O radost z titulu krajského přeborníka se po utkání podělil i se svým synem, jenž s ním na ledě prožíval děkovačku vynikajícímu publiku.

Patriku, jak moc jste si v neděli večer ulevil, že už máte finálovou dřinu za sebou?
No, nejen já, ale celý tým si ulevil. Bylo to fyzicky i psychicky náročné a jsme všichni rádi, že to dopadlo dobře.

Trutnov byl před finálovou sérií pasován do role favorita. Nebrali jste to tak trochu jako výhodu?
My jsme celý rok hráli nějaký hokej a věřili si. Do role favorita se podle mě pasovali Trutnovští sami, maximálně je tam pasovala média. My jsme si na soupeře věřili a podle toho to taky dopadlo.

S velkým štěstím se vám povedlo vyhrát první dva zápasy, třetí jste smolně prohráli. Hodně vyrovnaná série, viďte?
Byla, to se dalo čekat. Oni měli dlouhou sérii bez porážky a mančaft mají hodně dobrý. Štěstí ale vždycky přeje připraveným a těmi jsme byli my.

Vy jste ale před nedělním zápasem měli další mečbol. Byla velkou motivací příležitost slavit titul doma?
Bylo to lepší pro nás hráče, pro vedení a hlavně i pro diváky. Možná jsme to i v tom Trutnově trochu vypustili, abychom mohli slavit doma s našimi fantastickými fanoušky.

Kdy jste začal věřit, že to vyjde, že jste mistři?
My jsme tomu věřili po celou sérii. Stav se přeléval v každém zápase ze strany na stranu. My ale měli v hlavách, že to dokážeme otočit. Když jsme včera dali gól na 4:3, už jsem věřil, že to určitě dopadne.

Jaký byl Trutnov soupeř? Šlo o velké derby, arény byly nabité. Přesto až na výjimky probíhalo vše korektně.
Jo, čekal jsem to tvrdší. Ale hrálo se opravdu slušně, žádné záludnosti se nekonaly a myslím si, že pro hokej je to dobře.

Líbilo se vám označení této série na hokejové El Clásico?
Jasně že jo. El Clásico je sice jen jedno, ale i pro nás tohle byla pocta. Sice to je jen na krajské úrovni, ale my jsme to přízvisko brali jako dárek. My i fanoušci.

Prozradíte, jak probíhaly oslavy a v kolik jste šel spát?
(smích) Nevím jak ostatní. Slavilo se dlouho v kabině, pak se šlo ještě do baru a tam jsme to rozpálili. K ránu šla už většina domů, někdo paří možná ještě teď.

Před vámi jsou nyní čtyři dny volna, ale už v pátek zahájíte kvalifikaci o baráž do II. ligy. Věříte, že by tam mohlo Vrchlabí letos proklouznout?
Uděláme pro to maximum. S tím jsme do toho šli a mohu říct, že finálovou sérií s Trutnovem pro nás sezona rozhodně nekončí.

.. za stranu poražených odpovídal brankář Radovan Biegl

„Vrchlabí překvapilo agresivitou a zdravou buldočí zarputilostí"

V hokeji toho už zažil hodně, přesto i jemu se finálová série s přívlastkem podkrkonošské El Clásico vryje do paměti. Brankář Trutnova RADOVAN BIEGL odchytal všechna utkání a přesto, že inkasoval hromadu branek, stihl předvést řadu výborných výkonů. Gólmani to ale ve finále neměli vůbec jednoduché, střelci obou celků se totiž doslova překonávali.

Radovane, skončila série, na kterou se asi pod Krkonošemi hned tak nezapomene, souhlasíte?
Samozřejmě, bylo to velice atraktivní a veřejností sledované finále. Troufnu si říct, že lidi museli být spokojení s předvedenou hrou. Mělo to snad všechno, co k takovým sériím patří. Pro nás to má smutný konec, ale i tak to z naší strany bylo důstojné vyvrcholení krajské ligy.

Váš tým byl pasován do role favoritů, ale hned úvodní zápas prohrál. Myslíte si, že porážka v samostatných nájezdech byla klíčovým momentem finále?
Nemyslím si, že úplně klíčovým. Ono těch okamžiků bylo víc. V tu chvíli jsme ale věděli, že musíme vyhrát jednou ve Vrchlabí a už to byla komplikace. Důležitější ale bylo, že jsme ztráceli vyhrané zápasy.

I po třetím utkání jste na Vrchlabí ztráceli v poměru 1:2. Věřili jste přesto v obrat?
Já osobně jsem tomu fakt věřil. V té chvíli po snížení se ten psychický tlak přesunul na vrchlabskou stranu. Myslel jsem, že ve Vrchlabí vyhrajeme. Bohužel se tak nestalo. Zase to bylo vyrovnané, ale dopadlo to jinak, než jsme chtěli.

Slaví tedy Vrchlabí. Jak silný to byl soupeř a kam myslíte, že by to v kvalifikaci o II. ligu mohli horalé dotáhnout? Budete jim nyní fandit?
Jasně že jim budu fandit. Už na ledě jsem to snad dal dostatečně najevo (usmívá se). Vrchlabí bylo silným sokem, nakonec byli i nad naše síly. Hodně mě překvapili takovou tou zdravou agresivitou a takovou zdravou buldočí zarputilostí.

Vy jste se na vrchlabském ledě zdržel i dlouho po zápase. Chtěl jste uznale poděkovat fanouškům obou klubů za to, co předváděli po celou sezonu, ale hlavně ve finále?
I tak by se to dalo říct. Ve Vrchlabí jsem rok prožil a snad jsem tam svoji stopu i zanechal. Ten čas na ledě byl možná i z důvodu toho, že nevím, co přijde v srpnu či září. Věk nezastavím. Bylo to tak napůl.

V sérii padal nebývalý počet branek. To nebylo play off, na jaké jste ve své kariéře zvyklý, souhlasíte?
Samozřejmě, že na můj vkus padalo hodně branek. V drtivé většině bych to ale připisoval tomu, že ani jeden tým nehrál play off hokej. Bylo to takový živelný. Hodně do útoku, málo do obrany. Dostal jsem mraky gólů, to mi strašně vadí (usmívá se). Snad jsem ale lidem ukázal, že ještě chytat umím. Pár super zákroků tam ještě bylo.

Je konec. Znamená to pro Trutnov velké zklamání? Druhou ligu jste do města chtěli vrátit.
Chtěli jsme ji do Trutnova vrátit. Nemohu mluvit za všechny, ale za sebe cítím zklamání veliké. Za tu dlouhou kariéru jsem strašně zdeformovaný tím, že hrozně nerad prohrávám. Je to pro mě i tentokrát obrovské zklamání.

Dokážete již nyní prozradit, zda vás trutnovští fanoušci uvidí v dresu jejich oblíbeného týmu i v příští sezoně?
To je jediná otázka, na kterou vám nedokážu nyní odpovědět. Všechno se bude řešit s odstupem nějaké doby. Uvidíme. Byť se říká, že už z toho chci utéct, není to v žádném případě pravda. Další spolupráci se bránit nebudu. V první řadě bude záležet na mém zdraví, neméně důležité ale bude také to, jestli o mě vůbec bude mít Trutnov zájem.