Předsedou místního hokejového klubu je muž se slavným hokejovým příjmením. VLADIMÍR JÁGR má v kádru dospělých syna Petra a spolu s ním si v pátek mohl vychutnávat zisk krajského titulu.
Turnovský hokej před necelým týdnem oslavil triumf ve finále krajské ligy. Co k němu podle nejvýše postavené osoby v klubu vedlo?
Předně jsme na začátku roku provedli změnu trenéra. Usoudili jsme, že se nikam neposouváme a loňské vyřazení ve čtvrtfinále bylo zklamáním. Letos v tom byla velká vůle. Vůle počínaje ledařem, přes nového kustoda až k hráčům a realizačnímu týmu. Velký podíl na úspěchu mají i naši příznivci. To vše ruku v ruce vedlo k vítězství v základní části a nakonec i k vcelku jednoznačnému triumfu ve finálové sérii.
Historie turnovského hokeje, jak naznačuje název vašeho klubu, sahá do roku 1931. Zažil někdy oddíl větší úspěch než je tento?
Nezažil. Jednou jsme byli druzí v kraji, ale titul je zde poprvé. V novodobé éře HC Turnov 1931 jsme byli pouze čtvrtí a pátí. Musím ale dodat, že náš tým byl tehdy doplněný řadou hráčů z jiných klubů. Úroveň krajské ligy šla v posledních letech nahoru. Hraje zde spousta hokejistů se zkušenostmi z juniorské extraligy, mládežnických reprezentačních výběrů, ale i první a druhé ligy. Kvalita stoupla.
Bylo vítězství v krajské lize před sezonou vaším prvořadým cílem?
My jsme chtěli vybojovat postavení na bedně. To byl náš cíl. Že by se úspěch mohl udělat, nám trochu napovědělo působení v Poháru Českého ráje. Tam jsme po smolném prodloužení skončili druzí. Byli jsme však dál skromní a nikde nevyhlašovali útok na titul. Že se povedlo dokráčet na nejvyšší stupínek, je pro nás takový bonus navíc.
Také loni jste měli medailové ambice, ale škrt přes rozpočet vám ve čtvrtfinále nečekaně udělal tým Frýdlantu. Strašily vás vzpomínky na loňské vypadnutí dlouho?
Ne, nestrašily. Věřte mi, že po závěrečném hvizdu jsem chvíli zklamaný byl. Ale pak už jsem to nechal být. Ani jsme to nijak nerozebírali. Naopak vzpomínám, že ještě ten večer po utkání jsem přemýšlel o tom, že na další rok se musí něco změnit. Vypadnutí se hodilo za hlavu. Věděl jsem, že budeme chtít přistoupit k některým krokům a udělat vše pro to, aby se neúspěch neopakoval.
Hokejoví příznivci v regionu se dočkali možná vysněného finále mezi Turnovem a Lomnicí. Jak jste si tuto bitvu užíval vy? Bylo hodně cítit rivalitu?
Určitě. Hráči se znají, máme to k sobě blízko. Potěšilo mě, že na konci při podávání rukou, jsem se potkal s trenérem soupeře, jenž nám pogratuloval a uznal, že jsme byli lepším týmem. Spousta našich fanoušků si dokonce přála, abychom se ještě vrátili domů ke třetímu utkání. Aby se slavilo doma. My ale nemohli podobně kalkulovat.
Oba finálové zápasy sledovalo dohromady více než osm stovek diváků. Zamlouvala se vám kulisa letošního finále? A co byste rád vašim fanouškům vzkázal?
Kulisa při finálových zápasech se mi pochopitelně líbila. Našim fanouškům patří opravdu velké poděkování. Ukázali, že jsou nejlepší. Vždyť my jsme měli na poslední domácí zápas téměř pět set lidí. Fandové s námi jezdí i do Frýdlantu či Varnsdorfu a také v Lomnici jich byla asi stovka. Jejich podpory si nesmírně vážíme.
Po Vítězslavu Jankových tým před touto sezonou převzal trenér Jiří Slabý. Jak jste s jeho prací spokojen a vydrží na střídačce i pro příští ročník?
Vypadá to, že ano. Já jsem o tom přesvědčený. Pro nás bylo důležité, aby si to v kabině sedlo lidsky. Jirka Slabý je koučem, který v Mladé Boleslavi stál na lavičce vedle pana Výborného. Je ve věku, kdy nepotřebuje své ego honit ve smyslu nějakých extravagancí. Umí na kluky houknout, ale hlavně tomu dal nějaký řád. Šatnou počínaje, kvalitními tréninky konče. Jirka má ke klubu i přes děti vztah a s jeho prací jsme jednoznačně spokojeni.
Jaké vlastně budete mít ambice v další sezoně? Znovu jen ty nejvyšší?
Ambice teď už musí být nejvyšší. Nemáme se za co skrývat. Já nemám rád alibismus. Nastavili jsme nějakou laťku a pokud možno se jí budeme držet. Když nedopadne finále nebo první místo, nedá se nic dělat. Už kvůli fanouškům a celému městu ale bude naším cílem finále.
Vítězové krajských lig mají právo účasti v baráži o druhou ligu. Vy jste se jí ale vzdali. Proč vás nelákala konfrontace s dalšími přeborníky? A neuvažujete do budoucna o vyšší soutěži?
Předně tu jde o finanční náročnost. Vy v době, kdy se přihlásíte, ani nevíte, kam vás los nasměruje. Nic to nepřináší. Hráči jsou unavení, a pokud nejevíte zájem postoupit dál, nemá to smysl. Druhá věc je, že končíte sezonu jako vítěz a není potřeba dopustit nějakou pachuť z výsledků, které by v té baráži nemusely být ideální. O postupu do druhé ligy ani v budoucnu neuvažujeme.
Na závěr odbočím od turnovského hokeje. Vy jste nositelem slavného jména. Co myslíte, představí se ještě letos Jaromír Jágr v nějakém utkání na více než pár vteřin?
Věřím, že ano. Jsem o tom přesvědčený. Ať už v barvách Kladna nebo Třince. Netvrdím, že bude úplně zdravý, ale nastoupí.
Žezlo na Liberecku přebírá Turnov
Je dobojováno. Na výsost prestižní finálové obsazení měla letos Krajská liga Libereckého kraje. V boji o cenný pohár a zlaté medaile se střetli dva pojizerští rivalové. Atraktivní dvojzápas nabídl více než osmi stovkám diváků skvělou podívanou a 18 branek.
Uspět ale mohl pouze jeden. Po dvou výhrách v poměru 6:3 se titul podařilo získat, poprvé v historii klubu, hokejistům Turnova.
Lomnice – Turnov 3:6 (1:1, 1:3, 1:2)
Fakta – branky a asistence: 18. Kalfiřt (Lemfeld), 38. Kalfiřt (Lemfeld), 57. Mizera (Lemfeld, Daniel Knap) – 17. Maděra, 25. Zbroj (Maděra), 28. Šimůnek (Maděra), 29. Mizerík (J. Zákoutský), 49. Šimůnek (Kolmann), 59. Mizerík. Rozhodčí: Hrubý – Svobodová, Serbus. Vyloučení: 4:9, navíc Martinec 5 minut + do konce utkání. Využití: 1:0. V oslabení: 0:2. Diváci: 350. HC Lomnice n. P.: Dulák – Vl. Martinec, Kinčl, Kuch, Srnský, Smetaník, Lemfeld – L. Syrovátka, Junek, David Knap – Sehnoutek, Rudiš, Mizera – Daniel Knap, Maryška, Kalfiřt. HC Turnov 1931: D. Kysilka – Šuráň, Jan Zákoutský, Kolmann, M. Kysilka, Zbroj – Hanuš, P. Jágr, Mizerík – Vondráček, Maděra, Isach – P. Zákoutský, Dvořák, Jiří Šimůnek.
Druhý zápas série ovládli hosté díky vydařené druhé třetině. V ní za stavu 1:1 nasázeli soupeři tři branky během čtyř minut a de facto rozhodli o svém triumfu. Titul se v Turnově slavil do ranních hodin.
Povede se dárek pro fanoušky?
Rozhodující zápas celé sezony odehráli hokejisté z Českého ráje mimo vlastní stadion. Také proto by vedení klubu rádo zajistilo ještě jeden domácí duel. A to pro své příznivce. „Jsme v jednání se starou gardou Bílých Tygrů Liberec, že bychom u nás rádi sehráli přátelské utkání. Fanouškům bychom při něm chtěli ukázat pohár, poděkovat jim za podporu a nabídnout pěkný hokej s nedávno ještě extraligovými hráči. Pokud se to povede, byla by to super rozlučka s úspěšnou sezonou,“ prozradil Krkonošskému deníku předseda HC Turnov 1931 Vladimír Jágr.