Kliknutím zvětšíteProč zrovna moje dítě? S touto otázkou se každý rok potýká mnoho rodičů, kteří si od lékaře vyslechnou diagnózu, jež změní jejich životy od základů. Návštěva zdravotnických zařízení se pro ně stane denním chlebem a děti často nerozumí tomu, co se s nimi najednou děje.
Jana Koreňová se rozhodla takovým rodinám dobrovolně pomoci a spustila projekt, který nemá v ČR obdoby. Začala při zaměstnání ve volných chvílích šít panenky, které dětem usnadňují vyrovnat se s jejich zdravotním stavem, následky po operacích i zbavit se syndromu bílého pláště.
Jana Koreňová k výrobě svých onkopanenek:
„Odlišovat se svým vzhledem není v dětství či dospívání nic snadného. Pokud je původcem rozdílu onemocnění či jeho následky a z nich plynoucí zdravotní komplikace, situace je ještě horší. Panenkami na míru se snažíme pomoci dětem vidět ve své rozdílnosti výjimečnost a důkaz odvahy, nikoliv hendikep,“ vysvětluje smysl „onkopanenek“ či panenek „Jakojá“ autorka Jana Koreňová, o které si můžete více přečíst na webu Laskavost.
Onkopanenky učí děti přijmout sebe sama
První panenku, která byla speciálně určena dítěti s onkologickým onemocněním, vyrobila autorka konceptu v roce 2018. Od té doby jich ušila už téměř 400, z nichž některé putovaly ke konkrétnímu dítěti domů, jiné do nemocnic s onkologickými pacienty.
Jednu panenku si objednala i mladá zdravotní sestřička Klára, o které jsme už dvakrát psali. Bohužel však náhle zemřela a svou panenku si tak už vyzvednout nemohla.
„Panenka, která je dítěti vytvořena na míru, pomáhá dětem lépe pochopit průběh léčby a nezbytné zákroky. Dítěti na ní lze ukázat a vysvětlit vše, co je potřeba udělat a ono samo může být panence doktorem a zákrok si na ní vyzkoušet,“ vysvětluje paní Jana a dodává, že obzvlášť pro malé děti, které situaci ještě nemohou porozumět, je to cesta, jak se o trochu méně bát.
Za pět let, co paní Jana panenky šije a rozdává nemocným dětem, se navíc posunula ještě kousek dál a začala šít panenky na míru i pro děti, které trpí jiným než onkologickým onemocněním.
Každá panenka je originálem vytvořeným pro konkrétní dítě
„Původní onkopanenky se rozrostly o mnoho dalších typů a variant, ale i o dceřinku v podobě projektu Jakojápanenky. Ty vznikly na základě mého sledování několika statečných dětí, které bojují s jiným onemocněním. Dělám jim panenky úplně na míru podle reálných fotek jizev, portů, nebo je obléknu do stejného pyžama, jako má daný pacient,“ upřesňuje autorka, která se svými panenkami snaží pomáhat dětským i dospívajícím pacientům.
Šije po večerech, rozdává je zdarma
Onkologické panenky mají rysy aplikovatelné na většinu onkologicky nemocných dětí. Panenky „Jakojá“ pak mají skutečné jizvy na stejných místech jako jejich budoucí majitelé a jsou ušité do detailu na míru. O panenku může paní Janu požádat kdokoliv, kdo má dítě v aktivní léčbě (v případě Jakojá panenek i po).
„Panenky jsem vždy šila při plném úvazku po večerech, vycpávala ve volných chvílích a ilustrovala po nocích. Je to zkrátka můj koníček,“ říká autorka panenek a dodává, že na panence stráví podle náročnosti a typu i několik hodin. Odměnou jí není finanční ohodnocení, ale radost, kterou panenka dětem i rodičům přinese.
„Chodí mi od maminek dětí fotografie i videa a musím říct, že je to krásný pocit. S každým nadšeným děťátkem chci nadchnout další. Je to vlastně vzájemné obdarovávání radostí,“ popisuje nefinanční odměnu paní Jana.
Zmiňuje například chlapce, který reagoval se slovy: „Jé, ta je jako já,“ nebo děti, které se díky panence zbavily syndromů bílého pláště. Kupředu ji ale ženou i maminky, které jí píší, že jim panenka pomohla, nebo že ji viděly na oddělení u jiného dítěte a moc se jim líbila.
Být pravidelně v kontaktu s onkologicky nemocnými dětmi je pro paní Janu náročné, byť se nejedná o její vlastní děti.
„Jsem docela citlivá a hodně si ty příběhy beru. Mnoho rodin a dětí znám jménem, vím diagnózu, některé znám i osobně. Dřív mi bylo rodin líto, samozřejmě i teď mi to přijde skutečně nefér, ale s více a více kontakty, a i osobními setkáními s dětmi a rodinami vidím, že v tom všem lze najít i pozitiva. Člověk se na věci dívá dost jinak, vidíte obrovskou míru solidarity,“ vysvětluje autorka onkologických panenek.
Dodává, že navíc díky dnešní medicíně velké množství příběhů dopadá dobře a ona je ráda, že u toho může být, i když často pouze online. „Takové příspěvky s dobrými výsledky kontrol jsou pro mě těmi nejlepšími zprávami,“ doplňuje.
Občas cestují i za hranice
Dvakrát se její panenky vydaly dokonce za hranice, a to jedna na Slovensko a druhá do Irska. V současné chvíli paní Jana usiluje o to, aby mohlo panenku dostat co nejvíce dětí, které její pomoc potřebují. Aby však paní Jana mohla šít další panenky a pomáhat tak novým dětem, potřebuje občas finančně trochu vypomoci.
Jana Koreňová už ušila přes 300 panenek
Právě proto založila sbírku, do které jí můžete poslat jakoukoliv částku a podpořit ji tak v její dobročinnosti. Sbírku najdete ZDE. A pokud by se vybralo více peněz, chtěla by Jana usilovat i o to, aby její panenky prošly testy v odborném ústavu, který testuje chemické složení, bezpečnost sešití či hořlavost, a stát se tak právoplatnými hračkami s potřebnou certifikací.
A jaké je její největší přání? „Nejkrásnější by bylo, kdyby se povedlo najít lék, který by nemoci úplně vymýtil a onkopanenky by vlastně nebyly potřeba,“ skromně podotýká na závěr.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
