Houby někdy umějí být opravdu nevyzpytatelné, takže začátek sezony se dopředu obtížně odhaduje i odborníkům.

Houba je totiž velmi rychle rostoucí organismus. K tomu, aby dosáhla velikosti vhodné ke sběru, jí stačí jen pár dní. V průměru roste sedm až 12 dní, ovšem dobrou polovinu této doby je tak malá, že ji není vidět.

Rychlý výlet do lesa:

Odborný portál NaHouby zmiňuje, že podle statistik první houbaři vyrážejí na lov obvykle už během června. Není to tak ale vždy. Například právě letos bylo na tak brzký růst hub příliš teplé a suché počasí.

Musíme si ještě počkat

„Kdy porostou houby, nelze nikdy určit zcela přesně.“

To byla nejčastější odpověď několika odborníků z oboru mykologie, které Deník oslovil. Jedno je však jisté. Na houbařskou sezonu si budeme zjevně muset ještě několik týdnů počkat.

Hana Ševčíková z houbařské poradny Moravského zemského muzea a Mykologického klubu Brno prozradila, že dříve než v září podle ní na jižní Moravě slušná sezona nebude. „Během července byla čtrnáct dní vedra a sucho, takže deficit vláhy je velký. Ani příští týdny to nejspíš nezachrání. Jedině kdyby více zapršelo a nebyly tropy, mohly by houby začít růst dříve,“ připustila.

Plný košík hub? Pozor na hřiby, jejich sběr může skončit otravou i pokutou

Pravou houbařskou sezónu mykoložka do několika týdnů neočekává, zároveň ale doufá v bohaté září. Spolek, ve kterém působí, má totiž v polovině tohoto měsíce houbařskou výstavu v Brně. „V srpnu na jižní Moravě určitě houby nebudou. Myslím si, že v Beskydech by mohla sezona začít dříve, snad v srpnu, ale jen pokud bude pršet,“ dodala Ševčíková.

Výstižné je podle ní heslo: „Až naprší a neuschne.“

Obec od obce je jiná situace

Člověk by si mohl myslet, že v horských oblastech, například v Krkonoších, bude situace jiná. Opak je však pravdou. Na houby se zjevně bude déle čekat i tam. Potvrdil to Petr Kuráň z Mykologického kroužku Trutnov.

„Netroufnu si tvrdit ani odhadem kdy letos porostou. To se nikdy nedá předem říct. I když nějakou dobu slušně pršelo, houby nerostly. Momentálně v naší oblasti pozorujeme spíše chorošovité a jim podobné houby. Velké úlovky vzhledem k vedrům, která panovala, v nejbližší době neočekáváme,“ uvedl Kuráň. Podle něj by slušná nadílka mohla přijít až během září.

Hříbková seznamka. Senioři chtějí na houby, sami si však netroufají

„Vždy záleží na dešti. Houby jsou i záležitostí regionální, obec od obce je to jiné. Když přijde  třicetiminutová přeháňka a objeví se potoky vody, najednou rostou,“ doplnil.

Sám prý pamatuje dobu, kdy se houby hodně sbíraly v srpnu. První sběry hřibů jsou podle něj obvyklé pro druhou polovinu července a začátek srpna. Letos kvůli vedrům však červencová vlna vůbec nebyla.

I takový plný koš lišek je možné najít již v letním období:

Jiří Lederer z Mykologické poradny Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku také neočekává houbařskou sezonu dříve než v polovině září. „Teď sice pěkněji prší, ale na hlavní sezonu to stále nevypadá. Počasí zkrátka ovlivňuje vše,“ podotkl.

Nejoblíbenější a nejsbíranější houby Česka

Pravé hřiby 

Pravé hříbky bývají nejcennějšími nálezy v našem košíku. Je to především díky delikátní chuti a všestrannému využití v kuchyni. Důležitou roli hraje i to, že při jejich sběru nehrozí vážná záměna či otrava. S minimem rizika je tak můžou sbírat i méně zkušení houbaři.

KVÍZ: Mohou vás stát i život. Znáte 13 druhů smrtelně jedovatých českých hub?

Pravé hříbky poznáte jednoduše. Je pro ně charakteristická čistě bílá dužnina příjemné houbové chuti a olivově žluté rourky u dospělých plodnic. V Česku se vyskytují čtyři druhy – hřib smrkový, hřib dubový, hřib borový a hřib bronzový. Poslední dva zmíněné jsou chráněné.

Hřiby rostou obvykle ve skupinách. Když najdete jeden, pořádně se rozhlédněte kolem. „Vyrůstají od počátku léta, ale hlavní vlna přichází až koncem srpna a pokračuje do konce října,“ informuje specializovaný web Houby rostou. 

Hřib hnědý neboli suchohřib

Jedna z nejoblíbenějších českých hub je nejen velmi chutná, ale také častá. Je však potřeba dát si pozor na záměnu s odporně hořkým hřibem žlučníkem.

„Hřib hnědý roste většinou ve skupinách. Svědčí mu kyselejší půdy, tedy jehličnaté i smíšené lesy. Obzvláště se mu daří mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Někdy vyrůstá přímo na kmenech anebo ze ztrouchnivělých pařezů,“ uvedl mykolog Jaroslav Vanča v článku pro web Prima living.  

Z hříbků lze udělat milion pochutin. Jen nasbírat ty správnéZdroj: Deník/Radek Luksza

Hlavní sezona hřibu hnědého bývá od června do listopadu, hlavně však v srpnu a září, za příznivých podmínek až do prosince. Nesnese však mráz. Poznáte ho podle masitého klobouku a krásně kaštanově až čokoládově hnědého povrchu. Je sametově hladký, za vlhka slizký a po oschnutí mírně lesklý.

Pozor na bedly, hrozí záměna

Bedla vysoká je považovaná za poměrně bezpečnou houbu, u které nehrozí vysoké riziko záměny. Je to však zrádné. Někdo by sice mohl bedlu vysokou zaměnit za smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, hlavní nebezpečí se však skrývá přímo v rodině bedel v podobě jedovaté bedly zahradní.

Vzácná houba. Na Šumavě po čtvrt století znovu našli pralesní choroš

Bedlu vysokou poznáte především podle klobouku, který měří v průměru 10 až 40 centimetrů. V mládí má vejčitý tvar, později je kuželovitý až plochý. Uprostřed klobouku se nachází tmavý hladký hrbolek, zbytek je pokryt velkými hnědými šupinami.

Tato chutná houba roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na prosvětlených okrajích a mýtinách, není však výjimkou, když ji potkáte i v zahradách nebo v parcích.

Chutný klouzek není láskou na první pohled

Další z oblíbených hub je klouzek. Vyskytuje se především na začátku podzimu, a to hojně v jehličnatých lesích. Někteří lidé však klouzky opovrhují, protože je pro ně nepřijatelná vrstva slizu, která tuto houbu pokrývá.

„Klouzky mnohdy houbaři zbytečně zatracují pro jejich pracné zpracování. Klobouk většiny druhů klouzků je totiž pokrytý slizkou pokožkou, která bývá často od jehličí a jiných nečistot,“ popisuje web Prima living. 

Klouzky mají slizký povrch, ale chutnají skvěleZdroj: se souhlasem Josefa Kováře

Výhodou však je, že klouzek jako jednu z mála hub memůžete zaměnit ani přehlédnout. Je to díky výraznému oranžovému, žlutooranžovému až cihlově červenému klobouku. Dužina je obvykle bělavá až bledě žlutá. Jednotlivé odrůdy klouzků se pak mírně liší.

Vyskytuje se hojně ve skupinách na světlých místech v borových lesích, na loukách u lesa, v parcích a zahradách; vždy v blízkosti borovic. Může růst až do listopadu, ale to už bývá červivý.

Některé kozáky jsou zakázané

Ne všechny kozáky si můžete odnést z lesa domů. Vykřičník se týká kozáku dubového. Jak upozorňuje web Houby rostou, tento druh je chráněný. Klidně ve velkém můžete však sbírat kozák březový.

Tento u nás nerozšířenější kozák poznáte podle klobouku, který má v průměru pět až 15 centimetrů, jeho plstnaté a suché pokožky a zbarvení od šedých odstínů až do hněda. „Jak už název napovídá, roste hojně pod břízami. Zpravidla samostatně, méně často pak v malých skupinách,“ píše web Houby rostou.