Devětapadesátiletý mistr světa z památného roku 1985, ale také emigrant kvůli možnosti splnění snu zahrát si slovutnou NHL, pozorně sleduje český hokej. Před bitvami o zlato odhaduje šance obou kandidátů.
„Na straně Pardubic je hodně plusů. Mají vyrovnané čtyři lajny. Jsou odpočatější. Vždyť odehrály hned o pět zápasů méně. To ale nestačí. Ze své zkušenosti vím, že v play off člověk nevnímá únavu, nevnímá zranění. Play off je o soudržnosti. Jinými slovy, hráči musí dělat věci, které mají na ledě dělat. Řeknu to v kostce. Musí mít na sobě správně dres. A ten dres se vždycky nosí logem dopředu. Pro to se hraje. Nenosí se obráceně jménem dopředu, že se hraje za sebe. Hraje se za tým a za úspěch celého mužstva. A tohle v Třinci funguje už nějakou dobu,“ říká František Musil v rozhovoru pro Deník.
Dres se nosí logem dopředu
Na úvod trochu povinná otázka. Komu budete ve finále fandit?
Samozřejmě, že Pardubicím. Hrají za ně oba moji kluci, takže není co řešit (úsměv).
Proč by podle vás měly vyhrát Pardubice?
Člověk si to může přát, ale vyhraje lepší tým. Oba týmy disponují velkou kvalitou. Jenže play off to je jiná soutěž a jiná hra. Vidíme to nejen v hokeji, ale i v jiných sportech. Důležité je, jak se finálová série rozehraje a jak se tým hned od začátku semkne. A potom rozhodnou malé věci.
Jako nezávislý pozorovatel můžete napovědět, čím by mohly Pardubice na Třinec vyzrát?
Na jejich straně je hodně plusů. Mají vyrovnané čtyři lajny. Jsou odpočatější. Vždyť odehrály hned o pět zápasů méně. Ze své zkušenosti ale vím, že v play off člověk nevnímá únavu, nevnímá zranění. Play off je o soudržnosti. Jinými slovy, hráči musí dělat věci, které mají na ledě dělat. Řeknu to v kostce. Musí mít na sobě správně dres. A ten dres se vždycky nosí logem dopředu. Pro to se hraje. Nenosí se obráceně jménem dopředu, že se hraje za sebe. Hraje se za tým a za úspěch celého mužstva.
V loňské sezoně Dynamo doma prohrálo s Třincem v sedmém rozhodujícím zápase. Myslíte, že mohou mít pamětníci semifinále vyšší motivaci za vyřazení?
Ta loňská série byla velice napínavá a velice vyrovnaná. Prakticky se rozhodlo v poslední vteřině, kdy Pardubice neproměnily nájezd. Dostaly šanci na repete a určitě budou chtít rozehrát sérii s jiným koncem. V tom je ten sport krásný. Myslím si, že by měly najít větší motivaci, protože vloni nakonec tahaly za kratší konec provazu, což je stálo titul.
Celá republika si vysnila finále Pardubic se Spartou. Nechtělo naopak Dynamo vyfasovat Třinec, aby si mohlo vyrovnat účty?
Myslím, že ne. Jakmile se ocitnete v kolotoči play off, tak tam už si týmy nevybírají. Jednoduše vyhrávají odolnější týmy. My jen můžeme polemizovat, ale vyhrál lepší. Sparta dávala Třinci do rukou trumfy a Třinec, jak je zkušený manšaft, tak ty trumfy bral. Všechno hrálo v její prospěch, ale stavěla se k tomu, tak je stavěla. A to se holt nevyplácí. Toho se musí Pardubice vyvarovat.
Naznačujete, že byla při vedení 3:0 na zápasy namachrovaná?
Nemyslím si, že přímo namachrovaná. Ale to potom s vámi udělá situace, do které se dostanete. Všechno šlo dobře. Každý ale viděl, že i při jasném výsledkovém průběhu byla série herně vyrovnaná. Možná si hráči v koutku duší říkali: Hele, ty jo nám to jde. Ale možná tam nebyla taková ta pokora. Nicméně o machrování bych nehovořil. V play off nikdo nemachruje. Najednou však došlo k zmrtvýchvstávání Třince. No a pokud pořád dostáváte možnost, když jste pod vodou, abyste se nadechl, tak nakonec doplavete do cíle.
Co říkáte na výkony Dynama v play off?
No, dobré, dobré. Hrozně se mi líbila série s Hradcem. To, jak se s ní Dynamo vypořádalo, mě nechává před finále klidným. Ať se to líbí někomu nebo ne, tak ta série mohla dopadnout obráceně. Skončilo to 4:1, ale klidně to mohlo být 1:4. Jednalo se doopravdy o play off hokej. Urputně se bojovalo o každý kus ledu. A Pardubice našly cestu, jak vyhrávat. Nefaulovaly, dělaly správně malé věci, a to vyhrává ty série. To určitě bude bude zapotřebí i proti Třinci.
Byla tedy čtvrtfinálová série pro Pardubice tou nejlepší školou?
To čtvrtfinále byla hodně velká škola, protože Hradec hrál velmi dobře. Byl silný a a myslím si, že soupeře zatlačil do hodně nepříjemných situací. A Pardubice musely ukázat tu vnitřní sílu.
Jsem táta, výkony nehodnotím
Dynamu se čerstvá zkušenost hodila už v semifinále proti Litvínovu. Kdykoliv chtělo, tak Vervu přehrávalo. Co vy na to?
V tom je ten hokej hezký. Každý tým hraje jiným stylem. V play off by měl každý umět utáhnout smyčky, které jsou potřeba utáhnout. Při vší úctě k Litvínovu proti Hradci to byl ten pravý play off boj. S Litvínovem to byl rychlý hokej, kdy se hra přenáší z jedné strany na druhou. Nejednalo se však o tvrdou hru a boj o každou píď ledu.
Kterému mužstvu dáváte ve finále vyšší šance?
Komu fandím, je jasné. Chci ale vidět dobrý hokej, dobrý boj. Doufám, že si to týmy rozdají na férovku na ledě. Ač to nemají rozhodčí, tak si přeji, aby zůstali mimo dění. Snad se bude vylučovat jen za průkazné fauly. Chápu, že se musí rozhodnout v sekundě. To mě více než chybný verdikt v play off uráží, když hráči dobrovolně padají a filmují. Tam je začátek problémů, protože to potom vyprovokuje zvlášť domácí fanoušky. Cítí pak křivdu, útočí na rozhodčí. Hráči si musí uvědomovat, že tím rozhodčím nepomáhají.
Jaká je podle vás největší zbraň Třince? Protože necelých pět let jeho nadvlády už je docela dlouhá doba, nemyslíte?
Třinec dokazuje, jakou je výbornou organizací. Až mě to udivuje. Ta jejich soudržnost a odolnost hrát pod tlakem. Navíc pokaždé objeví nějakého hrdinu. O to více je to pro mě obdivuhodné, protože hrají bez nejlepšího útočníka a obránce. Přitom furt si najdou vítěznou cestu. To je právě ukázka celistvého a silného týmu, který sídlí pod Javorovým.
Budete v hledišti? V Pardubicích, nebo i v Třinci?
Na obou místech. V Pardubicích mi hrají kluci ale vztah mám i ke Třinci. Když tam hrál David, tak jsem tam pět let jezdil. Viděl jsem, jak to tam budují. V Třinci dělají hokej dobře nejen na úrovni dospělých, ale také juniorů a dorostu. Trochu mě to připomíná Edmonton v NHL. Hraje se tam výborný hokej a lidi jím žijí. Komunita tím žije a lidi jsou na svůj klub hrdí. A když jsi hokejista v Třinci, nebo v Edmu, tak jsi prostě vážený. A váží si toho i ti kluci. Vlastně oni jsou zodpovědní za náladu lidí z té společnosti. Ta propojenost je hrozně hezká. To je podle mě drží pohromadě. Samozřejmě mají v týmu vynikající lídry, kteří učí ty mladé. Přirovnal bych to ke stroji, který jede a jen obnovuje součástky.
Proč jsou podle vašich poznatků ze zámoří Kanaďani hrdější na své hráče, na svoji organizaci a na svůj klub než Češi?
U nás je to také. My se ale v tomto podceňujeme. Atmosféra v České republice na play off je úžasná. Kdekoliv. Je nádherné pozorovat, jak se hráči a fanoušci spojí. Jdou za tím týmem a při zápasech ho táhnou. Není pro ně problém jet přes celou republiku vlakem. Takže ta podpora je také u nás, jenomže my se o tom nebavíme. My spíše hledáme špatné věci. Přitom sledovanost hokeje je vysoká, hodně se rozebírá. Za mě patří do naší společnosti, k tomu našemu žití a je v nás vrytý. Muži, ženy, děti, babičky, dědové, všichni to hokejové dění sledují.
Neplníte si přes své potomky cíl v podobě zisku mistrovského titulu s Pardubicemi?
Ne, takto to vůbec neberu. Já jsem neměl tu šanci, když jsem hrál v Pardubicích. Zase jsem hrál v Kanadě. Nemíním se koukat nazpátek a říkat si, co mám a nemám. Víte co, u nás doma nevisí na stěnách medaile… Nechci, aby hráli kluci za mě, ať hrají za sebe a za svůj tým. Přeji titul Pardubicím, protože tam mám dva syny. Klukům pochopitelně hodně fandím a těším se na super hokej.
Není vám přece jenom v koutku duše líto, že jste se nestal s Teslou Pardubice mistrem ligy?
Vůbec. Já jsem si nacházel svoji cestu tak, abych byl spokojený a nebudu se dívat dozadu, jestli mám titul s Pardubicemi. Rozhodl jsem se pro NHL. Ani tam jsem nic nevyhrál, ale nejsem z toho smutný, protože jsem pro to udělal všechno. Teď budu přát mým klukům. Když to nevyjde, to je život. Budou muset hledat cestu dál, jak vyhrát. Když to vyjde, bude to super. Budu se s nimi radovat, za ně se radovat.
Jak se vám líbí výkony vašich synů v play off? A jste jejich kritikem, nebo je spíše pochválíte?
Já jsem táta, nebudu hodnotit jejich výkony. Vím jedno. Jak jsou kluci vychovaní a na co jsou připravení. V jakékoliv situaci je může trenér poslat na led, protože se na ně může spolehnout. Zkrátka stoprocentně vím, co týmu přinesou.