvapení to je a velké. Během podzimu jsme totiž stále řešili problémy se sestavou a mnohdy do utkání nastupovali nemocní a zranění hráči. Na druhou stranu by bylo alibistické mluvit o tom, že naším cílem je záchrana, samozřejmě v horních patrech hrát chceme.

Panuje v klubu naprostá spokojenost? Co se vám na podzim ve hře Jiskry zamlouvalo, na co byste naopak radši zapomněl?
Venkovní zápasy byly perfektní, stříleli jsme hodně branek a ztratili v nich za celý podzim pouze jeden bod. Naopak domácí vystoupení s Kunčicemi, Rtyní a Trutnovem C bych si pro příště snad i odpustil. Jednak jsme sotva složili jedenáctku a navíc fotbalově to bylo špatné.

Favoritem soutěže je tým z Poříčí, vy jste ale na jeho hřišti jako jediní dokázali na podzim vyhrát. Byl tehdejší zápas dosavadním nejlepším vystoupením týmu?
Měli jsme v sestavě Tomáše Groha, což je pro nás polovina úspěchu. V tomto utkání jsme měli štěstí, přidali velkou produktivitu a navíc hráči odevzdali maximum. Ale nerad bych zapomínal na dobré výkony na Mostku, ve Vítězné a se Starými Buky.

Čím se podle vás vyznačuje hra Kocbeří? Na čem si jako trenér v týmu zakládáte?
Hru se snažíme postavit pro naše rychlé hráče v útoku. Zakládáme si na dobrém pohybu a důrazné hře po celém hřišti, kdy se po zisku míče chceme dostat co nejrychleji do zakončení. Do otevřené obrany se útočí lépe, do té zformované máme mnohdy problémy, ale to má každý. A nerad bych zapomněl na herní disciplínu.

Zaslouží si od vás někteří hráči zvláštní pochvalu nebo je aktuální umístění dílem kolektivu?
Zaslouží si jí především ti, co pravidelně trénují a pravidelně hrají zápasy. Dále pak ti, kteří na zápasy cestují na otočku z Prahy, nebo pro které působení v Kocbeřích není jenom o hraní, ale i o trénování mládeže a práce pro klub celkově. Naopak si ji nezaslouží ti, co netrénují a jejich docházka je špatná. Ti musí zvážit jestli jejich fotbalové působení má smysl a nebo jestli nebude lepší zkusit štěstí jinde.

V každém případě přezimujete na prvním místě tabulky. Umíte si představit, že by se v příští sezoně hrála v Kocbeřích krajská soutěž I. B třídy?
V Kocbeřích asi ne, ale že by Jiskra hrála krajskou soutěž si představit umím. Musí se, ale celá věc připravit. Především vyřešit otázku na jakém hřišti bychom hráli. Také nám chybí funkcionáři a dobrovolníci, kteří by nám pomohli s přípravou domácích zápasů. Hlavně rozhodnutí o postupu musí být jednomyslné a musí si všichni uvědomit, že krajský fotbal už je o jiné úrovni práce jak na hřišti, tak mimo něj.

Jak byste vlastně popsal úroveň okresního přeboru na Trutnovsku? Máte možnost soutěž porovnat s jiným okresem potažmo přímo s I. B třídou?
I. B třída je stále asi jinde, ale soudit přesněji nemohu, protože jsem mnoho utkání neviděl. V přípravných obdobích hrajeme už nějaký rok s týmy z Náchodska a většinou je to tak 50 na 50. Stejně jako celý fotbal i náš okres potřebuje více mladých hráčů, teď trochu chybí střední generace a týmy mají nedostatek fotbalistů, což úroveň OP trochu devalvuje.

Jste teprve v polovině ročníku. Který soupeř je pro vás největším aspirantem na postup a kdo vás osobně nejvíce zaujal?
Největším favoritem je jednoznačně celek Poříčí. I když mi to Zdenda Tomšík (předseda FK Poříčí – pozn. aut.) nechce přiznat (usmívá se), určitě o postup zájem mají a vzhledem ke kvalitě hráčů a tradici mají největší předpoklady. Herně mne nejvíce zaujaly Kunčice, rozebrali nás na našem hřišti jako za poslední období nikdo.

Jak bude probíhat zimní přípravy Jiskry?
My se chceme na jaro připravit co nejlépe. Chceme opět vyhrát co nejvíc zápasů, aby nás fotbal bavil, bavilo nás trénovat, a abychom sami ze sebe měli dobrý pocit. Už 5 let se připravujeme stejně, od začátku ledna třikrát týdně trénink a od února přípravné zápasy na UMT. Hráči nemají problém trénovat, a tak je z nich potřeba vyždímat co nejvíce?

Vy už rok zastáváte také funkci předsedy disciplinární komise OFS Trutnov. Jaký byl na Trutnovsku podzim z pohledu představitele této funkce?
Stejně jako ve společnosti je i na hřišti hodně agresivity a špatné nálady. Od toho se odvíjí chování hráčů. Určitě si dovedu představit méně vyloučení za urážky rozhodčích. Pocit, že soudce může za všechno asi těžko z fotbalistů jen tak dostaneme. Krom jednoho většího extempore s napadením rozhodčího se podzim nijak nevymykal předchozímu ročníku.

Co byste popřál všem okresním fotbalovým klubům do závěru roku a posléze do jarní části sezony 2013/14?
Samozřejmě co nejvíce sportovních úspěchů a bezproblémových utkání. Naopak co nejméně zranění a setkání s mojí osobou na DCK (úsměv).