Velký test mouky před Velikonocemi: vyšší cena neznamená vyšší kvalitu

Spotřebitelská organizace dTest nechala v laboratoři otestovat 14 vzorků hladké mouky z českých supermarketů. Testováním prošly výrobky různých cenových kategorií, původem z Česka a od slovenského výrobce. Jeden z testovaných vzorků pocházel z bio pšenice.

Bezpečnost

„Během pěstování a skladování se do mouky mohou dostat nežádoucí mikrobi. Většinou se jedná o zdraví neohrožující půdní bakterie a neškodné plísně,“ uvedla šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová. „Kromě neškodné mikroflóry se však mohou objevit i rizikové druhy. Hledali jsme proto plísně produkující toxiny, koliformní bakterie a dále bakterie Escherichia coli, Salmonella a Staphylococcus aureus,“ dodala Hana Hoffmannová.

Velký test ovocných kapsiček: u některých kvalitu sráží vysoký obsah cukru

Všem testovaným vzorkům se zmíněné organismy vyhnuly. Podobně to bylo i při zjišťování plísní a mykotoxinů. Pouze u šesti vzorků laboratoř našla deoxynivalenol, který způsobuje zažívací potíže, ale ten byl odhalen jen v podlimitním množství. Laboratoř se dále zaměřila na obsah pesticidů. Většina mouk byla naprosto čistá a zbytky látek proti škůdcům byly zjištěny pouze u pěti vzorků.

Praktické výkony

Další část testu byla praktická, zaměřila se na tvorbu kypřicího plynu, pekařskou sílu a barvu. Pekly se lité koláče, kynuté bochánky a smažily palačinky. U hotových výtvorů se pak hodnotila barva, konzistence a objem.

„Ze všech mouk se podařilo upéct obstojný koláč. Nejvýznamnější rozdíly jsme zaznamenali u objemu. Názorně to ukazuje jeho nárůst, což je procentuální údaj o rozdílu objemu těsta a hotového výrobku. Míra nárůstu se pohybovala od 163 procent až pod 213 procent,“ vysvětlila Hana Hoffmannová z dTestu. Nejméně bodů za výrobek z litého těsta sesbírala mouka Pernerka.

Šmejdi na internetu. Při nákupu roušek on-line je dobré si ověřit několik věcí

U palačinek se hodnotila hladkost těsta a jeho našlehání a po usmažení také barva. Na chvostu skončila Babiččina volba, která ztratila body kvůli slaběji našlehanému těstu.

U kynutého těsta zase bylo možné nejlépe poznat, jak mouka pomáhá kvasinkám při kypření, i schopnost lepku zajistit pečivu výrazně klenutý tvar. U upečených bochánků hodnotitelé zkoumali tvar, vzhled a barvu kůrky a také konzistenci střídky. Důraz kladli na výrazné klenutí, zlatavou nepopraskanou kůrku a pravidelně pórovitou střídku. S kvalitou bochánků byli vcelku spokojeni, dostatečná známka padla pouze jednou, a to za barvu kůrky u značky Billa.

Bio mouka byla v pořádku

„Pokud jde o informace uvedené na obalech, sledovali jsme deklaraci původu a případnou biocertifikaci. Označením bio se pochlubila pouze značka Albert/Nature‘s Promise a chemické analýzy potvrdily, že je u ní i z tohoto hlediska vše v pořádku,“ říká Hoffmannová.

V případě mouky obecně není nutné uvádět původ použité pšenice. Dobrou nápovědou je však logo Česká potravina, což u jednosložkových potravin znamená, že byly vyrobeny 100% z českých surovin. Tímto logem se pyšnily hned tři vzorky. Podobný význam má i logo Regionální potravina, které se objevilo na obalu jedné z testovaných mouk.

Řepkový olej není špatný, Češi ale trpí předsudky, říká odborník

„Největším překvapením pro nás bylo to, že dobrá mouka rozhodně nemusí být drahá. Dokládá to i fakt, že nejlépe hodnocenou hladkou mouku jsme v době testu pořídili za 9,90 korun,“ uzavírá Hoffmannová.