Pokolikáté jste si letos na Havlovickém poháru zahrál?
Myslím, že po čtvrté. Letos jsem se ale koupal poprvé, protože vloni jsem tu nehrál. Voda ani nebyla moc studená, příjemné ochlazení.

Jak by jste celý letošní turnaj zhodnotil?
Byla tu skutečně slušná kvalita, jak tu ostatně bývá zvykem. Bylo hodně těžké dostat se do finále.

Byli jste vteřinu od vyřazení, naštěstí vám ale pomohl šťastný gól gólmana.
Semifinále bylo hodně vyrovnané, soupeř výborně bránil a dlouho vedl. Nakonec jsme ale měli štěstíčko, v poslední vteřině jsme vyrovnali a pak hned asi po minutě prodloužení dali vítězný gól.

Jak důležité pro Soniu bylo, že se celý tým zná ze společného působiště?
Určitě to byla výhoda. Sice Dan Zinke už hraje v Polsku a Jirka Vondráček ve Slavii, ale jinak jsme tu byli samí Náchoďáci.

Finále se hrálo na 2x20 minut. To bylo asi hodně náročné…
V tomhle teple to bylo opravdu hodně úmorné. Naštěstí se hrálo hodně takticky, žádné větší sprinty, takže se to dalo.

Zasloužila si Sonia výhru?
Takhle bych to ani neřekl. Oba týmy byly hodně vyrovnané a i hra byla na obě strany asi nastejno. Nám pomohl rychlý gól, pak už jsme si to jen pojistili.