Nejsložitější zásah si Radvaničtí odbyli na začátku července. „Ten den nejprve shořela elektrika v nejvyšším paneláku v Radvancích a zároveň do toho přišla současně povodeň,“ vzpomíná Dufka. Když byl požár zaměřen, jednotka se musela rozdělit. Část dohašovala oheň, část už šla čerpat vodu ze sklepů zatopených domů. „Poplach byl vyhlášen kolem dvanácté hodiny a končili jsme večer v devět,“ doplňuje Dufka.

Ve sboru je přihlášeno pětasedmdesát místních. Dvacet procent z nich jsou zástupci něžného pohlaví. Dvě ženy si dokonce prosadili, aby mohly být členky výjezdové jednotky. „Dopředu nás velitel sice nepustí, asi abychom jim nepřekážely,“ směje se Julie Burdychová, která zároveň působí jako vedoucí mládeže. „My neutáhneme to co chlapi, tak jim přivezeme svačinu nebo hadice, prostě co jim chybí. Ale musely jsme si to vykňučet,“ dodává Burdychová.

Pro boj s ohněm používá jednotka dvě cisterny značek Liaz a Tatra. Tu první dostali od trutnovských profesionálních hasičů při výročí 130ti let od svého založení v roce 2006. „Když jsme ji obdrželi, bylo jí jednadvacet let, už to není žádná mladice. Za chvíli bude potřebovat projít rekonstrukcí,“ vysvětluje Dufka.

Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE

Tatru pro sbor získala od armády obec „Byl to bezúplatný převod, ale obec musela zaplatit asi dvě stě tisíc za opravu a převoz,“ doplňuje Dufka.

Jako většina dobrovolných hasičů, i radvaničtí se účastní závodů. „Jezdíme také na soutěže spřátelených sborů do Jirkova u Litvínova a na Moravu do Uherského Hradiště,“ vypočítává Dufka.

Sbor sám pořádá netradiční závod nazvaný Memoriál Miroslava Paťavi. Ten byl nestorem družstva. „Měl největší podíl na poválečném obnovení sboru v obci. Když se sem jeho rodina po válce přistěhovala, dal to tady znovu do kupy a táhnul to až do své smrti,“ vzpomíná Dufka.

Samotný závod se skládá z netradičních disciplín. Týmy musí absolvovat štafetu přes překážky určené pro dětské závody, záchranu raněného s použitím loďky, noční útok a běh přes lávku s nářadím v ruce. „To je většinou sranda, protože soutěžící často popadají do vody,“ popisuje Dufka.

Častými diváky Memoriálu jsou obyvatelé obce. Hasiči se o zábavu místních starají i jinak. „Kulturní akce pořádat musíme, protože tady skoro nikdo jiný nic neorganizuje,“ říká Dufka. Připravují proto mikulášskou zábavu s nadílkou pro děti, hasičský bál s dětským karnevalem a samozřejmě i pálení čarodějnic.

Kozlův počin

V Radvanicích má velkou tradici práce s dětmi. V roce 2000 byli dokonce první, kdo se v Královéhradeckém kraji začal věnovat i předškolním dětem. „Přišli s tím hasiči z Plzně a tenkrát to byl hrozný boom,“ vzpomíná Burdychová. Do té doby se směly mladými hasiči stát jen děti od šesti let. Sdružení ale vytvořilo novou kategorii pro děti ve školkách. „Vyrábějí se pro ně nové, menší překážky, běhají s malými hadicemi,“ popisuje Burdychová. Neorganizují se pro ně závody, zato jezdí na festivaly. „Děti se tam jezdí ukázat, co se naučily,“ vysvětluje Burdychová. Mezi rodiči je o kroužek zájem. „Nábor budeme dělat v lednu, očekáváme minimálně deset dětí,“ plánuje Burdychová.

Šárka Hurdálková