Diplomy jsou napsány, z reproduktorů zní tradiční hitovka od Queenů, pod pódiem „bojují“ o místa fotografové a kameramani…

Přesně v 17:23 hodin Miloš Tohola uchopí do svých rukou „háčko“ a osmnáct kilogramů vážící trofej předává do rukou KOKA týmu Trutnov, vítěze letošního Havlovického poháru. Jeden z nejstarších a největších turnajů v České republice se stává minulostí.

„Je to krátký,“ posteskne si organizátor a duše HAPO, Miloš Tohola, na konci dvouvíkendového klání. „Letos chci zdůraznit, že to bylo hlavně o fotbale,“ potěšila ho úroveň turnaje. „Šest mančaftů mělo naději na vítězství, což tady dlouho nebylo.“

Academix a Sonia se navíc vyzbrojily českými krajánky Rudolfem Skácelem resp. Janem Blažkem „Myslím, že diváci si přišli opravdu na své,“ usmíval se Tohola. „Na mistrovství světa teď někdy sledujeme doslova nezáživné zápasy, u nás v Havlovicích na menším hřišti vidíte spoustu střel, dramatické situace před obě〜ma svatyněmi, skvělé zákroky gólmanů a nádherné góly.“

K samotnému finále Stará Gard – KOKA tým (0:3) Miloš Tohola poznamenal: „Ze začátku to byla taková oťukávačka. Spíše jsem však věřil, se do finále dostane Academix. Když už ale vykrystalizovalo do této podoby, favorizoval jsem více kluky z Trutnova. Každá série jednou končí a když jsem je viděl, jak jsou správně nažhavení, i jak s nimi žila lavička plná fanoušků, tak jsem si říkal, že půjdou tvrdě za vítězstvím. Také se potvrdilo, že v jejich prospěch by mohla hrát roli délka finále na čtyřicet minut. Po prvním gólu to Garda musela otevřít a přeci jen, proti tak kvalitnímu soupeři, se to pak těžko otáčí.“

Při ohlédnutí za Hapem Miloš Tohola nezapomněl ani na své kolegy z řad organizátorů. „Velké poděkování patří i těm všem bezejmenným pořadatelům, kteří se podílejí na tom, aby HAPO fungovalo v této podobě, v jaké to funguje.