Pro většinu z nás byla návštěva stadionu Stamford Bridge jako sen. Lístky jsme získali přes známou, která v Londýně žije, jejich cena vyšla na 950 korun. Na cestu jsme se tedy vydali v partě devíti fanoušků vypůjčeným tranzitem den před odvetným utkáním (hrálo se ve čtvrtek 21. února pozn. red.), kvůli nepříznivému počasí trvala zhruba osmnáct hodin. Do hlavního města Velké Británie jsme dorazili kolem poledne, měli jsme tudíž čas, abychom si prošli město. Večer jsme se už vydali na vysněný zápas. Před stadionem jsme byli asi hodinu a půl před výkopem, nasávali jsme atmosféru a prohlédli si okolí.

Zhruba 45 minut před výkopem se začaly otevírat vstupní brány. My jsme měli zakoupené lístky na hlavní tribunu, ale jakmile jsme se dostali k pracovníkům ochranky, měli jsme problém. Nebyl nám totiž umožněn vstup na stadion! Zřejmě jen proto, že jsme Češi a že jsme na sobě měli červené (přitom ani ne Sparťanské) oblečení. Lístky nám byly zabaveny a netušili jsme, co se děje. Po návratu ze zákulisí pracovník ochranky předal vstupenky kolegovi, který je bez vysvětlení roztrhal. Následně jsme se snažili s pořadateli domluvit se, žádali jsme o vysvětlení, ale ničeho jsme nedosáhli. Tamní ochranka byla arogantní, policii incident také nezajímal. Snažila se nám pomoci jediná pracovnice pořadatelské služby, ale ničeho jsme se přesto nedomohli. Byla to neuvěřitelná bezmoc, kterou jsem já ani nikdo další nezažili.

Na vysněný zápas se tak nakonec dostali jen čtyři z nás. Ostatních pět jsme se nedomohli žádného dovolání, nastalou situaci jsme si nedokázali logicky zdůvodnit. Fotbalové utkání jsme tak strávili v místní hospodě, kde jsme zápas zhlédli na televizní obrazovce. Než jsme se však ve velkoměstě zorientovali, tak jsme stihli zhlédnout jen poslední čtvrthodinu. Když jsme se dočkali příchodu šťastlivců, kteří se dostali na stadion, odjeli jsme rozčarovaní a zklamaní z přístupu londýnských pořadatelů zpět směr domovský Košťálov. Těšili jsme se na britské ostrovy doslova jako malé děti, ale po třinácti set kilometrů dlouhé cestě jsme se shodli, že Londýn je pro nás uzavřená událost.

Michal Baudyš