Jak ovšem došlo na samostatné nájezdy, dostal TOMÁŠ ŠTŮRALA pokyn, aby se protáhl a gólmanská jednička krkonošského týmu putovala mezi tyče místo Petra Ševčíka.

„Trenér řekl, tak jsem šel. On ví nejlíp, co tým potřebuje,“ pravil Štůrala. „Ševča ale chytal celý zápas dobře,“ uvedl na adresu svého kolegy. Pro zmrzlého brankáře naskočit takhle do zápasu není zrovna příjemná věc. „Ale od toho tam ten gólman je,“ poznamenal Štůrala. První dva nájezdy, Najdka a Zdeňka, vrchlabský čaroděj kryl. Střelcům do cesty postavil pravý beton.

Při dalších dvou trestných stříleních však neuspěl, když jej v obou případech překonal Potočný. „Ten první gól trefil pěkně nad vyrážečku. Druhý mi dal na mrtvou nohu pod lapačku nad beton. Už jsem to tam nestihl,“ popisoval.

Tomáš Štůrala, jemuž právě v pondělí bylo čtyřiadvacet let, si ale nechtěl pokazit svoje narozeniny a v dalších dvou soubojích s Potočným, který jel tedy celkem čtyřikrát, puk za svá záda už nepustil.

Vrchlabští tak i díky němu nakonec poslední tým tabulky přetlačili v samostatných nájezdech. „Nepřišlo mi, že by Poruba zase hrála tak nějak špatně,“ podivoval se Štůrala. „Jen se zase potvrdilo, že tady v té soutěži je každý zápas strašně těžký. Předtím jsme s nimi hráli dvakrát a dvakrát to bylo o gól a jen tak tak na poslední chvíli,“ dodal mladý gólman, že vyhrát i prohrát se dá jak s prvním, tak s posledním.