Máte za sebou dlouhou nováčkovskou sezonu. Co vám premiéra ve druhé lize o soutěži prozradila?
Rozhodně jsme nečekali tak kvalitní soutěž. Na popud TMK rozhodl Výkonný výbor ČSLH o povinných startech juniorů v extralize. Tím se spustil mechanismus uvolňování kvalitních hráčů do nižších soutěží, na které již tím pádem nezbylo místo v sestavě v extralize, následně ani v první lize. Úroveň soutěže proto byla nezvykle vysoká. Na tom se shodla řada trenérů ostatních mužstev.

Základní část jste zakončili na šesté pozici. Splňovala tato příčka vaše představy?
Myslím si, že umístění po základní části bylo odpovídající možnostem hráčského kádru. Došlo k výrazné obměně a doplnění sestavy, která postup do druhé ligy vybojovala. S tím jsou spojena určitá úskalí při vytváření vnitřního klimatu mužstva. Vše potřebovalo svůj čas, aby si to „sedlo". Navíc jsme neznali sílu soupeřů. Proto jsme se nevyvarovali v první třetině soutěže jistým výkyvům ve výkonech.

Ve druhé polovině soutěže jste poráželi jednoho soupeře za druhým. Byla v té době forma týmu nejlepší?
Dá se to tak říct. Přispělo k tomu i zjištění, že drtivá většina soupeřů je hratelná a v odvetách jsme věděli, co nás bude čekat. V některých zápasech se k nám přiklonilo i štěstíčko, kterému jsme však šli nasazením a srdcem naproti. V tomto období jsme odehráli řadu výborných utkání.

Prvním soupeřem v play off byly Řisuty. Jaká to z vašeho pohledu byla série?
Těžká. V play off nebylo lehkého soupeře. Stačí připomenout vyřazení Kobry Praha, nebo jak Děčín potrápil Žďár nad Sázavou. Buldoci nám nedali nic zadarmo. Škoda prvního zápasu ve Slaném, v němž jsme se probudili až v půlce zápasu a pak nám chybělo pár minut, abychom skóre otočili. Mohlo být posekáno už po třech zápasech.

Vaším katem se stal ve čtvrtfinále tým Žďáru. Mělo Vrchlabí na postup do semifinále?
Mělo – nemělo, těžko říct. Herně jinde byly pouze Sokolov a Tábor, s ostatními soupeři se hrát dalo. I proto je pro nás výsledek 0:3 moc krutý. Dění na place v jednotlivých utkáních tomu neodpovídalo. Třeba v prvním utkání jsme měli první třetinu vyhrát 3:0 a my ji prohrajeme 1:2. Příčina našeho neúspěchu ve čtvrtfinále se jmenovala neproměňování šancí. V tom byl spolu s přesilovkami rozdíl mezi námi a Žďárem.

Mezi čtyři nejlepší družstva soutěže jste se nedostali, ale zoufat není třeba, souhlasíte?
Souhlasím. Jak jsem řekl, soutěž byla kvalitnější, než jsme si mysleli, a páté místo je pro nováčka dobrým vysvědčením. Po ukončení působení HC Vrchlabí v první národní lize se začalo před třemi lety na zelené louce a každou sezonou jsme si po jejím ukončení posouvali laťku výkonnosti výše. Snad tomu bude i nadále.

O postup do druhé ligy bojuje zatím úspěšně Trutnov. Přál byste si v novém ročníku okresní derby?
Samozřejmě. Nejedete daleko a doma máte jistotu, že přijde „plný dům". Ta utkání mívají neopakovatelnou atmosféru. Vždyť jen vzpomeňme před rokem finále krajského play off. Bylo by jen dobře, kdyby Trutnov postoupil, ale bude to mít ještě hodně těžké.

Čtvrtfinále - 3. zápas

SKLH Žďár nad Sázavou – HC Stadion Vrchlabí 4:1 (2:1, 1:0, 1:0)

Fakta – branky a asistence: 11. Krupka (Dítě, Říha), 16. Krupka (Man), 28. Kaňka (Plachý, Beneš), 46. Pleva (Kaňka) – 14. Hamerský (Jakubec, M. Filip). Rozhodčí: Held, Slavka – Kotlík, Polák. Vyloučení: 8:6, navíc Beneš 10 minut + do konce utkání – Pulec, Gengel a Hamerský 5 minut + do konce utkání. Využití: 4:1. Diváků: 1310. SKLH Žďár nad Sázavou: Sláma – Smejkal, Jan, Beneš, Staněk, Pleva, Kolda, Šír, M. Vítek – D. Vítek, Kotlík, Man – Kunstmüller, Kaňka, Plachý – Krupka, Říha, Dítě – Hron, Gregar. HC Stadion Vrchlabí: Jeschke – Vondráček, Hamerský, Poskočil, Klement, Kolář, Lenoch, Provazník, Pulec – Jakubec, M. Filip, Fořt – Jirků, D. Filip, Šťastný – Březina, Oppelt, Gengel – Marek.