Po deseti vítězstvích v řadě začaly jeho ovečky klopýtat. Nejprve o víkendu prohrály mistrovské utkání v Doksech (0:3), nyní padly i ve finále. A co hůř – po výkonu, který na Mšeno jednoduše nestačil.

Trenére, kde byste hledal příčiny finálové porážky?
Je teď brzy po skončení zápasu, v člověku jsou trochu emoce (rozhovor probíhal bezprostředně po závěrečném hvizdu – pozn. aut.), ale určitě největší vinu nese prohospodařená první půle. Protože takhle jsme si zápas určitě nepředstavovali. Opticky jsme možná měli navrch, ale bohužel ke gólu to nevedlo.

A soupeř naopak předvedl, jak jednoduchá cesta k němu vede.
Ano. V rozmezí tří minut jsme dostali dvě ukázkové branky jako přes kopírák. Ty góly prostě byly takové, jaké být mají. Na tři čtyři doteky přes celé hřiště a Kulhánek pak dával do prázdné.

I po změně stran byla hra ale strnulá. Nápor dlouho šance nepřinášel.
Říkali jsme si v kabině, že na soupeře vlétneme. Prostě tak, jak se to dělá vždy, když se prohrává. Teplo je všem stejné, tak proč ne. Náznak tam pak sice byl, ale bohužel se mi zdá, že teď na konci sezony se už začíná projevovat únava úzkého kádru. Musíme se ale soustředit na poslední dvě kola, chceme být v přeboru první a postoupit.

Hráči Mšena byli očividně hbitější. Souhlasíte, že hlavní rozdíl byl tentokrát v pohybu?
Zejména v prvním poločase to bylo velmi znatelné. Hostující hráči chtěli víc, nabízeli se, zatímco my jsme byli jaloví a v předfinální fázi pomalí a chybující. Ježkovi na hrotu jsme nic nepřipravili, pak přišly dvě chyby ve středu hřiště a bylo rozhodnuto. Mšeno bylo takové poctivější.

Už v sobotu do Semil přijede Mšeno znovu. Tento zápas bude ale důležitější, že?
I když jsme chtěli pohár vyhrát, tak jak jsme vyhlašovali, bral jsem to ve středu trochu jako předzápas. Mnohem důležitější bude druhá oprava za Doksy a shodou okolností znovu se Mšenem. Doufám ve zlepšení, v to, že soupeři porážku oplatíme a že dokonáme postup. Nechávat to na poslední zápas v Sedmihorkách by bylo šibeniční.

Čím vás Mšeno překvapilo?
Hlavně v tom, že se sešlo v plné síle, což se mu v mistrovských zápasech často nestávalo. Tentokrát to měli hosté opravdu plné, v první půli byli kompaktnější, překvapili mě i v kombinaci.V tomhle složení patří Mšeno na špičku krajského přeboru.

Co říkáte tomu, že vás popravili bývalí hráči Semil Kulhánek s Regenermelem, jenž rozjížděl obě akce?
Oba kluky jsem vedl, to je pravda. Kulhánka jsem měl v žácích i dorostu v Jablonci. Možná s černým humorem se dá říct, že jsem si je dobře připravil a takhle se mi odvděčili. Upřímně ale říkám, že jsou horší věci na světě, než prohra v poháru. Zvedneme hlavy, vyhrajeme přebor a hurá na dovolené.

Je sezona už dlouhá?
Opravdu je. Jak už jsem říkal, hrajeme s úzkým kádrem a když do toho přijde Rumlerova nedisciplinovanost a těžké zranění Hrma, dohráváme jen s torzem. Ale musíme to doklepat a 8. července být pak fit na zahájení letní přípravy.