Kliknutím zvětšíteNení pověrčivý, neváhal by si ani sáhnout na Prezidentský pohár pro vítěze základní části extraligy. Ani jedna z těchto kratochvílí mu nebyla dopřána. Zatím. Osmačtyřicetiletý byznysmen by to rád změnil už v příští sezoně, která bude vrcholit v roce stoletého výročí jeho hokejového klubu. "Byl bych blázen, kdybych nechtěl ke sto letům titul. Udělat ho, tak jsme navždycky nesmrtelní. Jsme ambiciózní, uděláme pro to všechno," říká Petr Dědek pro Deník.
Před sezonou jste se neukázal jako dobrý odhadce. Nevyšla vám prakticky ani jedna predikce. Domeček z karet se vám začal bortit hned po základní části. Proč podle vás první čtyřka nevyšla?
Pro mě se objevily dva zlomové body. Jednak nás sužovala zranění, kterých bylo hodně. Především v zadních řadách. Na dlouhou dobu nám vypadli tři klíčoví beci. Kolář, Hrádek a do toho Robertson. Jejich absence nám narušily obrannou hru. A druhá věc. V průběhu základní části jsme kádr neposílili, ale pouze doplnili. Čtyřku jsme ztratili o kousek, v posledních zápasech, a to je jednoznačně špatně.
Jak si vysvětlujete fakt, že dvě dlouhé vítězné série vystřídala ještě delší bez jediného bodu?
Měli jsme vynikající leden. Vyhráli jsme sedmkrát v řadě. Nic nenasvědčovalo tomu, že nás postihne osmizápasová šňůra proher. V defenzivně jsme ale úplně vypnuli. Na mužstvo padla deka a trvalo nám dlouho, než se dostalo zpátky. Už ale ne tam, kde jsme byli předtím.
Krátery v defenzivě
Mezi dvěma skvostnými šňůrami náhle opustil šlapající tým, nebo se ho klub zbavil, kapitán Nakládal. To byla vaše práce?
Nikdy to není práce jednoho člověka. V Dynamu jsme jeden tým. Bylo to naše společné rozhodnutí. Už bych se k tomu nerad vracel. Ano, byl to čtvrtý obránce z těch šesti základních, který nás opustil. Jako první a po něm se to nahromadilo. V tu chvíli to ale nebylo rozhodující a výsledky mužstva to neovlivnilo. Vždyť jsme po jeho odchodu vyhráli sedm utkání v řadě.
Přesto, když ne momentálními výkony na ledě, tak v kabině byl velkou osobností. Tou se člověk nestává přes noc. Souhlasíte?
Ano. Kapitánem se nestanete jen tak. V osobnost se musíte vypracovat. Jak opakuji, v tom jsem problém neviděl. Jeho nástupce Patrik Poulíček novou roli zvládl.
Neuvažoval jste v průběhu února či na začátku března o výměně trenérů?
Uvažoval. Ve chvíli, kdy se neplní cíle, tak vyhodnocujeme situaci. Shodli jsme ale na vedení klubu, že k takovému řešení nesáhneme. Trenéři nás přesvědčili o tom, že důvody, proč jsme se nedostali do čtyřky, byly pádné. Opravdu se nám nepodařilo posílit kádr, do toho ta zranění. Trenéři hráli s tím, co mají. A musím jim dát kredit za jednu věc.
Povídejte.
Dávali příležitost mladým. Á propos, Dynamo bylo jedním z týmů, za kterých odehráli nejvíce minut mladí hráči. Jsem za to rád, protože je to dobře pro celý český hokej. Akorát jsme neposílili, což bylo v plánu. A to mě s odstupem času hodně mrzí.
V základní části jste předváděli asi nejpohlednější hokej. Dojem si kazili defenzivní činností. Dá se to vnímat i tak, že jste se zaměřili na nákup ofenzivních hráčů?
Přestavba týmu se dělá za pochodu. Přibylo spoustu nových hráčů. Trenérský štáb byl složen z lidí, kteří neměli tak velké zkušenosti z dospělého hokeje. Ve druhé polovině sezony jsme prohráli hodně utkání v posledních minutách. Vlivem toho, že jsme měli v defenzivě velké mezery.
A nesplnili jste ani hlavní cíl sezony – získat medaili. Skončili jste už ve čtvrtfinále. Zase kvůli zdraví?
Také. Beci se postupně vraceli, ale nehráli. Nejdříve naskočil do hry Michal Hrádek, potom Jan Kolář, který nastupoval po zranění s celoobličejovým krytem. No a Dennis Robertson chyběl do konce sezony. Do toho se zranil Adam Musil, předtím jsme měli měsíc mimo hru nejlepšího střelce Roberta Říčku. Bezprostředně po zranění absolvoval čtvrtfinále Matěj Blümel.
Do toho se přestalo střelecky dařit i ostatním.
Přesně tak. Naprosto vybouchl Anthony Camara. On měl být tou vůdčí osobností, on měl dávat góly. Rovněž dalším hráčům se čtvrtfinále nepovedlo. To ovlivnilo konečný výsledek. Šesté místo sice není dramaticky nic špatného, ale já ho považuji za neúspěch. Pro Pardubice je to málo.
Pp příchodu Frodla jste plánovali vytvořit vyrovnanou gólmanskou dvojici. Nicméně nejdříve odešla forma Kloučkovi a v play off tým úplně nepodržel ani Frodl.
Já bych neřekl, že nás Dominik Frodl nepodržel. Vykazoval dobrá čísla. Potvrdil fakt, že je jedním z nejlepších gólmanů v české extralize. Brankář vám ale sám play off nevyhraje. To, že dostanete smolný gól, to se stane. Navíc Frodlík je lidsky výborný člověk. Zapadl perfektně do týmu. Jsem rád, že ho tady máme. Ať už přijde nový gólman či ne, Dominik se chce o pozici porvat.
Camara už pro nás neměl přínos
Nepodařilo se splnil ani dílčí cíl – vylepšit bilanci s Hradcem Králové. Jsou pro vás jako majitele týmu z Pardubického kraje a obyvatele Královéhradeckého kraje tyto souboje nejprestižnější?
Mám rád zápasy, které jsou plné adrenalinu. Zdravě divácky vyhrocené. Jasně, tři ze čtyř jsme prohráli, ale já se na ně těším dál. Podobně to máme s většinou těch velkých týmů. Brno, Sparta, Liberec. To jsou prestižní utkání, ve kterých nikdo nikomu nic nedaruje. Mají náboj. Proto ten hokej děláme.
Po skončení sezony jste začal s čistkou. Odnesl to celý trenérský štáb i hráči v čele s Camarou, který v průběhu sezony podepsal nový kontrakt. Je to tak, že pokud někdo pod vaším velením nesplní rozkazy, jde ihned od válu?
Především to nejsou mé rozkazy. Máme nějaké společné cíle. A pokud někdo, kdo je součástí týmu, neplní svoji práci, tak to kazí všem. A nemůže v něm dál působit. U Camary se ke sportovní výkonnosti přidalo chování a lidský přístup. Už neměl pro nás žádný přínos. Jako u hráčů je to stejné u realizačního týmu i trenéra. Musí to klapat. A když něco nefunguje, tak je lepší to vyměnit. Domluvit se na ukončení spolupráce a jít dál.
Dáváte při pochybení jednotlivců druhou šanci?
Určitě ano. Myslím, že v Dynamu už jsme to několikrát ukázali. Jsme přísní, ale pokud si člověk chybu uvědomí, nemám problém s tím dát mu druhou šanci. Nepatřím k těm lidem, který za sebou pálí mosty. Posledním příkladem budiž Richard Král, který se vrací do trenérského štábu jako asistent.
Hokej je velký byznys. Nedošel jste po dvou sezonách, co jste majitelem Dynama, k závěru, že nestačí jen nakoupit hráče. Musí se s nimi nějaký čas pracovat, že úspěch nepřijde hned?
To samozřejmě dávno vím. Musíme si uvědomit, že v Dynamu pět roků po sobě působili hráči, kteří tady nebyli déle než dva roky. Moc jich tady z té předchozí doby nezůstalo. Nevyhrávalo se. Takže jsme museli hráče naučit vyhrávat. Přestavba mužstva pokračuje. Naší strategií je podepisovat hráče na tři, čtyři, pět let. Nový kádr bude složený z lidí, kteří by tady měli setrvat déle. Plánujeme poslední razantní zásahy. Kádr by měl být následně doplňovat jedním, maximálně dvěma hráči.
První odhalené jméno je na postu hlavního trenéra. Proč jste měl o Radima Rulíka tak eminentní zájem?
Cesta hledání nového trenéra byla trochu trnitá. Jsem rád, že se nám podařilo získat trenéra, který má zkušenosti, který dosáhl úspěchů. Navíc je to výborný člověk. Mám z jeho angažování velkou radost a už se těším na spolupráci. Věřím, že tady s námi bude po celou dobu smlouvy a pomůže ke splnění cílů.
Před ním padala jména jako Gross či Hadamczik. Rulíka jste měl jen v záloze, nebo byl od začátku jedničkou?
Radim Rulík byl pro nás od začátku jedničkou. Museli jsme být ale připraveni i na variantu, že by odmítl. Takže nepopírám, že jsem nemluvil s dalšími trenéry.
Vykoupil jste ho z Mladé Boleslavi. Tady jste se předvedl jako žralok. Jste zvyklý z podnikání získat každého, na koho si ukážete?
Tak to není. Nicméně, když si s někým lidsky sednete a chcete s ním pracovat, tak je to věc dohody s protistranou. Je vždy lepší najít nějaké společné řešení, kompromis. Když mají obě strany vůli a domluví se, jsem vždy rád. S Boleslaví to nebyl první obchod. Po této stránce máme vztahy v pořádku.
S novou halou do Evropy
V první sezoně, jako většinový vlastník Dynama, jste si vytyčil šesté místo. Cíl jste splnili. O rok později už ho ale berete jako neúspěch, protože byla řeč už o medailích. Co pro tu příští, budou medaile málo a rovnou chcete jen titul?
Chceme hlavně medaili. Nicméně vždycky máte cíl hrát finále, získat titul. Nebojím se to vyslovit nahlas. Nejsem pověrčivý. Klidně si půjčím Prezidentský pohár a klidně se tady s ním a Dušanem Salfickým (sportovní ředitel klubu) budeme fotit. Stejně jako s tím Masarykovým pohárem. To by byla třešnička (směje se).
Ptám se proto, že Dynamo v příštím roce čekají stoleté narozeniny. Plácnete se přes kapsu? Respektive co k významnému jubileu chystáte?
Posílení kádru i doprovodné akce pro naše fanoušky nás budou stát hodně peněz. Byl bych blázen, kdybych nechtěl ke sto letům titul. Udělat ho, tak jsme navždycky nesmrtelní. Jsme ambiciózní, uděláme pro to všechno. Když to vyjde, bude to super a my budeme rádi. Když získáme jinou medaili, tak budeme spokojeni.
Nebyl by to Petr Dědek, aby něčím nešokoval. Proč jste si vysnil novou halu?
Není to tak, že by si Petr Dědek vysnil novou hlavu. Vidím stav Dynama ke sto letům existence. Je jednou z nejstarších hokejových firem v České republice. A zaslouží si posunout se. Jedná se o městskou firmu, kterou chceme rozvíjet. Petr Dědek je vizionář a vidí to jinak.
Co tedy bude mít Petr Dědek z nové haly?
Odpovím vám otázkou. Co měl Tomáš Baťa z toho, že postavil nemocnice, školy? Nemusíte za vším vidět jen peníze. Dynamo má sto let, a proto by mu chtěl dát Petr Dědek novou halu. Není jen pro Dynamo, je víceúčelová. Pokud se to podaří, měli by být všichni Pardubáci na ni hrdí. Pardubice by se zařadily na hokejovou mapu Evropy někam do popředí. Bude to zábava pro celé rodiny. Děti, společnost, budoucí podnikatelé alespoň uvidí, že něco je vize a něco skutečnost. Je potřeba, aby vzhlíželi k takovým projektům.
Zdá se, že jste zvyklý dotáhnout plány do konce. Jaké je procento vaší úspěšnosti?
Poměrně vysoké (mrkne).
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
