Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ano, i arbitři dostali příležitost představit veřejnosti své fotbalové zkušenosti a jako první se pro Deník rozpovídal ŠTĚPÁN JANEČEK. Dvaačtyřicetiletý sudí píská na poli krajských soutěží a velmi dobře se zhostil také připravených otázek.

Štěpáne, kolik let se věnujete kariéře rozhodčího a co vás k pískání přivedlo?
Pískání se věnuji od přibližně sedmnácti let. Vlastně to mohu říct přesně. Začal jsem s tím půl roku před mými osmnáctými narozeninami a důvod byl zdravotní. Musel jsem nuceně přerušit slibně rozjetou kariéru fotbalového brankáře, když jsem v sedmnácti přestoupil z hradecké Slavie do Olympie, která se mnou výhledově počítala jako s brankářem pro seniorský tým. Bohužel, ke smůle mé i Olympie, mi krátce po přestupu vypověděla službu záda. Takže jsem byl nucen zanechat kariéry brankáře a začal se zajímat o pískání. Ostatně kvůli zádům jsem tenkrát dostal i modrou knížku a neabsolvoval vojnu (směje se).

Jaké největší zápasy, na které jste hrdý, jste pískal?
Asi nejvíc se mi povedlo utkání v Úpici, tehdy šlo o I. B třídu. Zápas jsem řídil tak, že mi byla delegátem udělena ta úplně nejvyšší známka. Stalo se mi to jen jednou v životě. Delegát byl přítomen i s tehdejším předsedou komise rozhodčích, který mě po mém výkonu pochválil a podivoval se, že jsem stále v I. B třídě. Na základě tohoto duelu jsem nabral postupové tempo, kdy jsem během půl roku postoupil nejprve do I. A třídy a hned poté do krajského přeboru. Jinak si ještě vybavuji utkání v Polici nad Metují. Domácí tenkrát poprvé postoupili do krajského přeboru a hned první zápas hráli doma derby s Broumovem. Na utkání bylo přítomno nějakých čtrnáct stovek diváků a já si tehdy jako mladý asistent rozhodčího pro tu nádhernou atmosféru, která tam panovala, zápas doslova užíval.

Sudí bývají terčem nadávek či vtipů, dříve se na rozhodčí křičelo například soudce je mrkev či mlha. Dnes je to jiné. Jaký pokřik na vaši adresu nebo situace vás nejvíc rozesmály?
(usmívá se) Takových situací byla spousta, ale vyberu pro vás jednu. Pískal jsem tehdy na Olympii krajský přebor a k utkání přijel tým Lázní Bělohrad. Přibližně okolo šedesáté minuty jsem byl častován jedním divákem, že to pískám jak nádražák a že mi chybí už jen praporek na posun. V tu chvíli u mě náhodou stáli oba kapitáni svých mužstev, kterým jsem sdělil, že opravdu nádražák jsem. Oba se začali hrozně smát a říkali mi, ať si z toho nic nedělám. Já se smál s nimi, což divák evidentně neunesl a zvýšil intenzitu svého projevu. Bylo to hodně vtipné.

Jaký nejbláznivější zápas jste řídil?
I takových bylo samozřejmě více, ale zážitek s přeletem ohromného sršního roje přes hřiště si pamatuji dodnes. Díky pohotovosti pana Votruby, bývalého rozhodčího, se zápas dohrál, aniž by se někomu něco stalo. Ale ten roj byl ohromný a nic takového jsem v životě neviděl.

Určitě jste při utkáních zažil nespočet humorných historek. Podělte se o nějakou zvlášť povedenou?
Tak například v utkání, kde hostující tým obdržel hned v první minutě malinko spornou branku a nakonec duel 1:0 prohrál. Po zápase trenér poražených obvinil kolegu hlavního rozhodčího, že pískal pod vlivem alkoholu. Paradoxem bylo, že onen kolega nás asistenty na utkání dovezl i odvezl domů, tudíž v sobě neměl ani kapku. Onoho pána však nepřesvědčil. Někdy je komické a tragické zároveň, jak někteří dokáží unést porážku. Já i kolega asistent Petr Buchta jsme z toho tenkrát měli neskutečnou srandu.

Na rozhodčí je v této době po kauze Romana Berbra nahlíženo v negativním světle. Co k tomu všemu říkáte?
No co k tomu říci. Doba je zvláštní a divná, uvidíme co se po odeznění Covidu-19 a možném vyšetření celé kauzy bude ještě dít. Každopádně můj názor je, že se ani volbami nic nezmění, kapři si svůj rybníček nevypustí. Proběhne pár kosmetických změn, ale dle mého se pojede dál ve starých kolejí, bohužel.

Jaké máte další ambice na poli rozhodčího?
Vzhledem k situaci, jaká ve světě panuje, jsem sám zvědav, jak a za jakých podmínek se vše časem rozjede. Věk člověk nezastaví, ale rozhodně mám pořád chuť do dalších let v pozici rozhodčího. Sám ještě nevím, jestli se budu rozhodcování věnovat i na okresní úrovni, vše ukáže čas a zdraví.

Kvapem se blíží fotbalové mistrovství Evropy. Kdo je pro vás největší favorit a jak podle vás dopadnou Češi?
Favoritem jsou pro mě Německo a Belgie. Uvidíme, jestli někdo z nich dokáže dojít až na vrchol. Jinak se neodvážím tipovat. Čechům fandím, a když odjedeme na šampionát v plné síle, můžeme být klidně i černým koněm celého turnaje.