Jaroslave, jak jste se na turnaji ve Vítězné vůbec objevili? Vždyť jste tu poprvé a ne všichni pocházíte ze zdejšího regionu.
Jsme tady opravdu prvně a víme o tom, protože tu máme dědu, který byl jedním ze zakladatelů tohoto turnaje. Vše bylo díky jeho iniciativě, a tak jsme přijeli otevřít tenhle krásný nový areál.
S turnajem z vašeho pohledu panuje spokojenost?
Určitě, po turnajích jezdíme hodně a rozhodně je to nejvyšší úroveň, s jakou jsme se zatím setkali. Kvalita je možná všude podobná, ale ta atmosféra se nedá srovnat. Co jsme si prožili na pódiu při přebírání cen, to jsme nikdy nezažili. Přitom jsme toho už vyhráli dost.
Triumf tady ve Vítězné tedy zařadíte mezi další úspěchy?
Je to tak. Nejsme ale žádní profíci. Na těchto turnajích je to všechno i o štěstí. Je to hodně o prvním gólu. V základní skupině jsme žádný neinkasovali a pak to bylo hodně o čtvrtfinále.
V něm jste poprvé v turnaji prohrávali a nakonec o postupu rozhodly až penalty.
Jak říká Jarda Jágr, ve čtvrtfinále teprve začíná turnaj. My jsme dostali blbý gól, ale věděli jsme, že jsme lepší a nakonec jsme vyrovnali z jediného nacvičeného signálu, jaký máme. Penalty už byly loterií a nám vyšly.
Který zápas pro vás byl v turnaji úplně nejtěžší?
Rozhodně to bylo semifinále s Kenya týmem. Známe se, párkrát jsme se na turnajích potkali. Letos sem přivezli hodně silný tým a my se museli hodně bránit.
Kdo z vašeho týmu zaslouží největší pochvalu?
Celý mančaft! Všichni jezdili. Ono těch zápasů je celkem dost, a když se hodinu stojí, únava se nasčítá. Přicházejí bohužel i zranění. Nám jeden hráč odešel hned v prvním zápase, i já sám mám dvě ortézy. Jednotlivci tyhle turnaje nevyhrávají, my hráli skvěle jako tým.
Přijeli jste si jen zahrát nebo zůstat i večer a užít si doprovodné akce?
Rozhodně zůstáváme. Někteří jsme kousek odsud a chceme to společně pořádně oslavit. Než vypijeme všechno, co jsme vyhráli, to nám nějakou tu hodinu dá.
„Za obec mohu říct, že do toho chceme znovu jít," potěšil svými slovy starosta Petr Hrubý.
Velkou zásluhu na uskutečnění sedmého ročníku Hunťák cupu měl mimo jiné i starosta zdejší obce PETR HRUBÝ. Díky jeho přístupu a spolupráci se tradiční hlavní organizátor Josef Špůr rozhodl po čtyřech letech obnovit historii oblíbeného turnaje.
Pane starosto, ještě nedávno to ve Vítězné vypadalo, že se ani letos turnaj neuskuteční. Nakonec rozhodl i přístup obce, která pořadatelství výrazně pomohla…
Obec řekla, že se na tom bude podílet, protože samostatně do toho nechtěl jít ani Sokol, ani hlavní pořadatel Josef Špůr. My jsme se pak spojovali se Sokolem a jediný, kdo se k nápadu navázat na předešlé ročníky postavil čelem, byl právě Pepa Špůr. Proto jsme se rozhodli, jít do toho spolu.
Dneska, kdy je již po turnaji, je vidět, že stoprocentně to byl krok správný, souhlasíte?
Krok to byl báječný, bohužel nám nevyšlo počasí. Hlavně mě potěšilo, že se přihlásilo hodně týmů. Museli jsme i odříkat, zájem byl opravdu veliký. Přijelo navíc hodně diváků a jako super tah se ukázala akce s Tondou Panenkou.
Samotný Antonín Panenka byl jistě velkým lákadlem nejen pro fanoušky fotbalu.
Určitě. Jeho vystoupení mělo velký ohlas a líbilo se. Jeho přístup byl skvělý.
Z pozice starosty obce jste tedy spokojen a můžeme se společně těšit na další ročník?
Já jsem určitě spokojen. Organizátoři to i přes nepřízeň počasí zvládli perfektně, samotní hráči se také chovali korektně, výsledkem čeho je pouhé jedno zranění, které navíc nebylo po faulu. Za obec mohu říct, že do toho chceme znovu jít.
